Luděk Sobota je sice introvert, bavit lidi ale umí výtečně - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

Dnes je 9. května 2026, svátek má Ctibor.

Aktuality

Luděk Sobota je sice introvert, bavit lidi ale umí výtečně

Kliknutím zvětšíte obrázek
zdroj: fdb.cz

zdroj: fdb.cz

Praha | Žižkovský rodák Luděk Sobota se proslavil zejména jako představitel nesmělých a naivních popletů. Před třemi lety ale herec, který 27. května oslaví sedmdesátiny, překvapil diváky seriálu Okresní přebor...

 

civilním herectvím, tak odlišným od jeho běžného rejstříku. I po nečekaném úspěchu fotbalového seriálu a navazujícího celovečerního filmu ale Sobota tvrdí, že se stále považuje hlavně za komika.
    "Mým životním cílem nikdy nebylo hrát vážné role, i když se to považuje za větší umění. Větší umění je lidi rozesmát, než je rozplakat," řekl v jednom rozhovoru. Charakterních herců je podle Luďka Soboty navíc v každé zemi plno, zatímco "dobrých komiků jen pár". Už od školy šel za svým cílem, chtěl navázat především na Vlastu Buriana - tedy stát se komikem, jehož figuru divák pozná na první pohled či poslech. A Sobota, který prošel Ypsilonkou nebo Semaforem, to bezesporu dokázal.
    Charakteristická sobotovská dikce, provázená příznačným "hehehe", je vděčnou předlohou pro imitátory, kteří někdy téměř předčí i originál. "Já toho koktu beru jako svůj životní úděl," přiznal už před lety sám herec, jehož slavné komické monology vznikly vlastně náhodou, během Sobotova působení v tehdy ještě liberecké Ypsilonce. Režisér Jan Schmid jej vyslal na jeviště se slovy "běž tam a něco říkej, oni se stejně budou smát". A diváci se u Sobotova převyprávěného životopisu opravdu bavili.
    Komik sám přitom přiznává, že je povahou spíše introvert, což ale není mezi herci výjimka. "Nejsem patologický introvert, který by ze sebe nevypravil slovo. Já jenom vždycky překonával sebe sama - povahu na tohle povolání nemám, a proto taky bojuju s celoživotní žaludeční neurózou. Na moje nervy není herectví dobrý," svěřil se před lety. Zkušenosti s vystupováním přitom sbíral Sobota už odmala, ve škole jej prý učitelka nechávala vyprávět spolužákům historky, jen aby o přestávce nezlobili.
    "Když se tohle dětem líbilo, dokonce mě kvůli tomu zvolily předsedou třídy, nabudilo mě to," vzpomínal Luděk Sobota na své začátky. Později sice na přání rodičů vystudoval dopravní průmyslovku, kariéra na dráze jej ale vůbec nelákala. Spolužáky totiž bavil i na střední škole, a tak poté zamířil na pražskou divadelní fakultu, kam se dostal na druhý pokus. Sám by Sobota prý radši studoval "vysokou školu smíchu", nakonec ale DAMU - byť někdy s přemáháním - absolvoval v roce 1966.
    Sobotovy začátky jsou spojené se severními Čechami, první příležitost dostal v ústeckém kulturním domě. Rychle ale přešel do Kladivadla a v roce 1968 mu "hodil lano" Jan Schmid. "A pak jsem přešel do Ypsilonky, kde se mi líbilo ještě víc, protože to bylo divadlo, jaké jsem chtěl dělat," řekl jednou. Za čtyři roky se v Liberci prosadil jako komik i jako spoluautor. Tehdy ho také viděli Ladislav Smoljak se Zdeňkem Svěrákem, kteří mu pak dali hlavní roli ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974).
    Nesmělý mechanik, žijící šťastně podle zaručeně vědeckého kondiciogramu, sice nebyla Sobotova první role před kamerou, díky ní ale na plátně prorazil. Podobné popletené figury pak hrál častěji - a úspěšně. Stačí vzpomenout filmy Zítra to roztočíme, drahoušku...! (1976) a jeho pokračování Co je doma, to se počítá, pánové... (1980) nebo Jen ho nechte, ať se bojí (1977). V 70. a 80. letech výrazně zářila i Sobotova divadelní hvězda, od roku 1973 totiž hrál v Semaforu.
    Tam strávil Luděk Sobota 17 sezón, které lze označit za zlatou éru jeho komiky. Právě v Semaforu s přispěním režiséra Jána Roháče dotvořil sobotovskou figuru poplety. Scénky Šimka, Soboty a Nárožného byly nezapomenutelné. Úspěch Sobotovy komiky neskončil ani poté, co Petr Nárožný odešel v roce 1980 za charakterními rolemi do Činoherního klubu. Sobota se Šimkem vymýšleli fóry, dialogy, napsali několik divadelních komedií i oblíbených semaforských Návštěvních dnů.
    Po roce 1989 podruhé ženatý Sobota vedl vlastní Směšné divadlo, před pěti lety s ním ale skončil. "Vlastní divadlo chce hodně práce a peněz. Dneska na to není ta správná dobrá doba," uzavřel tuto kapitolu svého života. V 90. letech natočil několik filmů (Nebát se a nakrást nebo Ještě větší blbec, než jsme doufali), u diváků ani kritiky s nimi ale nebodoval. Publikum na Sobotu ale nezapomnělo - poměrně často se objevuje na obrazovce, nedávno třeba uváděl cyklus o komických dvojicích.

 

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Zajímavosti  

 » Film  

Poslat článek Diskuse (0) Tisk Autor: Přečteno: 704x

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

Nejčtenější články v rubrice
Anketa

Souhlasíte s přijetím eura?

Ano

29.8%

 

Ne

37%

 

Je mi to jedno

17.2%

 

Nemám k tomu dost informací

16%

 

 

 

 

ORLEN Jobs
Regionální noviny