Zeman odmítl jmenovat Putnu profesorem, pobouřil školy i politiky

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat literárního historika Martina C. Putnu profesorem. Pobouřil akademickou obec, která se obává o své svobody, i řadu politiků, podle nichž tím překračuje své pravomoci...

Důvody rozhodnutí Zeman nezveřejnil, prý aby Putnu neponížil. Podle rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla pak ale musí mít Zeman vážné důvody, jinak by šlo o nepřijatelný mocenský zásah, sám o žádném Putnově pochybení neví. Putna řešení nechává na univerzitě. Hrad později oznámil, že žádné oficiální stanovisko, koho Zeman jmenuje profesorem, ještě neexistuje.
    O situaci dnes informoval rektor Hampl, podle něhož se věc vymyká obvyklému postupu, protože prezident vždy univerzitní návrhy po projednání ve vládě podepsal a nové profesory jmenoval. Hlavu státu proto písemně požádal o vysvětlení.
    Zeman o tom, že Putnu nehodlá profesorem jmenovat, mluvil v odpovědi na novinářskou otázku při dnešním zasedání rady seniorů. "Já jsem důvody svého rozhodnutí předem oznámil panu ministrovi školství a řekl jsem mu, že nechci ponižovat pana Putnu tím, že bych tyto důvody uváděl veřejně. Nicméně pan Putna má svaté právo, bude-li si to přát, obrátit se na soud a bude mojí povinností uvést, proč jsem tak učinil," řekl.
    Odpoledne Hrad stanovisko mírnil. Podle mluvčí Hany Burianové bude Zeman nové profesory jmenovat 11. června a nyní neexistuje žádné oficiální stanovisko, u koho tak učiní, a u koho nikoliv.
    Pro odmítnutí jmenování by podle rektora Univerzity Karlovy měl mít prezident důvody související s vážným "morálním pochybením". "V opačném případě by nešlo o nic jiného než o naprosto nepřijatelný mocenský zásah do akademické obce a vnášení nejhorších aspektů politiky do sfér, kde mají rozhodovat čistě odborná hlediska," sdělil ČTK Hampl. Sám prý o žádném Putnově etickém pochybení neví, stejně jako vědecká rada UK či zahraniční profesoři, kteří jmenování Putny profesorem doporučili.
    Putna zatím nehodlá nic podnikat, věc nechá na univerzitě. "Jsem rád, že to jde touto správnou úřední cestou, protože se nejedná o mě, ale o princip," řekl ČTK. Na dotaz, zda by se případně obrátil na soud, odvětil, že co bude potom, se uvidí.
    Razantní byla reakce některých politiků. Podle ministra zahraničí a Zemanova soupeře z prezidentské volby Karla Schwarzenberga (TOP 09) jde o pokračování protektorátní politiky a politiky prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Šéf poslanců ODS Marek Benda prezidentovo chování považuje za další projev snahy rozšířit pole jeho rozhodování. Bendův stranický šéf a premiér Petr Nečas prohlásil, že jmenování profesorů je v kompetenci prezidenta, který musí sám svoje kroky obhájit a vysvětlit.
    Pochopení nenašel Zeman ani u svých bývalých spolustraníků z ČSSD. "Myslím, že je to unáhlené rozhodnutí a že svobodomyslný Miloš Zeman z roku 1989 by v tomto směru nejspíš nechápal postoj Miloše Zemana z roku 2013," uvedl předseda strany Bohuslav Sobotka. Pokud prezident nemá opravdu závažné důvody, mohlo by to být podle Sobotky vnímáno jako zásah do akademických svobod.
    Tak na to hledí akademická obec. "Jsem přesvědčený, že prezident má v takových záležitostech respektovat odborné stanovisko grémií UK i jiných univerzit," uvedl rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek. Za "velmi smutný zásah do základních univerzitních akademických svobod" postoj hlavy státu označil i rektor brněnského VUT Karel Rais.
    Ministr školství Petr Fiala se k případu zatím nevyjádřil, jeho úřad vzkázal, že nechce do sporu jakkoliv vstupovat. Podle ústavního právníka Jana Kysely je Zemanův krok zcela neudržitelný, zpolitizovaný a svévolný.
    Prezidentův postoj naopak ocenil opat Strahovského kláštera Michael Josef Pojezdný, který za něj Zemanovi poděkoval. Proč tak učinil, není jasné. Podle některých hlasů z církevních kruhů je možné, že určitým hodnostářům mohou vadit Putnovy liberální postoje, sexuální orientace či účast na pochodu homosexuálů. Média spekulovala o tom, že by za odmítavým postojem k Putnově jmenování mohl být i jeho kritický postoj k Zemanovi.
    Jmenování profesorů je sice plně v kompetenci prezidenta, dosud ale hlavy státu návrhy akademiků respektovaly. Jen jednou tak v minulosti podle informací ČTK neučinil Václav Havel.
    Putna (1968) je literární historik a kritik, zabývá se zejména katolickou literaturou. Ocenění došla řada jeho knih, loni například obdržel Cenu Toma Stopparda za knihu Václav Havel - Duchovní portrét v rámu české kultury 20. století.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika