Troška šedesátiny slavit nebude, víc se těší na Babovřesky 2

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Hoštice | Jako každý jiný den bere režisér Zdeněk Troška tuto sobotu. Ten den mu bude 60 let, ale tvůrce řady filmových komedií žádnou oslavu nechystá. Maximálně si prý připije na zdraví sklenicí rajčatové šťávy a tím...

pro něj jubileum končí. Žádná party, žádné bilancování, žádné emoce. Víc než na 60. narozeniny se těší na natáčení komedie Babovřesky 2, které začne 24. května, řekl Troška ČTK.
    "Neslavím žádné narozeniny, svátek a ani Vánoce," uvedl režisér. Výjimku prý udělal při svých padesátinách. Ovšem nebylo to jeho přání, oslavu mu tehdy připravila herečka Helena Růžičková. "Natáčeli jsme Kameňák, tenkrát to pro mě bylo překvapení. U padesátky tu oslavu trochu chápu, to je takové kulaté výročí. Ale šedesátiny? Co se na tom dá slavit?" ptá se.
    Víc než na své jubileum proto už myslí na pokračování komedie Babovřesky. Zatím ji v českých a slovenských kinech vidělo více než 700.000 lidí. Babovřesky 2 se opět budou točit v jihočeských lokalitách, první klapka padne 24. května v Pištíně na Českobudějovicku. Troška věří tomu, že i pokračování komedie přiláká diváky do kin.
    Podle něj lidem chybí více zábavy. "Většinou se chtějí zasmát a odreagovat se. Podle mě největší oblíbenost u lidí mají stále staré české komedie, a proto se na obrazovkách neustále opakují," uvedl Troška.
    Přestože se přes 30 let věnuje režírování, sám sebe nepovažuje za umělce. To slovo se prý k němu nehodí. Říká, že spíš než umělec je řemeslník. "Na každé natáčení se snažím být maximálně připravený. Nechci pak na místě štáb zdržovat, vymýšlet si nějaké věci navíc, zvažovat, jaká varianta by byla lepší. To všechno mám už rozhodnuté dopředu," uvedl. Také proto prý mu natáčení celovečerního filmu trvá zhruba jeden měsíc.
    Jeho komedie se odehrávají většinou v jižních Čechách, odkud Troška pochází, a vždy v letních měsících. V zimě Troška natáčet už nechce. "Zažil jsem to jen jednou, když jsem jako asistent režie pracoval na filmu Krakonoš a lyžníci. Odehrávalo se to v zimě v Krkonoších a já nezapomenu na to, jak jsme každý den museli navlékat ty děti do starých studených šatů, které jim z předchozího dne nestačily ani uschnout," uvedl. I když se z filmu Krakonoš a lyžníci stal oblíbený dětský snímek, Trošku natáčení v mrazu a na sněhu od další podobné zkušenosti odradilo.
    Za svou kariéru Troška režíroval přes dvě desítky komedií a pohádek. Pokud by měl vybrat svůj nejlepší film, zvolil by Andělskou tvář. I přesto, že historický opus provázely velké finanční potíže a navíc se ani v kině nestal příliš velkým hitem. "Ale po filmové a řemeslné stránce si ho cením," řekl.
    Přestože točí hlavně komedie nebo pohádky, sní i o jiných žánrech. Rád by například natočil film nebo seriál o Čachtické paní, jehož scénář už má napsaný a čeká, jestli o něj bude zájem. Dále by rád režíroval film o českém skladateli Josefu Myslivečkovi. "To je úžasná osobnost a jeho příběh je snad ještě zajímavější než ten Mozartův," míní Troška.

Troška točí pro pobavení diváků, z nepřízně si hlavu neláme

Snad žádný jiný režisér nevyvolává svým dílem takové kontroverzní reakce jako on. Filmy točí podle svých slov hlavně pro pobavení diváků a z nepříznivých recenzí kritiků si hlavu nedělá. Herci bývá označován za nejhodnějšího režiséra a jeho životním krédem je klid v duši. Zdeněk Troška. V sobotu 18. května oslaví šedesátiny.
    Rodák z jižních Čech absolvoval lyceum ve francouzském Dijonu a režii na Filmové a televizní fakultě AMU a za kamerou debutoval v roce 1982 filmem Bota jménem Melichar, který obdržel na festivalech deset cen. O dva roky později natočil na motivy románu Poklad spisovatele Aloise Jiráska temné historické drama Poklad hraběte Chamaré.
    U diváků ale Troška sklidil nejvíc úspěchu svými lidovými komediemi. "Chci lidi bavit, těšit, což je v této těžké době důležité. Proto dělám komedie, netočím horory či hlubokomyslné ponory do duší lidí," vysvětlil Troška svůj filmařský záměr.
    Proslul především vesnickou trilogií Slunce, seno..., kterou v 80. a začátkem 90. let situoval do rodných Hoštic. Osudy rodin Konopníkových a Škopkových, roztržitého faráře Otíka a jeho obětavé hospodyně Cecilky a dalších rázovitých postaviček pošumavské vísky v kinech zhlédlo přes 8,4 milionu lidí a další miliony se dodnes baví při reprízách na televizních obrazovce. Na tento divácký úspěch navázala i další Troškova komediální trilogie Kameňáků, které jsou poskládány z lidových vtipů situovaných do života obyvatel jednoho městečka.
    Oblíbené jsou i Troškovy pohádky, například Princezna ze mlejna, jejíž druhý díl si dokonce vysloužil Českého lva jako divácky nejúspěšnější titul roku 2000. Další jeho pohádkový příběh O princezně Jasněnce a létajícím ševci byl oceněn na festivalech v Belgii a v Chicagu.
    Troškovy snímky jsou trnem v oku zejména filmovým kritikům, kteří jim vytýkají, že nemají děj, myšlenku, chybí jim poselství a poskytují zábavu na základě pokleslého humoru. S českými filmovými akademiky se Troška rozešel ve zlém, když v roce 2002 zrušil své členství v České filmové a televizní akademii a dal tak najevo nespokojenost s postupem udělování Českých lvů. Režiséra prý tehdy zklamal postoj akademiků k filmu Tmavomodrý svět kolegy Jana Svěráka. "Trapný Český lev rozdává úzká skupina lidí svým kamarádíčkům. Já od nich ceny nikdy nechtěl a nechci. Pro mě je důležitý zájem diváků," uvedl Troška v nedávném rozhovoru na dotaz, proč i letos odmítl pozvání na slavnostní večer. Od akademiků se však Troška přece jen lvů dočkal - třech plyšových. Tuto anticenu obdržel před několika lety za všechny díly Kameňáků.
    Nejnověji Troška boduje u diváků svojí zatím poslední komedií Babovřesky, která měla premiéru v únoru letošního roku. Podle Unie filmových distributorů snímek v kinech zhlédlo více než 606.000 diváků, kteří v pokladnách kin utratili přes 82 milionů korun "Je to komedie o mladém faráři, který přijíždí do zapadlé vesničky, kde do kostela chodí sedm drben. Ty nemohou překousnout, že je farář tak mladý a že má nekřesťanské jméno," řekl o filmu Troška.
    Vesnickou komedii, jejíž hlavním hrdinou je farář Šoustal "nepřekousli" ani filmoví kritici, kteří snímku vytýkají zejména jednoduchý, vulgární humor a často uplatněný reklamní product placement. "Snímek připomíná malé dítě, které právě ve školce pochytilo své první sprosté slovo a zálibně ho papouškuje, žvatlá a omílá po celé hodiny, aniž v objevitelském nadšení vůbec tuší, co znamená," napsala ve své recenzi na Babovřesky filmová kritička Mirka Spáčilová.
    Divácký úspěch Babovřesk si vynutil natáčení jejich pokračování, první klapka by měla padnout již 24. května a v kinech by měly mít Babovřesky 2, které budou Troškovým dvaadvacátým filmovým počinem a desátou filmovou komedií, premiéru v únoru příštího roku.
    Málokdo ví, že se Troška věnuje i divadlu, například režii oper. V Národním inscenoval Dona Carlose a Carmen, ve Státní opeře a v Košicích připravil Rusalku a na otáčivém hledišti v Českém Krumlově inscenoval Čarostřelce. K jeho snům patří převést na plátno životopis "božského Čecha" Josefa Myslivečka či jako pohádku zfilmovat Dvořákovu Rusalku.
    Populární filmař je znám také jako náruživý labužník, který vydal kuchařku oblíbených receptů Nebe v hubě, ale i jako bavič, který za svými posluchači jezdí po republice. Z jeho setkání s lidmi vyšla tři alba, z nichž to zatím poslední s názvem Šmarjápano, takovou dálku bylo natočeno v roce 2011 ve Šluknově. S vtipem a spontánními reakcemi v něm mluví o cestování a natáčení, o svých středoškolských studiích ve Francii, o kuchyni této oblasti a svých zkušenostech s ní.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti