Katedrála Notre-Dame slaví 850. výročí a s ní i její varhany

Aktuality

zdroj: visitingdc.com

Paříž | "Je to jako třípodlažní dům, 8000 cínových a olověných píšťal, dnes je to tady však spíše jako v kokpitu," říká varhaník Philippe Lefebvre a klade ruce na jeden z manuálů velkých varhan v chrámu Notre-Dame v...

Paříži. Chrám letos slaví své 850. výročí, píše agentura AFP.
    "A to je jen jedna čtvrtina jejich síly," poznamenává šibalsky čtyřiašedesátiletý varhaník o nástroji, jehož předchůdce se v katedrále objevil už ve 13. století.
    Notre-Dame, budovaná od roku 1163 plných sto let, by letos, u příležitosti svého 850. výročí, měla uvítat 17 až 18 milionů návštěvníků z celého světa. Obvykle chrám ročně navštíví na 14 milionů lidí. Její velké varhany se proto musejí zaskvět v plné kráse: francouzští a italští experti rozebírají každou z jejích píšťal vyrobenou z téměř 90 procent z cínu, a kontrolují elektroniku, která je instalována v původních prvcích a podle Lefebvra poskytuje varhaníkovi značné pohodlí.
    Větší díl varhan pochází z 18. století. "Dříve bylo třeba k dosažení zvuku flétny nebo trumpety uvést v činnost 200 až 300 píšťal za pomoci dvou asistentů. Dnes stačí stisknout jeden knoflík a během čtvrtiny sekundy máte orchestr o 120 hudebnících," vysvětluje Lefebvre.
    Z mohutného kovového lesa často zaznívají tóny Lefebvrových oblíbených skladatelů Césara Francka a Louise Vierna, který byl v letech 1900 až 1937 v Notre-Dame varhaníkem.
    "Pro někoho to byl fotbal, pro mě zase varhany," svěřuje se Lefebvre, který je nejen varhaníkem v Notre-Dame, ale rovněž vyučuje na pařížské konzervatoři. "Přišel jsem do Notre-Dame s rodiči. Když jsem je uslyšel, byl jsem jako omámený. Ihned jsem věděl, že to bude moje láska," dodává.
    Po jeho levici stejně jako po pravici jsou slonovinová tlačítka, nad nimiž lze číst: pedál, rezonance, pozitiv. Ve středu je amfiteátr s pěti řadami bílých a černých kláves. Pod nohama pedály. Na obrazovce může sledovat, co se děje dole, až v chrámové lodi, kde mu odpovídá sbor.
    "Je to jako s barvami chrámových mozaikových oken. Akustika závisí na místě, jsou to kameny Notre-Dame a její umělci, co dává vzniknout onomu tak zvláštnímu zvuku," říká varhaník, pod jehož nohama defilují poutníci.
    "A také improvizujeme jako v jazzu! Je to sice posvátná hudba, ale v případě nezbytnosti není nic předem dáno," uvádí.
    Veliké varhany však mohly vzít podle Lefebvra za své v době francouzské revoluce: "Vzbouřený dav už urval lilii v obložení a chtěl si odnést píšťaly, aby se z nich vyrobily zbraně. Tehdejší varhaník Claude Balastre však složil skladbu na téma Marseillaisy a honem ji začal jako šílený hrát, a to nástroj zachránilo," říká.

zdroj: www.afp.com

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti