Volby v Pákistánu: Pět důvodů, proč je hlasování nevypočitatelné

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Islámábád | Volby vypsané na sobotu 11. května budou jiné, než všechny ty, které se v Pákistánu dosud konaly. A není to jen proto, že volená vláda dokončila svůj mandát a předá moc demokraticky zvolenému...

nástupci. Po celá desetiletí pákistánská politika sestávala ze série vojenských režimů, prokládaných vládami dvou stran: Pákistánské lidové strany (PPP) klanu Bhuttových a Pákistánské muslimské ligy (PML-N) Šarífových.
    Jak si miliony Pákistánců opakovaně stěžovaly, PPP a PML-N nebyly ničím jiným, než rodinnými podniky, které hromadily nesmírné bohatství pro malou a pohádkově bohatou vládnoucí elitu. Ovšem tyto volby obsahují nové, nevypočitatelné prvky, napsal zpravodajský server BBC News.

    1. IMRAN CHÁN
    Slavný hráč kriketu, který se stal politikem. Dlouho byl přehlížen jako politická nicka, ale postupem času se z něj stala síla, s níž je třeba počítat. Než musel kampaň 7. května přerušit kvůli pádu a poranění zad, bral zemi doslova útokem a pořádal až sedm mohutných předvolebních shromáždění během jediného dne. Soukromě vládní činitelé připouštějí, že podle jejich vnitřních průzkumů získá jeho Hnutí za spravedlnost (PTI) nezanedbatelný počet hlasů. Největší podporu má mezi mladými lidmi, z nichž mnozí tvrdí, že chtějí volit jinak než jejich rodiče. Přitažlivý je ale také pro liberály, kteří v hloubi duše doufají, že jeho dny prozápadního playboye žijícího si na vysoké noze ještě doopravdy neskončily.

    2. NOVÍ VOLIČI
    Volební komise udělala průvan v seznamech registrovaných voličů, z nichž vyškrtala 37 milionů nepravých jmen a nahradila je 36 miliony jmen nových. Ověřené seznamy voličů tak čítají zhruba 86 milionů registrovaných voličů a právě ti, kdo se v nich ocitli poprvé, dodávají výsledkům značný prvek nevypočitatelnosti. Některé věci nicméně zůstávají stejné. V mnoha částech Pákistánu, jako jsou vnitřní oblasti provincie Sindh, Balúčistán, jižní Paňdžáb a oblasti na severozápadě státu, zůstávají v platnosti tradiční feudální a kmenové struktury, které se promítají i do hlasování.

    3. HROZBY TALIBANU
    Jednotícím, hlubším trendem letošních voleb jsou hrozby a násilí hnutí Taliban, které má víc sebedůvěry než kdykoli předtím. Během volební kampaně v roce 2008 ozbrojenci hnutí Taliban dodržovali příměří. Nyní naopak otevřeně vyzvali ke svržení demokratického systému a útokům na politiky ze stran, které Taliban kritizují. Dosud bylo při předvolebních útocích zabito nejméně 118 lidí.

    4. ODBOJNÉ SOUDNICTVÍ
    V minulosti mělo pákistánské soudnictví tendenci podvolovat se komukoli, kdo byl právě u moci. A ačkoli se soudci stále nechávají zastrašit náboženskými extremisty, čím dál tím častěji projevují ochotu postavit se politikům. Objevují se dokonce i známky toho, že by se mohli začít stavět i proti armádě. Rozhodnutí bývalého pákistánského prezidenta, generála Parvíze Mušarafa vrátit se do země a kandidovat ve volbách - což mu volební komise nakonec neumožnila - vyvolalo mezi vedením armády hlubokou frustraci. Armáda je nervózní, že by případ Mušarafa, kterého soud poslal do vazby v souvislosti s třemi případy z dob jeho vlády, mohl posloužit jako precedens a vysokým vojenským důstojníkům by mohly hrozit procesy před civilními soudy. Za scénou proto armáda vyvíjí tlak na soud, aby umožnil Mušarafovi odjet ze země pod záminkou návštěvy churavějící matky v Dubaji; soudci se ale zatím odmítají podřídit.

    5. MOC MÉDIÍ
    Nejsou to ale jen soudci, kdo v Pákistánu posiluje vlastní pozici. Jako jedna z hlavních velmocí se v posledních letech vyprofilovala místní média, především pak satelitní televizní stanice a jejich okamžité zpravodajství. Díky schopnosti vyslat novináře a kameramany po celé zemi a živě informovat o sebemenším incidentu mohou znesnadnit jakékoli falšování výsledků. Pákistánci si také zvykli používat mobilní telefony k natáčení případů zneužívání moci vládnoucí elitou. Při nedávných doplňovacích volbách se tak do jejich hledáčku dostal například politik, který dal facku jednomu ze sčítacích komisařů. Klip vysílaly zpravodajské televize stále dokola, a vyprovokovaly tak požadavek, aby dotyčný politik už nikdy nesměl zasednout v žádném sněmu.