Ředitel šumavského parku: Vládní návrh zákona o Šumavě je šetrný k přírodě

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Vimperk | Jako velmi šetrný k přírodě vnímá ředitel Národního parku Šumava Jiří Mánek vládní návrh zákona o Šumavě. Podle něj například zajišťuje na území parku dosud největší území bez možnosti zásahu. Zákon...

podle něj také stanoví pevná pravidla, která doposud na Šumavě chyběla. Mánek to dnes řekl na setkání s novináři ve Vimperku na Prachaticku. Ekologové s jeho tvrzením nesouhlasí. Podobu vládního návrhu kritizuje také Stínová vědecká rada NP Šumava.
    "Navrhovaný zákon rozhodně nebude sloužit developerům nebo těžařské lobby, jak se někde objevuje. To jsou pouze fámy," řekl Mánek. První čtení vládního návrhu zákona je ve Sněmovně na programu v úterý. "Připravovaný návrh je ve skutečnosti návrhem na zrušení Národního parku Šumava," prohlásil Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
    Nedostatky ve vládním návrhu vidí i další kritici. "Zákon není založen na vědeckých argumentech a podkladech. Návrh připomíná politický handl mezi některými místními politiky, ministerstvem životního prostředí a současným vedením národního parku. Takový zákon nebude dostatečně chránit vzácnou šumavskou přírodu a otevře prostor pro komercializaci území národního parku," uvedl za stínovou vědeckou radu NP Šumava Martin Braniš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
    Připravovaný legislativní rámec počítá s 26 procenty plochy pro takzvané první zóny. Z toho bude většina území bez možnosti zásahu. "Plocha o rozloze 15.100 hektarů bude ponechána přírodě. To znamená 22 procent parku. Vedení parku v letech 2007 až 2010 mluvilo o 30 procentech bezzásahového území, ale byl to jen trik. Jednalo se totiž o 30 procent z rozlohy lesa NP Šumava, což představuje 23 procent parku, ale ve skutečnosti se nezasahovalo pouze na 16 procentech," uvedl Mánek.
    Bláha se domnívá, že čtyři procenta území v první zóně, kde bude podle návrhu zákona možno zasahovat, se dotýkají velmi citlivých lokalit. "Jde o perly šumavské přírody, jako jsou horský prales na Smrčině, kde žijí tetřevi, kaňon Křemelné nebo oblast Ptačího potoka v Modravských slatích. A tam teď budou smět těžaři," uvedl Bláha.
    Vedení parku však počítá s tím, že by se v těchto lokalitách zasahovalo způsoby šetrnými k přírodě. Při možném přemnožení kůrovce například tato metoda představuje odkorňování stojících stromů. Mánek argumenty ekologických aktivistů o masivnějším vstupu těžařů do šumavských lesů bere jako nepravdivé. "Nejvíc se těžilo v letech 2009 a 2010. A například v období 2007 až 2010 bylo poraženo v první zóně parku 21.000 kubických metrů dřeva," uvedl Mánek.
    Podle něj dosavadní absence zákona umožňovala pomocí různých výjimek měnit nepevná pravidla. Dodal, že v době, kdy NP Šumava vedl František Krejčí, jich bylo povoleno téměř 700. "Zákon už takové věci nedovolí," řekl Mánek.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Více » Ekologie