Na korunovační klenoty se na Hradě může čekat až pět hodin

Aktuality

zdroj: people.cz

Praha | Čtyři až pět hodin si zřejmě budou muset vystát ve frontě lidé, kteří si mezi 10. až 19. květnem budou chtít prohlédnout vzácné české korunovační klenoty. Tak dlouhou dobu čekání odhaduje Správa Pražského...

hradu po zkušenostech z minulých let. Symbol české státnosti totiž v minulosti lákal desetitisíce lidí. Žádné rezervace přitom nebudou možné. Pokud se na někoho nedostane, přestože přijel zdaleka, nebude mít další den ve frontě nárok na přednostní místo, uvádějí nově spuštěné webové stránky výstavy. Atraktivní expozice ve Vladislavském sále Pražského hradu bude otevřena denně od 09:00 do 18:00 hod.
    Správa Pražského hradu čeká velký zájem návštěvníků. V roce 2003 totiž přišlo 44.475 lidí a naposledy před pěti lety 32.050 lidí, podobně jako v roce 1998. Vstup na výstavu bude zdarma, podle Hradu se nebudou vydávat ani žádné časové vstupenky nebo lístky na pořadí. Přednostně budou moct jet jen vozíčkáři, které může doprovodit maximálně jedna osoba.
    "Zájem návštěvníků očekáváme tradičně velký. Lidé se ptají hlavně na provoz výstavy: pro všechny zájemce jsme proto na www.hrad.cz spustili speciální informační stránku," řekl ČTK David Šebek z tiskového oddělení Správy Pražského hradu. Hradní brána se podle něj uzavře tehdy, co čekající lidé zaplní prostor jižních zahrad. Tak se vyčerpá denní kapacita výstavy, přičemž se předpokládá maximálně pět tisíc lidí denně. Klíčové bude poledne, kdy by se měla denní kapacita naplnit. Štěstí tak budou mít jen ti, jimž se podaří dostat za bránu do hradního areálu.
    Návštěvníci budou moct do Hradu na výstavu přicházet stejně jako v minulosti od stanice metra Malostranská po Starých zámeckých schodech k jižním zahradám Hradu, odtud po Býčím schodišti na třetí nádvoří až ke Starému královskému paláci. K dispozici budou mít občerstvení a toalety.
    Korunovační klenoty pro veřejnost se vystavují tradičně při příležitosti zvolení nového prezidenta. Miloš Zeman je jako hlava státu jedním z držitelů sedmi klíčů od Korunní komory ve Svatováclavské kapli chrámu sv. Víta. Převzal ho už při své březnové inauguraci.
    Držitelé ostatních klíčů od komory se s prezidentem na Hradě sejdou již tento čtvrtek, aby odemknuli místnost, kde je symbol české státnosti uložen. K otevírání i zamykání přísně střežené schrány se totiž musí sejít sedm nejvýznamnějších představitelů českého státu a církve - kromě prezidenta, premiér, předsedové obou komor parlamentu, pražský primátor, pražský arcibiskup a probošt Metropolitní kapituly u svatého Víta.
    Soubor českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna z doby před rokem 1346, korunovační žezlo a jablko z druhé třetiny 17. století, korunovační kříž ze 70. let 14. století, korunovační meč ze 13. století a korunovační roucho z poloviny 17. století.
    Na přání Karla IV., který nechal zhotovit svatováclavskou korunu a byl s ní v roce 1347 jako první korunován českým králem, se klenoty předvádějí lidem jen při výjimečných příležitostech. Svatovítský poklad patří mezi nejvýznamnější umělecké sbírky v tuzemsku.

Korunovační klenoty jsou symbolem české státnosti

Vizitka českých korunovačních klenotů, které budou v souvislosti s nástupem nového prezidenta vystaveny od 10. do 19. května:

SVATOVÁCLAVSKÁ KORUNA - Korunu z let 1345 až 1346 nechal zhotovit Karel IV., který s ní byl 2. září 1347 jako první korunován českým králem. Je zhotovena z jednadvacetikarátového zlata, posázena drahokamy a váží 2,36 kilogramu. Má podobu čelenky ze čtyř dílů, které vrcholí velkou lilií. Díly jsou nahoře propojeny dvěma oblouky, na nichž jsou připevněny ozdoby ze staršího šperku (čelenky nebo pásu). V místě křížení oblouků je vztyčen zlatý křížek se safírovou kamejí. Na koruně je 19 safírů, 44 spinelů (drahokam), jeden rubín, 30 smaragdů a 20 perel. Koruna je uložena v koženém pouzdře z roku 1347. Při výstavách bývá položena na speciálním polštáři z červeného sametu s vyšitými českými znaky z roku 1867.

ŽEZLO - Pochází z poloviny 16. století. Je z osmnáctikarátového zlata, zdobené čtyřmi safíry, pěti spinely, 61 perlami a cizelovanými a emailovými ornamenty. Je dlouhé 67 centimetrů a váží 1013 gramů. Kožené ochranné pouzdro pochází z 19. století a zdobí ho drobný zlacený ornament.

JABLKO - Pochází také z poloviny 16. století, je z osmnáctikarátového zlata, 22 centimetrů vysoké a váží 780 gramů. Na spodní polokouli je tepaný reliéf s výjevy z knihy Genesis, na horní z příběhů krále Davida. K výzdobě bylo použito osm safírů, šest spinelů a 31 perel. Jablko je uloženo v koženém pouzdře se znakem ČSR z roku 1929.

KORUNOVAČNÍ PLÁŠŤ A DALŠÍ DOPLŇKY - Korunovační plášť s hermelínem (kožešina z hranostaje), štóla, pás a manipul (část roucha) z červené látky se zlatě vytkaným vzorem byly pořízeny v první třetině 17. století jako součást souboru českých korunovačních královských a kurfiřtských textilií. Posledním králem, který byl v českém korunovačním rouchu oděn, byl Ferdinand V. při korunovaci v roce 1836.

Při korunovacích českých králů byl užíván také ostatkový kříž (Korunovační kříž) a obřadní meč (Svatováclavský meč). Oba předměty se obvykle vystavují společně s korunovačními klenoty, jsou ale součástí Svatovítského pokladu:

SVATOVÁCLAVSKÝ MEČ
Gotický meč, který byl zhotoven pravděpodobně v době Karla IV. současně se svatováclavskou korunou. V horní části čepele je otvor, do kterého byl vložen ostatkový křížek, který se nedochoval. Nedochovala se ani zdobená zlatá pochva, která zmizela patrně někdy kolem roku 1420.

KORUNOVAČNÍ KŘÍŽ
Ostatkový kříž byl zhotoven po roce 1354. Již od počátku 16. století byl prokazatelně používán při korunovacích. Do kříže byly vloženy ostatky Kristova umučení (dřevo kříže, trny, část houby, provazu a hřebu). Korpus kříže ze zlatého plechu je ozdobený vzácnými antickými a raně středověkými kamejemi, mezi nimiž je zasazen i velký safír s řezbou Kristovy tváře.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti