Senát schválil všechny čtyři Zemanovy adepty na ústavní soudce

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Senát dnes zvolil všechny čtyři kandidáty na ústavní soudce navržené prezidentem Milošem Zemanem. Posily jsou nezbytné, protože Ústavní soud má nyní jen 12 členů místo obvyklých 15 a letos...

odejde dalších sedm soudců. Délka rozhodování soudu se proto protáhla oproti dřívějšku asi o polovinu a počet nevyřešených spisů dosáhl je zatím nejvyšší, co kdy byl. Sám Zeman dnes senátorům řekl, že soud je na pokraji kolapsu.
    Schválenými adepty na ústavní soudce jsou soudkyně Nejvyššího správního soudu Milada Tomková a profesoři právnických fakult Vladimír Sládeček, Jan Filip a Jaroslav Fenyk. Vlastní případy začnou dostávat až po oficiálním jmenování a změně rozvrhu práce. Obsadí asi místa v nekompletních senátech, kde nyní chybějící soudce zastupují předseda a místopředseda soudu.
    Prezident na schůzi senátu prohlásil, že soud je nutné stabilizovat. "Ústavní soud je na pokraji kolapsu z toho prostého důvodu, že chybí tři, a v nejbližší době dokonce čtyři ústavní soudci, takže by ani potom nemohlo zasedat plénum," uvedl Zeman, který prý kandidáty vybíral po řadě konzultací na základě jejich odbornosti, publikační praxe, pedagogické činnosti, ocenění i osobních vlastností.
    Senátoři prezidentovu výzvu vyslyšeli a schválili všechny čtyři adepty výraznou většinou hlasů. Ze 72 možných hlasů získal v tajných volbách nejvíc Sládeček, kterému dalo důvěru 61 senátorů. Naopak nejméně hlasů obdržel Fenyk, a to 52. Fenykovi bylo vytýkáno jeho působení ve funkci předlistopadového vojenského prokurátora.
    Zeman naopak chválil zejména Fenyka, i když jej přímo nejmenoval, a to za odvahu při podle něj "nejhanebnější aféře naší justice, kterou byla aféra katarského prince". Fenyk v roce 2006 coby odstupující náměstek nejvyšší státní zástupkyně obvinil ministerstvo spravedlnosti, že se pokoušelo o politické ovlivňování kauzy prince Hámida bin Abdal Sáního, který byl nepravomocně odsouzen za sexuální kontakty s mladistvými a nezletilými dívkami. Kauzu ale tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec předal do Kataru, kde Sání nebyl ani obžalován.
    Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) vyzdvihl skutečnost, že kandidáti byli zvoleni hned v prvním kole vysokým počtem hlasů. "Pan prezident měl šťastnou ruku," uvedl. Podle předsedy senátorů ODS Jaroslava Kubery se Senát zachoval ke kandidátům vstřícně, aby byl Ústavní soud znovu naplněn. "Nejdůležitější je, že Ústavní soud bude moci nerušeně fungovat," řekl.
    U Ústavního soudu jsou momentálně tři volná místa po soudcích Františku Duchoňovi, Jiřím Muchovi a Elišce Wagnerové, která vykonávala také funkci místopředsedkyně. Letos skončí ještě dalších sedm soudců včetně předsedy soudu Pavla Rychetského a místopředsedy Pavla Holländera. Normálně má soud 15 členů - předsedu, dva místopředsedy a 12 soudců ve čtyřech senátech.
    Kvůli chybějícím soudcům a nárůstu počtu stížností se v poslední době prodlužovalo rozhodování Ústavního soudu. V minulých letech obvykle soud rozhodoval o stížnostech a návrzích v průměru asi pět měsíců, nyní obvyklá délka řízení dosahovala téměř osmi měsíců. Kdyby počet soudců klesl pod 12, přestal by soud přezkoumávat například zákony a vyhlášky.
    Zeman slíbil zveřejnit jména dalších kandidátů na ústavní soudce v červnu. Zřejmě mezi nimi bude i Rychetský, který chce pokračovat ještě přibližně polovinu dalšího desetiletého funkčního období.

Základní biografické údaje Senátem zvolených ústavních soudců

Vizitky dnes zvolených nových členů Ústavního soudu (abecedně):

    Jaroslav Fenyk
    Datum a místo narození: 26. dubna 1961 v Pelhřimově
    Vzdělání: Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1986), Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně (Ph.D. 2001, profesor 2009).
    Současná funkce: v Brně provozuje vlastní advokátní kancelář zaměřenou na trestní právo; je poradcem advokátní kanceláře White Case Praha; vyučuje právo na několika vysokých školách.
    Dosavadní kariéra: V roce 1987 se stal vojenským prokurátorem a v letech 1990 až 1993 pracoval na Generální prokuratuře. V roce 1994 přešel na Vrchní státní zastupitelství v Praze, o rok později začal pracovat na Nejvyšším státním zastupitelství. Od ledna 1999 do konce roku 2005 byl náměstkem nejvyšší státní zástupkyně (na funkci rezignoval); v letech 2006-2009 proděkan pro vědu a zahraniční vztahy Fakulty práva Bratislavské vysoké školy práva.
    Ostatní:
    - Expert na trestní právo; je držitelem ocenění Právník roku 2010 v kategorii trestního práva.
    - V letech 1981 až 1989 byl členem KSČ.
    - V květnu 2003 odmítl nabídku premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) stát se ministrem spravedlnosti. V únoru 2006 podle médií odmítl nabídku na post šéfa Národního bezpečnostního úřadu.
    - V roce 2005 zveřejnila média informaci, že Fenyk v roce 1988 jako vojenský prokurátor poslal za mříže na 15 měsíců violoncellistu Vladana Kočího za to, že z náboženských a morálních důvodů odmítl nastoupit vojenskou službu.
    - V lednu 2006 na sebe Fenyk upozornil tím, že coby odstupující náměstek nejvyšší státní zástupkyně obvinil ministerstvo spravedlnosti, že se pokoušelo o politické ovlivňování kauzy katarského prince Hámida bin Abdal Sáního a v některých dalších případech.
    - Byl členem různých pracovních komisí Ministerstva spravedlnosti pro novelizace a rekodifikace trestního práva.

    Jan Filip
    Datum a místo narození: 27. listopadu 1950 ve Šternberku
    Vzdělání: brněnská právnická fakulta
    Současná funkce: vysokoškolský pedagog a vedoucí Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (od 1995)
    Dosavadní kariéra: během studia nastoupil jako pomocná síla na právnickou fakultu v Brně, od roku 1974 jako asistent na plný úvazek; před rokem 1989 pracoval v legislativním odboru Federálního shromáždění. V roce 1992 se stal docentem, v roce 1998 profesorem ústavního práva. Řadu let byl členem Legislativní rady vlády.
    Ostatní:
    - Je odborníkem na ústavní právo.
    - V letech 1974 až 1989 byl členem KSČ.
    - V roce 1991 byl kandidátem na funkci soudce Ústavního soudu ČSFR.
    - V minulosti radil třem ústavním soudcům - Vojenu Güttlerovi, Vojtěchu Ceplovi a Jiřímu Muchovi.
    - V roce 1995 byl jmenován expertem Rady bezpečnosti OSN pro otázky přípravy ústavy a volebního zákona v Tádžikistánu.

    Vladimír Sládeček
    Datum a místo narození: 13. května 1954 v Karlových Varech
    Vzdělání: Právnická fakulta UK v Praze.
    Současná funkce: profesor Katedry správního práva a správní vědy Právnické fakulty UK v Praze a vedoucí téže katedry na Univerzitě Palackého v Olomouci.
    Dosavadní kariéra: v letech 1979-83 pracoval v Úřadu pro vynálezy a objevy převážně v legislativním a právním odboru; v roce 1983 byl přijat jako odborný pracovník do Ústavu státní správy (později Ústav legislativy vlády ČSFR); od srpna 1990 pracoval v Kanceláři Federálního shromáždění jako odborný konzultant v legislativním odboru; v lednu 1991 byl jmenován tajemníkem poslanecké a expertní komise pro přípravu nové ústavy ČSFR; v roce 1991 byl přijat jako externí učitel na Právnickou fakultu University Karlovy; pracoval také jako asistent soudce Ústavního soudu Vladimíra Paula (1993-94, 1995-2002).
    Ostatní:
    - Odborník na ústavní a správní právo.
    - V dubnu 2000 byl jedním z kandidátů na funkci ombudsmana (navrhli jej lidovečtí senátoři Petr Pithart a Jiří Stodůlka).

    Milada Tomková
    Rok narození: 1959
    Vzdělání: Právnická fakulta UK v Praze.
    Současná funkce: soudkyně Nejvyššího správního soudu (od 2003), je předsedkyní sociálně-správního kolegia a kárného senátu
    Dosavadní kariéra: v letech 1987-2003 působila na ministerstvu práce a sociálních věcí, od roku 1992 jako ředitelka legislativního odboru (do její působnosti spadala legislativní činnost v oboru sociální politiky, zejména sociálního zabezpečení); členka Legislativní rady vlády (1998-2003); vyučovala na pražských právech; do roku 2012 byla členkou Rady Justiční akademie.
    Ostatní:
    - V souvislosti s přípravou reformy správního soudnictví koncipovala změny doprovodných zákonů v oblasti sociální ochrany (sociálního zabezpečení a zaměstnanosti).
    - Jako soudkyně Nejvyššího správního soudu (NSS) mimo jiné řešila, zda má stát dorovnávat penzi lidem, kteří před rozpadem federace pracovali na Slovensku nebo pro slovenské firmy a nyní kvůli tomu mají nižší penze. Senát NSS, jemuž Tomková předsedala, označil takovou praxi za diskriminační a dvakrát se kvůli tomu obrátil na Soudní dvůr EU s takzvanou předběžnou otázkou. Naproti tomu český Ústavní soud trval na tom, že stát má lidem nižší renty dorovnávat, ačkoliv hrozilo, že se tím dostane do sporu se soudními orgány unie. Problém takzvaných česko-slovenských důchodů dosud není definitivně vyřešen.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika