Ruský miliardář a exulant Berezovskij zemřel ve věku 67 let

Aktuality

zdroj: nyheter.se.msn.com

Londýn | Známý ruský miliardář a bývalý mediální magnát Boris Berezovskij dnes ve věku 67 let zemřel ve svém exilu u Londýna. Uvedla to ruská televize RT s odkazem na příbuzné a právníka zemřelého...

Britská policie se ke smrti známého oponenta ruského prezidenta Vladimira Putina zatím nevyjádřila.
    Berezovskij byl nalezen mrtev ve svém domě v hrabství Surrey jihovýchodně od Londýna. Příčina jeho úmrtí je zatím neznámá. Berezovskij se z vlivného "oligarchy" a spojence Kremlu stal po Putinově nástupu k moci nežádoucím a od roku 2000 žil v Británii, kde přežil řadu pokusů o atentát.
    Známý moskevský právník Alexander Dobrovinskij, který magnáta dobře znal, se domnívá, že Berezovskij spáchal sebevraždu. "Dostal jsem právě telefonát z Londýna. Boris Berezovskij spáchal sebevraždu. Byl to složitý člověk," napsal Dobrovinskij podle RT na své sociální síti. Berezovského zeť Egor Schuppe na Facebook napsal, že bývaký magnát byl v poslední době v těžké depresi a vyhýbal se přátelům a příbuzným.
    Bývalý šéf ruského nakladatelství Kommersant Publishing House Damian Kudrjavcev uvedl, že Berezovskij zemřel v 11:00 hodin místního času. Kudrjavcec na Twitteru napsal, že se neobjevily žádné známky násilné smrti. Podle dalších zdrojů byl mrtvý Berezovskij nalezen v koupelně. V posledních týdnech údajně utrpěl několik srdečních příhod.
    Berezovského deprese mohly podle zdrojů souviset se ztrátou majetku. Loni v srpnu prohrál soudní spor s ruským miliardářem a vlastníkem londýnského fotbalového klubu Chelsea Romanem Abramovičovi o vlastnictví ruské ropné společnosti Sibněfť, kde šlo o více než pět miliard dolarů (asi 100 miliard Kč). Berezovskij tvrdil, že jej Abramovič zastrašováním nutil prodat své akcie Sibněfti za zlomek skutečné hodnoty. Jeho tvrzení londýnský soud označil za nevěrohodná a nařídil mu, aby Abramovičovi zaplatil odškodné 56 milionů dolarů, píše RT.
    Berezovskij získal ohromný vliv a majetek za prezidenta Borise Jelcina. Vlastnil podíly v několika bankách, ropných a leteckých společnostech a především v médiích. Ke konci 90. let však musel v Rusku stále častěji čelit skandálům kolem svých podnikatelských aktivit ve firmách Sibněfť, Aeroflot a televizi ORT. Jeho osud zpečetilo to, že se postavil proti Putinovi.
    Berezovskij se zbavil významné části majetku a odešel do Británie, kde získal v roce 2003 azyl. Stal se tam pak velkým Putinovým kritikem a spolupracoval například s bývalým ruským agentem Alexandrem Litviněnkem, který zemřel v listopadu 2006 v Londýně na otravu ozářením.
    V Rusku byl Berezovskij odsouzen k celkem 19 letům vězení za rozkrádání majetku letecké společnosti Aeroflot a za údajné vytunelování automobilky Autovaz. Byl také obviněn z pokusu o státní převrat a dalších trestných činů.

Boris Berezovskij - problematický kritik Vladimira Putina

Kontroverzní miliardář Boris Berezovskij patřil ke skupině ruských "oligarchů", kteří získali svůj rozsáhlý majetek a vliv během vlády prezidenta Borise Jelcina. Později se z Berezovského stal hlasitý kritik prezidenta Vladimira Putina, jemuž i z londýnského exilu vyčítal nastolování autoritářského režimu v Rusku. Berezovskij podle zatím nepotvrzených zpráv dnes ve věku 67 let v Londýně zemřel.
    Někdejší uznávaný matematik a počítačový expert Berezovskij se vyšvihl mezi ruskou podnikatelskou elitu během privatizace státního majetku na přelomu 80. a 90. let. Ovládal podíly v několika bankách, ropných a leteckých společnostech a především v médiích (televizní kanály ORT a TV6).
    Díky svým penězům a úzkým vazbám na politické špičky byl Berezovskij jednou z nejvlivnějších osob veřejného života v zemi. Měl pověst "šedé eminence" a uznávaný moskevský politolog Sergej Markov ho rovnou nazval "novodobým Rasputinem".
    S koncem 90. let však začala Berezovského hvězda v Rusku zapadat. Musel stále častěji čelit skandálům kolem svých podnikatelských aktivit ve firmách Sibněfť, Aeroflot a televizi ORT a vyvracet podezření, že jeho bohatství vzešlo z účasti na sporné privatizaci, ze styků s kriminálním podsvětím a z korupce v mocenských složkách. Navíc se postavil proti prezidentovi Vladimiru Putinovi, což mělo pro jeho další život dalekosáhlé následky.
    Berezovskij se nakonec zbavil významné části svého majetku a odešel do Velké Británie, kde získal v roce 2003 azyl. I z londýnského exilu vedl Berezovskij boj s ruským prezidentem. "Putin je podle mého názoru kriminálník, zločinec. Porušuje zákony a nepochybuji, že dříve či později stane před soudem," nechal se Berezovskij slyšet v létě 2007.
    V Británii spolupracoval Berezovskij například s bývalým ruským agentem Alexandrem Litviněnkem, který zemřel v listopadu 2006 v Londýně na otravu vzácným radioaktivním izotopem polonium-210. Litviněnko těsně před skonem obvinil ze své smrti ruské úřady, podle Kremlu naopak za vraždou stál právě Berezovskij, který chtěl údajně poškodit Putina v očích Západu.
    Boris Abramovič Berezovskij se narodil 23. ledna 1946 v Moskvě v židovské rodině. Studoval Ústav lesnické techniky, fakultu elektroniky a počítačové techniky a fakultu mechaniky a matematiky Moskevské státní univerzity. Dosáhl titulu doktor technických věd a od roku 1991 byl členem-korespondentem ruské Akademie věd.
    Patrně z iniciativy svého nejbližšího politického partnera Anatolije Čubajse usedl Berezovskij v roce 1996 na čas do křesla sekretáře ruské Bezpečnostní rady a současně byl jmenován vládním zmocněncem pro Čečensko, jímž byl do listopadu 1997.
    Na jaře následujícího roku se stal Berezovskij na rok výkonným tajemníkem Společenství nezávislých států. V roce 2000 zasedl ve Státní dumě, ale po několika měsících svůj mandát složil, přičemž obvinil prezidenta Putina z nastolování autoritářského režimu. Politice se posléze věnoval coby spolupředseda strany Liberální Rusko, kterou financoval.
    Ani peněžní podpora občanské společnosti a dary na charitu Berezovského neuchránily před podezřením, že jeho bohatství pramenilo především z účasti na sporné privatizaci, ze styků s kriminálním podsvětím a z korupce v mocenských složkách. Pronásledovaly jej soudní pře a ruská prokuratura ho stíhala pro podezření z řady zločinů, zejména z praní špinavých peněz, vytunelování automobilky Autovaz či pokusu o státní převrat.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality