Ministerstvo zruší věznici v Drahonicích kvůli úbytku vězňů

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Ministerstvo spravedlnosti zruší věznici v Drahonicích na Lounsku. Vzhledem k počtu amnestovaných vězňů by byl její další provoz nehospodárný. ČTK o tom dnes informovala mluvčí ministerstva...

Štěpánka Čechová. V Drahonicích je v současné době 170 vězňů a zhruba 110 zaměstnanců a příslušníků Vězeňské služby.
"V Drahonicích klesl po amnestii počet vězněných osob z 296 na současných 170," uvedla mluvčí. Zrušení věznice ministerstvu navrhla Vězeňská služba, a to na základě analýzy dopadu novoroční amnestie exprezidenta Václava Klause.
    Podle Čechové se Vězeňská služba bude snažit nabídnout svým příslušníkům a civilním zaměstnancům z Drahonic nové uplatnění. V úterý 26. března se s nimi ve věznici setká náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák i generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal.
    Bohumil Peterka, starosta obce Lubenec, pod níž Drahonice patří, dnes ČTK řekl, že zrušení věznice dál zhorší situaci na trhu práce v regionu. "Už tak tady máme dost velkou nezaměstnanost. Nedávno zrušili strojírenský závod Lutos, kde je nyní pět zaměstnanců, bylo jich tam 150. Předtím zrušili porcelánku. Měli jsme ve věznici alespoň pár pracovních míst," uvedl.
    Objekt Vězeňská služba nejprve nabídne státním institucím k bezúplatnému převodu. V případě, že o něj nebudou mít zájem, postoupí majetek k prodeji.
    Drahonická věznice fungovala samostatně od roku 2002, její historie však sahá až do roku 1957, kdy sloužila jako pobočka nápravně výchovného tábora Sýrovice a poté věznic Nové Sedlo a Oráčov. Trest si v ní odpykávají muži odsouzení za méně závažné trestné činy. Její ubytovací kapacity činí 150 míst pro odsouzené zařazené do věznice s dozorem a 90 míst pro odsouzené s dohledem.
     V českých věznicích zůstalo po amnestii 16.121 vězňů, propuštěno bylo celkem 6442 odsouzených. V důsledku úbytku vězňů ministerstvo už dříve rozhodlo o zakonzervování tří poboček věznic ve Velkých Přílepech u Prahy, Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku a Poštorné u Břeclavi. Podle úřadu je zakonzervování dočasné, objekty se mají v budoucnu otevřít v závislosti na rostoucím počtu vězňů.
    Klausova amnestie má řadu kritiků, stala se dokonce jedním z důvodů pro podání ústavní žaloby na dnes už bývalého prezidenta. Dotkla se již více než 50.000 obviněných a odsouzených, přičemž jejich počet dále poroste. Zastavení dlouhotrvajících trestních stíhání podle nejkontroverznějšího, aboličního článku amnestie zatím ministerstvo spravedlnosti eviduje ve 331 případech. K poslednímu únorovému dni amnestie osvobodila přes 13.000 lidí odsouzených k nepodmíněným trestům a přes 28.000 podmíněně potrestaných osob. Vedle trestů odnětí svobody prominula amnestie také alternativní tresty domácího vězení a obecně prospěšných prací.
    Provádění amnestie stálo Vězeňskou službu 4,4 milionu korun. Jeden milion z této částky tvoří přímé náklady, zejména cestovné a stravné pro propuštěné vězně. Zbytek sumy vynaložila Vězeňská služba například v souvislosti s přesčasy svých 520 zaměstnanců a příslušníků, kteří se na provádění amnestie podíleli. Ministerstvo odhaduje, že díky výraznému úbytku vězňů letos Vězeňská služba ušetří 180 milionů korun. Vychází z toho, že se sníží spotřeba potravin či energií.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality