V legendárním Alcatrazu nakonec změkli i ti nejotrlejší zločinci

Aktuality

zdroj: thetvinformant.com

San Francisco | Většina z vězňů, kteří se kdy pokusili utéct z pevnosti Alcatraz, dopadla celkem jednoznačně: zastřeleni dozorci, otráveni plynem, zemřeli na podchlazení, utopili se nebo byli popraveni. Nohama...

napřed a v rakvi, či jako psychická a fyzická troska - jedině tak se proslulá "Skála" opouštěla před limitem. Trestanci si mohli oddechnout až 21. března 1963. Před 50 lety se totiž brány federální káznice kvůli nedostatku peněz uzavřely.
    Kriminál na malém ostrůvku kousek od San Franciska, který první vězně přivítal 11. srpna 1934, obklopoval závoj tajemství a přízvisko "nejbezpečnější". V bývalé vojenské pevnosti, která už od války Severu proti Jihu sloužila jako žalář, bylo zřízeno 600 cel s mřížemi ze speciální nepřepilovatelné oceli. Každý až z 300 vězňů si užíval "soukromí" - samotky o velikosti 1,5 krát tři metry. Vybavení bylo spartánské: železná pryčna, přikrývka, umyvadlo, polička a záchod.
    V Alcatrazu byly čtyři bloky kobek ve třech patrech nad sebou, každý vězeň pak disponoval čtyřmi právy: právem na stravu, oblečení, ochranu a zdravotní péči. Pro izolované zločince platil absolutní zákaz hovoru, na jednoho vězně připadali tři dozorci. Alcatraz nemilosrdně trestal a nikoho také nepřevychovával. Práce, psaní dopisů, knihovna nebo dokonce (a výjimečně) návštěva příbuzných byly privilegii, které si dotyčný odsouzený musel zasloužit.
    Za přestupek proti vězeňskému řádu následoval trest - pobyt v neosvětlené korekci v podzemí. Zde byl provinilec v horších případech ještě svlečen donaha a spoután tak, že musel celý den stát. Vězeň mohl v korekci strávit měsíce, výjimečně i roky. Přijít o rozum se proto jevilo jako dobré řešení, jak se z tohoto pekla dostat. Možná i proto "absolventi Skály" nikdy neputovali na svobodu přímo a několik let před vypršením trestu trávili v jiné káznici, aby "ztratili paměť".
    Alcatraz ve svých zdech uvítal přes 1500 zločinců toho nejhoršího kalibru. Kromě většiny bezejmenných jej proslavily ty skutečné "hvězdy" tehdejšího zločineckého nebe. Obávaný Al Capone vězení opouštěl v pokročilém stádiu syfilidy. Vrah Robert Stround, Ptačí muž z Alcatrazu, zde "bručel" plných 17 let. Arthura Barkera, zvaného Doc, na břehu zastavila až dávka ze samopalu. Další "eso" - George "Machine Gun" Kelly - byl prý vzorný a úslužný vězeň.
    Za 29 let fungování věznice se 36 mužů pokusilo o 14 útěků. Třiadvacet jich bylo chyceno, šest zastřeleno, dva se utopili a o pěti z nich kolují nepotvrzené legendy. Snad nejblíže ke svobodě měl John Giles, který se dostal na 2,5 kilometru vzdálenou pevninu. Ve vězeňské prádelně po částech nastřádal vojenskou uniformu, a když vojáci sanfranciské posádky přijeli lodí pro prádlo, nepozorovaně se k nim připojil a odjel. Dozorci na něj ale na břehu již čekali.
    V roce 1937 se dvojice vězňů údajně utopila, ale o čtyři roky později je měl prý zpovídat reportér jistého deníku kdesi v Jižní Americe. Také o osud Franka Morrise a bratrů Anglinových, kteří měli v roce 1962 provrtat zeď a přeplavat chladným a záludným zálivem, se vedou spory. Těla se nenašla a na pevnině je poté nikdo neviděl. Jejich příběh zpracoval americký režisér Donald Siegel ve filmu Útěk z Alcatrazu (1979), hlavní roli Morrise ztvárnil Clint Eastwood.
    Ostrov je dnes historickou památkou a hojně navštěvovanou turistickou atrakcí. Kromě věznice samotné jsou zde k vidění zbytky původního vojenského opevnění a nejdéle fungující maják na západním pobřeží USA. Alcatraz je pod správou národních parků, území je totiž kolonií mořských ptáků a jiných vzácných živočichů.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti