STEM: Klaus byl podle Čechů špičkový odborník, ale ne bezúhonný

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Jako špičkového odborníka se silnou osobností hodnotili Češi odstupujícího prezidenta Václava Klause na začátku jeho politické kariéry. Jen malá část lidí ho ale viděla také jako bezúhonného a...

upřímného člověka, který se dokáže domluvit s ostatními. Vyplývá to z průzkumů agentury STEM. Hodnocení Klause se v dalších letech zhoršovalo, ale základní vzorec jeho silných a slabých stránek se výrazněji nezměnil.
    Agentura při tvorbě Klausova profilu vycházela z průzkumů prováděných od roku 1993, kterých se většinou účastnilo 1000 až 1600 lidí. V té době již Klaus vystoupal od funkce ministra financí po roce 1989 až na místo českého premiéra v roce 1992. Tento post udržel do roku 1997, poté byl předsedou Sněmovny a od roku 2003 do dneška prezidentem ČR.
    V červenci 1993 hodnotili Češi v průzkumu STEM Klause známkami jako ve škole. Největší počet jedniček mu dali za odborné znalosti a dovednost prosadit své mínění. Nejvyšší známku mu udělily tři čtvrtiny dotázaných, většina ostatních dala Klausovi nejvýše dvojku. Asi dvě třetiny lidí mu dali jedničku za prezentaci v cizině a rychlé řešení problémů.
    "Václav Klaus byl veřejností v první polovině 90. let vnímán jako jedinečný profesionál, který má nejen jasnou představu o směřování naší společnosti, ale také dostatek vůle a energie tuto cestu uskutečňovat," uvedli pracovníci STEM.
    Větší rozpory se v roce 1993 objevily zejména u hodnocení poctivosti a bezúhonnosti. Jedničku si Klaus vysloužil u třetiny Čechů, další třetina mu dala dvojku a zhruba pětina jen trojku. Podobné bylo rozdělení známek za srozumitelnost. Za přesvědčivost a "osobní kouzlo" dostal Klaus jedničku od téměř poloviny lidí a za prozíravost od dvou pětin.
    Vnímání Klause bylo podle STEM v v první polovině 90. let převážně kladné až obdivné. Později se ale zhoršovalo, například v průzkumu z dubna 1995 poctivost Klause ohodnotila jedničkou pětina Čechů, dvojku mu dala opět třetina lidí, trojku také skoro třetina, od desetiny lidí dostal za poctivost čtyřku a šest procent dotázaných mu dalo pětku.
    Nejvíc pětek dostal Klaus v roce 1995 za ochotu naslouchat mínění lidí, udělila mu ji zhruba třetina účastníků průzkumu. Jedničku mu dala tři procenta lidí, dvojku asi desetina. Špatné známky převažovaly rovněž u schopnosti domluvit se s druhými. Pětku Klausovi udělila skoro pětina Čechů, čtvrtina mu dala čtyřku a třetina trojku. Podobné hodnocení si vysloužil za upřímnost a otevřenost. Rozporuplně lidé známkovali i jeho demokratické cítění, za něž si vysloužil jedničku pouze od 14 procent.
    "Slabé stránky jsou zřetelně vázány k oblasti komunikace," uvedli pracovníci STEM. "Lze spekulovat o tom, že po pádu komunismu lidé pasivně očekávali expertní řešení problémů společnosti. Postupně se ukazovalo, že problémové oblasti, jdoucí za navyklé socialistické stereotypy, se nedaří jasně a srozumitelně širší veřejnosti přiblížit," doplnili.
    Podle STEM bylo období 90. let 20. století pro veřejnost jasnější a srozumitelnější než posledních deset let. "Klaus se v první polovině 90. let podle veřejnosti vhodně doplňoval s Václavem Havlem. V interpretaci velké části veřejnosti tehdy oba stáli na stejném politickém břehu," sdělili pracovníci agentury.
    Pro mnoho lidí se podle nich stávala společenská situace v ČR méně a méně srozumitelnou od let 1997 a 1998, kdy padla Klausova vláda po aféře s financováním ODS a po předčasných volbách umožnila takzvaná opoziční smlouva vládu ČSSD, vedené tehdy Milošem Zemanem, za podpory ODS. Například právě opoziční smlouvu podle průzkumu STEM z roku 1998 přivítalo 45 procent Čechů, zbytek byl proti.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika