Senát zažaluje Klause pro vlastizradu, žaloba je historicky první

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Senát zažaluje dosluhujícího prezidenta Václava Klause u Ústavního soudu pro velezradu. Jedná se o první žalobu na prezidenta v české historii. Dnešní verdikt horní komory rozdělil politiky...

i ústavní právníky. Podle premiéra Petra Nečase (ODS) je krok motivován osobní nesnášenlivostí a jde o útok na pověst České republiky. Odborníci se neshodují v tom, zda je žaloba v pořádku a zda ji soud vůbec může projednat. Klaus, kterému ve čtvrtek končí mandát, se k rozhodnutí Senátu nevyjádřil.
    Návrh žaloby schválilo na neveřejné schůzi 38 zejména levicových senátorů, 30 jich hlasovalo proti. Předloha tedy získala podporu i deseti členů horní komory, kteří se pod ní nepodepsali. Jednotně proti byli jen senátoři z klubu ODS.
    Ústavní soud dostane žalobu v úterý. Podle zákona se jí musí zabývat přednostně. Trestem za velezradu je ztráta prezidentského mandátu a způsobilosti být opět zvolen. Zákon hovoří také o ztrátě platu a nároku na požitky pro exprezidenty.
    Senátoři vytýkají odcházejícímu prezidentovi kontroverzní amnestii, to, že dosud nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny a že otálel s podpisem dodatku k Evropské sociální chartě. Žaloba poukazuje také na to, že Klaus téměř rok nejmenoval žádného ústavního soudce. Prezidentovi dále vytýká, že pět let navzdory soudnímu verdiktu nerozhodl o jmenování Petra Langera soudcem.
    Nastupující prezident Miloš Zeman pokládá dnešní rozhodnutí Senátu za hysterickou reakci. Velezrada je podle Zemana přesně definovaný pojem a "amnestie se do něho prostě nevejde". Senátoři by podle něho měli spíš usilovat o zrušení amnestie, nebo její nejspornější části.
    Z Pražského hradu reagoval na žalobu jen šéf politického odboru prezidentské kanceláře Ladislav Jakl. Podle něho začala dneškem nová doba, kdy se budou soudně postihovat odlišné politické postoje, dokud nezbude "ten jediný dovolený".
    "Je to výraz obyčejné lidské pomstychtivosti a poškozuje to naši zemi," prohlásil o postupu Senátu premiér Nečas. Vicepremiér a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg označil verdikt horní komory za nerozumný krok a vicepremiérka a šéfka LIDEM Karolína Peake za přihlouplé gesto opozičního Senátu.
    Naopak předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka s postupem horní komory souhlasí. Cílem žaloby je podle něho vyvolat "společenskou debatu a vytvořit napříště takovou situaci, aby se překračování či nedodržování pravomoci prezidenta neopakovalo". Podobně argumentovali i zastánci návrhu z řad senátorů, kteří zdůrazňovali, že nejde o pomstu Klausovi.
    Sociální demokraté, kteří mají v horní komoře většinu, nebyli jednotní. Proti hlasovali například předseda Senátu Milan Štěch a šéf klubu Petr Vícha. "Tři dny před koncem mandátu stávajícího prezidenta mi přijde projednávání této žaloby trošku trapné," řekl. Pro návrh hlasoval mezi jinými Zdeněk Škromach, jenž je považován za stoupence nastupujícího prezidenta Miloše Zemana. Zeman před časem uvítal, že se část senátorů ČSSD k návrhu nepřidala.
    Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Ivo Pospíšila by rozhodnutí mohlo padnout nejdříve koncem března. Někteří právní experti se ale neshodli v tom, zda Ústavní soud bude moci žalobu projednávat i potom, co Klausovi skončí mandát. O tomto výkladovém problému už uvažují i ústavní soudci.
    Profesor ústavního práva Václav Pavlíček i další expert Vladimír Balaš navíc soudí, že obsah senátního návrhu neodpovídá velezradě a horní komora neuspěje. Šanci naopak žalobě dává Jan Kudrna. Soudí, že řada jejích bodů naplňuje znak ohrožení demokratických základů státu.
    Světová média přidělila dnešnímu rozhodnutí českého Senátu ve zpravodajství nejvyšší prioritu. "Jde o dramatický, ale do značné míry symbolický akt, ukazující hluboký rozpor, který euroskeptický vůdce v české společnosti vyvolal," napsala například agentura Reuters. Podle BBC sice jen málokdo čeká, že žaloba uspěje, nicméně tento krok odráží hloubku hněvu nad Klausovou novoroční amnestií. Hlasování Senátu se tak jeví jako symbolický konec Klausova prezidentství - a případné odsouzení by bylo "skvrnou na beztak rozporuplném dědictví", uvedla BBC.

Seznam senátorů, kteří hlasovali o ústavní žalobě na Klause

Seznam senátorů, kteří dnes podle informací ČTK hlasovali pro a proti podání žaloby na prezidenta Václava Klause pro údajnou velezradu Ústavnímu soudu (v abecedním pořadí):

Hlasovali pro:

    Miroslav Antl (za ČSSD)
    Ivo Bárek (ČSSD)
    Marta Bayerová (KSČM)
    Zdeněk Besta (ČSSD)
    František Bublan (za ČSSD)
    Alena Dernerová (za Severočechy.cz)
    Jiří Dienstbier (ČSSD)
    Alena Gajdůšková (ČSSD)
    Petr Gawlas (ČSSD)
    Petr Guziana (ČSSD)
    Jan Horník (za STAN)
    Marcel Chládek (ČSSD)
    Miloš Janeček (ČSSD)
    Jaromír Jermář (ČSSD)
    Miroslav Krejča (za ČSSD, nyní klub KDU-ČSL a nezávislí)
    Pavel Lebeda (za ČSSD)
    Miloš Malý (ČSSD)
    Antonín Maštalíř (ČSSD)
    Hassan Mezian (ČSSD)
    Libor Michálek (za Piráty, klub KDU-ČSL a nezávislí)
    Miroslav Nenutil (ČSSD)
    Tomio Okamura (nezávislý, klub KDU-ČSL a nezávislí)
    Vladimír Plaček (ČSSD)
    Jozef Regec (ČSSD)
    Eva Richtrová (ČSSD)
    Božena Sekaninová (ČSSD)
    Radek Sušil (ČSSD)
    Eva Syková (za ČSSD)
    Jiří Šesták (za STAN, klub Starostové a Ostravak)
    Petr Šilar (KDU-ČSL)
    Zdeněk Škromach (ČSSD)
    Josef Táborský (ČSSD)
    Dagmar Terelmešová (ČSSD)
    Martin Tesařík (ČSSD)
    Pavel Trpák (ČSSD)
    Jan Veleba (nezávislý, klub KDU-ČSL a nezávislí)
    Eliška Wagnerová (za SZ)
    Jan Žaloudík (za ČSSD)

Hlasovali proti:

    Jiří Bis (ČSSD)
    Petr Bratský (ODS)
    Zdeněk Brož (za KDU-ČSL, klub KDU-ČSL a nezávislí)
    Jiří Čunek (KDU-ČSL)
    Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz)
    Milada Emmerová (ČSSD)
    Pavel Eybert (ODS)
    Daniela Filipiová (ODS)
    Tomáš Grulich (ODS)
    Jan Hajda (ČSSD)
    Luděk Jeništa (STAN, klub Starostové a Ostravak)
    Tomáš Jirsa (ODS)
    Stanislav Juránek (KDU-ČSL)
    Karel Kapoun (ČSSD)
    Tomáš Kladívko (ODS)
    Karel Korytář (ČSSD)
    Jaroslav Kubera (ODS)
    Jiří Lajtoch (ČSSD)
    Jiří Oberfalzer (ODS)
    Milan Pešák (ODS)
    Josef Řihák (ČSSD)
    Jaroslav Sykáček (ČSSD)
    Miroslav Škaloud (ODS)
    Milan Štěch (ČSSD)
    Jaromír Štětina (za TOP 09)
    Petr Vícha (ČSSD)
    Veronika Vrecionová (ODS)
    Miloš Vystrčil (ODS)
    Jaroslav Zeman (ODS)
    Dagmar Zvěřinová (ČSSD)

Velezrada je specifický zločin, který může spáchat jen prezident

Základní údaje o velezradě a o procesu, jakým je možné žalovat prezidenta republiky pro velezradu:
    - Podle Ústavy ČR není prezident z výkonu své funkce odpovědný. Nelze jej zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Podle článku 65 Ústavy však lze hlavu státu stíhat pro velezradu a pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Ústavní žalobu na prezidenta v takovém případě podává Senát a jedná o ní Ústavní soud. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
    - Velezradu Ústava definuje jako jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.
    - Podle jednacího řádu Senátu může návrh na podání žaloby předložit nejméně jedna třetina senátorů (27 senátorů). Návrh musí obsahovat přesné vylíčení jednání, kterým se prezident údajně velezrady dopustil, spolu s uvedením důkazů. Návrh se předkládá organizačnímu výboru Senátu a nelze jej vzít zpět. Organizační výbor k návrhu přijme stanovisko, ve kterém doporučí návrh schválit, nebo zamítnout a zároveň doporučí předsedovi Senátu zařadit jej na pořad nejbližší schůze horní komory.
    - Jednání Senátu o návrhu na podání ústavní žaloby je neveřejné. Při jednání o návrzích na podání žaloby lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen.
    - Podle zákona o Ústavním soudu (ÚS) je ústavní žaloba na prezidenta projednávána přednostně. Senát může žalobu během projednávání před ÚS stáhnout, ale jen do okamžiku, kdy se soudci odeberou k závěrečné poradě. Pokud se prezident po zahájení řízení vzdá úřadu nebo pokud mu vyprší funkční období, není to důvod k zastavení řízení.
    - V řízení před Ústavním soudem jedná za Senát jeho předseda nebo jiná osoba, kterou tím horní komora pověřila. Prezident má právo zvolit si jednoho nebo více obhájců; alespoň jeden z nich ale musí být advokátem.
    - Pokud Ústavní soud shledá prezidenta vinným, ztrácí hlava státu úřad a způsobilost ho znovu nabýt. Nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce mu v takovém případě nenáleží.
    - Odsouzený prezident má právo požádat Ústavní soud, aby řízení proti němu bylo obnoveno. Může tak učinit ale jen tehdy, pokud byl předchozí nález soudu ovlivněn trestným činem jiné osoby, nebo uvede-li prezident nové skutečnosti či důkazy, které bez své viny nemohl uplatnit v původním řízení.
    - O možnosti žalovat prezidenta Václava Klause pro velezradu se v uplynulých letech už několikrát hovořilo, vždy ale zůstalo jen u úvah. Například v roce 2009, kdy Klaus odkládal podepsání lisabonské smlouvy o fungování EU, mluvil o porušování české ústavy a prezidentského slibu tehdejší místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL), který zmínil i možnost obžalovat hlavu státu z velezrady. Už na jaře 2004 o stejné žalobě uvažoval i tehdejší lidovecký senátor Zdeněk Bárta, který prezidenta vinil z toho, že pomalým výběrem kandidátů na ústavní soudce blokoval činnost této instituce.
    - Velezradě, za kterou může být stíhán pouze prezident republiky, je názvem podobný trestný čin vlastizrady. Toho se podle trestního zákoníku dopustí občan ČR, který se ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem dopustí trestného činu rozvracení republiky, teroristického útoku, teroru nebo sabotáže. Za trestný čin vlastizrady může být pachateli uložen trest odnětí svobody na 15 až 20 let, případně i výjimečný trest. Soud navíc může uložit i trest propadnutí majetku.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika