Volba papeže trvala za poslední století nejdéle čtyři dny

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

VATIKÁN | Od začátku 20. století netrvala volba nového papeže nikdy déle než čtyři dny. Nejkratší bylo zvolení papeže Pia XII. v roce 1939 (dva dny a tři volební kola), nejdéle - čtyři dny a 14 volebních...

kol - se čekalo na papeže Pia XI. v roce 1922. Poslední konkláve, které trvalo přes pět dní (50 dní) se uskutečnilo v roce 1831, kdy byl zvolen papež Řehoř XVI.
    První konkláve se konalo po smrti papeže Řehoře IX. v říjnu 1241. Nejdelší volbou v dějinách papežství vůbec byl 1. září 1271 zvolen papež Řehoř X. - trvala 33 měsíců. Nejkratší byla volba papeže Julia II. 31. října 1503, která trvala jen deset hodin a jedno volební kolo.
    Přehled délky voleb papežů od začátku 20. století:

    Pius X. (zvolen 4. srpna 1903) - čtyři dny, sedm volebních kol
    Benedikt XV. (3. září 1914) - čtyři dny, deset volebních kol
    Pius XI. (6. února 1922) - čtyři dny, 14 volebních kol
    Pius XII. (2. března 1939) - dva dny, tři volební kola
    Jan XXIII. (28. října 1958) - tři dny, jedenáct volebních kol
    Pavel VI. (21. června 1963) - tři dny, šest volebních kol
    Jan Pavel I. (28. srpna 1978) - jeden den, čtyři volební kola
    Jan Pavel II. (16. října 1978) - dva dny, osm volebních kol.
    Benedikt XVI. (19. dubna 2005) - dva dny, čtyři volební kola.

Jak se volí nový papež

Volební proces po papežově úmrtí nebo odstoupení může podle nově vydaného dekretu začít dříve než po 15 dnech. Základní údaje o tom, jak se volí papež:
    - Papež je volen doživotně.
    - Papeže volí kardinálské kolegium v takzvaném konkláve.
    - Konkláve (z latinského cum clave - uzamčen na klíč) je shromáždění kardinálů, kteří nepřekročili věk 80 let, volící v Sixtinské kapli ve Vatikánu papeže.
    - Všichni účastníci konkláve (jakož i personál, který ho zabezpečuje) jsou pod trestem exkomunikace vázáni mlčenlivostí o průběhu volby.
    - Kardinálové nesmějí konkláve opustit, dokud není nový papež zvolen. Po tuto dobu je jim zakázán jakýkoli písemný, telefonický či jiný kontakt s okolním světem.
    - V papežské sakristii Sixtinské kaple může být přítomen papežský ceremoniář a dva řeholníci pro různé služby.
    - Kardinál nesmí hlasovat sám pro sebe.
    - Volba probíhá takto: v dopoledních hodinách prvního dne volby se volitelé shromáždí v chrámu sv. Petra na slavnostní mši a pak jdou průvodem za zpěvu hymnu do Sixtinské kaple. Zaujmou místa podle předem stanoveného pořádku. Volba nesmí být přenášena ani nahrávána.
    - Zahajuje se slavnostní kolektivní přísahou, kterou čte děkan kardinálského sboru. Pak jdou všichni za sebou ke stolu v přední části kaple, kde se každý dotkne vystaveného evangeliáře a přednese předepsanou větu osobní přísahy.
    - Volí se na lístečky s textem "Volím za nejvyššího pontifika", kam volitel dopíše jméno. Lísteček se přeloží a vhodí do urny před oltářem. Skrutátor zkontroluje, zda je tolik lístků v urně, kolik volitelů. Kdyby to nesouhlasilo, lístky se spálí a volba je neplatná.
    - Pak skrutátor přečte lístky nahlas a hlasy se zapíšou do seznamu. Lístky se navlečou na šňůru, znovu přepočítají a po dvou kolech se spálí. Po každém kole se pořídí zápis o hlasování. Tento seznam se pak zapečetí a archivuje.
    - Po neúspěšné volbě se lístky pálí společně s papírem a vlhkými pilinami, takže z komína stoupá černý dým na znamení, že se kolegium ještě neshodlo.
    - Volba začíná první den jediným odpoledním hlasováním. Zvolen je ten, kdo získá dvě třetiny hlasů.
    - Pokud není papež zvolen, volí se další dny a nanejvýš čtyři volební kola denně - dvakrát dopoledne a dvakrát odpoledne; dvě hlasování následují vždy těsně za sebou.
    - Pokud není o novém papeži rozhodnuto do tří dnů, konkláve by si mělo vzít den volna (ale nesmí opustit Vatikán).
    - Když se kardinálové vrátí, neměli by hlasovat vícekrát než 21krát, a to s přestávkami pro modlitbu a diskusi po sedmé, čtrnácté a jednadvacáté volbě.
    - Poté již stačí hlasy absolutní většiny, aby byl pontifik zvolen.
    - Jakmile je nový papež zvolen, hlasovací lístky jsou spáleny bez slámy a bílý kouř, který se vyvalí z komína, oznámí světu, že nový papež je na světě. Vůbec poprvé ohlásí nového papeže i zvuk zvonů baziliky svatého Petra.
    - Zvolenému je položena otázka, jestli papežství přijímá, a pokud souhlasí, následuje druhý dotaz: "Jaké jméno si zvolíte?" Poté nový pontifik odchází do sakristie, kde obdrží bílý papežský oděv a kolem krku zvláštní štolu z bílé vlny (palium) se třemi vyšitými kříži jako odznak své svrchované moci.
    - Na balkon u baziliky svatého Petra vystoupí nejprve první z kardinálů-jáhnů, který k lidu pronese slavné "Habemus Papam dominum cardinalem ... qui sibi nomen imposuit..." (Máme papeže, pana kardinála..., který si zvolil jméno...). Potom již nový papež z téhož balkonu udělí první požehnání.