Demise bulharské vlády podle všeho protesty nezastaví

Aktuality

zdroj: sofiaecho.com

BLAGOEVGRAD | Bulharská vláda sice ustoupila hněvu veřejnosti vyvolaného vysokými cenami elektrické energie a slabým vedením země, plamen protestů ale ve strádajících městech ještě nebyl...

uhašen. Ljudmila Manovová z Blagoevgradu se vedením demonstrací v tomto sedmdesátitisícovém městě, které se rychle rozšířily po celé zemi, stala známou podobně jako Johanka z Arku, napsala agentura Reuters.
    "Rozhodně se nechystáme skončit," prohlásila 35letá blondýnka, která je již řadu let bez práce. "Neprotestujeme jen proti vysokým cenám elektřiny... požadujeme více občanských práv."
    Úsporná opatření v Bulharsku byla mírná ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi, jako je například Řecko. Vláda platy a penze zmrazila, ale nesnižovala, a premiér Bojko Borisov, který ve středu podal demisi, se dokázal vyhnout tomu, aby tato nejchudší země Evropské unie musela požádat o finanční pomoc, jak to učinily sousední státy Řecko, Rumunsko a Srbsko.
    Zdánlivá ekonomická stabilita v posledních letech byla ale vykoupena nízkou životní úrovní. Průměrná penze činí 180 dolarů (3500 korun) a průměrný plat 550 dolarů (10.700 korun), což je méně než polovina unijního průměru. Oficiální nezaměstnanost je 11,9 procenta, toto číslo ale nezahrnuje další tisíce lidí, kteří jsou bez práce již tak dlouho, že nepobírají žádnou podporu.
    Poslední kapkou tak pro mnohé byly zimní účty za energie, které kvůli 13procentnímu zvýšení cen loni v červenci přesáhly příjmy. Některé faktury za prosinec byly o více než polovinu vyšší než v jiných měsících.
    Penze a sociální přídavky Sirmy Antonovové pokryly sotva polovinu jejího prosincového vyúčtování za elektřinu ve výši 270 leva (3500 korun). Vdova, která žije ve dvoupokojovém bytě spolu se dvěma svými dětmi, je nezaměstnaná od roku 2008.
    "Prodali jsme všechno, co jsme v bytě měli, i tak ale nemůžeme přežít," řekla 54letá Antonovová se slzami v očích před blagoevgradskou radnicí, kam přišla požádat úřady o pomoc.
    Na náměstí v centru Blagoevgradu, které je známo jako rodné město fotbalové hvězdy Dimitara Berbatova, se denně scházejí stovky lidí. Další protesty jsou naplánovány na víkend.
    Pro mnoho Bulharů znamenal vstup do Evropské unie v roce 2007 příslib hospodářského růstu a šanci, že jejich země po desetiletích komunistického zanedbávání dožene Západ. Ekonomika ale stále ještě nedosáhla výkonu z roku 2008, kdy praskla úvěrová bublina a kdy země upadla do recese.
    Cesta na jih ze Sofie do Blagoevgradu je ukázkou toho, jak žádné vlády od pádu komunismu v roce 1989 nedokázaly řešit problémy země. K řeckým hranicím měla do roku 2004, do olympijských her v Aténách, vést dálnice. Ta se ale po 40 kilometrech ztrácí v dvouproudé silnici plné výmolů, jež prochází zaprášenými městy s opuštěnými domy, továrnami a obchody.
    Mnoho voličů je hluboce znechuceno tím, že nové vlády nedokázaly rázně zakročit proti všudypřítomné korupci a organizovanému zločinu, které z Bulharska v podstatě učinily unijního člena druhé kategorie. Bulharsko není součástí schengenského prostoru bez hraničních kontrol a justiční systém je pod zvláštním dohledem Bruselu. Žádný kabinet od pádu komunistické diktatury nedokázal získat v nových volbách druhý mandát.
    Borisovova strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) má stále ještě šanci vrátit se k moci. Její dosavadní náskok v preferencích mezi obyvateli před opozičními socialisty ale zmizel a mnoho lidí tvrdí, že nemají žádnou možnost politického výběru.
    "Jsem opravdu znechucen všemi stranami a jejich sliby," řekl 56letý Emil Antov, který po okolí sbírá dřevo a odpadky, aby měl čím topit.
    Bulharsko přitom sebe samo v zahraničí označuje za zemi s nízkými náklady a vysokými znalostmi a investory láká na jednotnou desetiprocentní daň. Většina běžných lidí z toho ale nemá žádný užitek. Takřka polovina populace se potýká s hrozbou chudoby či nedostatečnými základními právy a příležitostmi v otázkách bydlení, zdravotní péče nebo práce.
    Borisov před rezignací slíbil zlevnění elektřiny o osm procent počínaje březnem, energetický regulátor ale tvrdí, že účty se sníží nejdříve v dubnu. Protesty tak zřejmě budou pokračovat.
    "Jsem bez práce již tři roky," řekl Antov. "Hledám jídlo v popelnicích a doma se třesu zimou, protože si nemohu dovolit platit elektřinu."