ČSSD chce po ÚS zákaz podpisu smluv o církevních restitucích

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

BRNO | Poslanci ČSSD požádali Ústavní soud, aby předběžným opatřením zakázal podpis smluv mezi vládou a církvemi o peněžní části restitucí. Vláda chce dokumenty s většinou církví podepsat dnes v poledne...

Soud zřejmě do té doby nerozhodne. Nejbližší zasedání pléna je v úterý. Soudci by se mohli sejít na mimořádné schůzi, generální sekretář soudu Tomáš Langášek ale ČTK řekl, že nedostal pokyn k jejímu svolání.
    Návrh podepsaný Lubomírem Zaorálkem dorazil k soudu ve čtvrtek večer. ČSSD argumentuje tím, že po uzavření smluv by soudní kontrola zákona o církevních restitucích byla už jen formálním aktem. O přezkoumání normy přitom požádali Ústavní soud jak sociální demokraté, tak Věci veřejné a komunisté. Pokud by soud předběžným opatřením nezakázal podpis smluv, měl by podle ČSSD zakázat alespoň jejich plnění, a to až do rozhodnutí o návrzích opozice na zrušení církevních restitucí.
    O návrhu na předběžné opatření musí jednat plénum Ústavního soudu, které svolává a jeho agendu určuje předseda Pavel Rychetský. "Toho jsem o návrhu ihned informoval, plénum je svoláno (zatím) na úterý, návrh bude na jednání zařazen," řekl ČTK ráno Langášek. Návrh už večer dostali k dispozici elektronickou poštou také všichni soudci. "Každý se s ním může ihned seznámit, případně iniciovat u předsedy mimořádné svolání pléna a zařazení na program," uvedl Langášek.
    Premiér Petr Nečas se dnes v poledne sejde s představiteli 16 církví a náboženských společností a chce s nimi podepsat smlouvy o finančním vyrovnání. Na jejich základě ČR v následujících třech desetiletích církvím zaplatí desítky miliard korun, a naopak postupně sníží a nakonec zcela přestane vyplácet pravidelné roční příspěvky na činnost.
    Podpisem smluv by se podle ČSSD fakticky naplnil zákon o církevních restitucích a jeho soudní přezkum by částečně ztratil smysl. "Aktivismus vlády spočívající v ignorování zahájených řízení u Ústavního soudu a její aktuálně uskutečňovaná opatření mají znaky svévole a narušují dělbu moci," stojí v návrhu na předběžné opatření.
    Podle zákona může Ústavní soud předběžným opatřením přikázat orgánu veřejné moci, aby nepokračoval v určitém zásahu, pokud hrozí vážná škoda, újma, násilný zásah, případně pokud je ohrožen jiný závažný veřejný zájem. O předběžném opatření může soud rozhodnout v neveřejném jednání, v naléhavých případech si nemusí vyžádat ani vyjádření ostatních účastníků řízení. Opatření pozbude platnosti v okamžiku vyhlášení finálního nálezu Ústavního soudu v dané kauze - v tomto případě by to bylo rozhodnutí o návrhu na zrušení církevních restitucí.
    Dnes podepisované smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat během 30 let celkem náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci. Část mohou dostat formou státních dluhopisů. Největší díl, 47,2 miliardy korun, připadá na římskokatolickou církev. K podpisu se jako jediná ze 17 církví, jichž se vypořádání týká, zatím nepřipojí Bratrská jednota baptistů.
    Ústavní soud nyní eviduje tři návrhy opozičních zákonodárců na zrušení celého zákona o církevních restitucích. Jako první se na soud obrátily Věci veřejné. Zpočátku sice strana neměla dost poslaneckých podpisů, a tak ji soud odmítl, poté ale získala pro návrh dostatečnou podporu senátorů. Jejich podnět má na starost soudce Stanislav Balík. V pondělí podali návrh také sociální demokraté, zabývá se jím soudkyně Vlasta Formánková. Třetí návrh přišel od komunistů podpořených kvůli nutnému počtu podpisů také skupinou poslanců ČSSD a soud zatím neoznámil jméno soudce zpravodaje.
    Soud se musí vypořádat s tím, že proti jednomu zákonu dostal více podnětů. Nejpravděpodobnější je to, že se bude věcně zabývat tím návrhem, který obdržel jako první. Sociální demokraty a komunisty by pak soud mohl přizvat jako účastníky řízení. Podobně se ÚS zachoval při loňském projednávání vládního reformního balíčku, kdy se vedlejšími účastníky řízení vedle poslanců ČSSD stali také komunisté a skupina senátorů.

Právníci: Smlouvy s církvemi by byly platné i po zrušení zákona

Případné zrušení zákona o církevních restitucích Ústavním soudem se zřejmě nijak nedotkne platnosti smluv o finančním vyrovnání, které předtím s církvemi uzavře vláda. Shodli se na tom ústavní právníci oslovení ČTK. Kabinet Petra Nečase (ODS) chce smlouvy o peněžní části restitucí podepsat dnes v poledne. Opoziční ČSSD to kritizuje a žádá Ústavní soud, aby podpisu zabránil předběžným opatřením.
    "Smlouvy jsou v rámci zákona o církevních restitucích zavedeny právě proto, aby zabránily budoucímu zákonodárci, ale i současnému Ústavnímu soudu v provedení následných změn," uvedl profesor ústavního práva Václav Pavlíček, který zavedení smluv kritizuje již delší dobu. Podle něj je takové opatření zcela nestandardní a obvyklé by bylo, kdyby o finančních částkách pro církve rozhodoval parlament.
    Předběžné opatření, které navrhuje ČSSD, vnímá Pavlíček jako jedno z protiopatření, které by mělo kvapnému podpisu smluv zabránit. "Záměrně říkám kvapnému, nikoliv ukvapenému, protože je to promyšlené rozhodnutí vlády," podotkl.
    "Myslím si, že vydání předběžného opatření by bylo na místě, aby měl Ústavní soud otevřeny všechny možnosti pro své rozhodnutí. Respektive pro to, aby jeho následné rozhodnutí ohledně zákona o církevních restitucích nebylo pouze formální," soudí další ústavněprávní expert Jan Kudrna.
    Odhadovat, jaký by případné zrušení zákona mělo vliv na uzavřené smlouvy, je podle něj obtížné z toho důvodu, že stát zatím nikdy podobnou záležitost neřešil smlouvou. "Je ale docela možné, že smlouvy by dotčené nijak nebyly, protože v době, kdy byly podepisovány, měly zákonný podklad a byly v souladu s ústavou. Po zrušení zákonného podkladu předchozí učiněné úkony rušeny nejsou," upozornil.
    Změnit smlouvy by podle něj bylo možné, pokud by se smluvní strany následně dohodly, že od smlouvy odstoupí, nebo že její obsah změní. Možnost, že by smlouvy následně zrušil zákon, pokládá Kudrna z ústavního hlediska za "poměrně problematickou".
    V otázce platnosti smluv se s kolegy shodl i právník Vladimír Balaš. "Myslím, že případné zrušení zákona by na podepsané smlouvy nemělo žádný vliv, protože by to byl závazek státu," řekl ČTK. Nevěří ani tomu, že by šlo smlouvy zneplatnit následně. "Například jednání ve zlé víře v tomto případě nedovodíte, protože zákon je schválen, platí a v tomto okamžiku nevíme, jak o něm bude Ústavní soud následně rozhodovat," vysvětlil.
    Plánovaný podpis smluv označil za "velmi sofistikovaný" způsob, jak zákon o církevních restitucích definitivně potvrdit. Ústavní soud už podle něj následně prakticky nebude mít o čem rozhodovat. Upozornil nicméně, že vláda má k podpisu zákonný mandát.
    O přezkoumání zákona o církevních restitucích požádali Ústavní soud nejen sociální demokraté, ale také komunisté a Věci veřejné.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika