Sonda Curiosity odebrala první vzorek navrtaný pod povrchem Marsu

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

PASADENA | Americká sonda Curiosity na Marsu dosáhla dalšího velkého pokroku. Vůbec poprvé se jí podařilo dopravit do laboratoře vzorek prášku z horniny, do níž se předtím navrtala. Ve středu o tom informoval...

americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
    Vzorek pochází z hloubky nejméně pěti centimetrů pod povrchem planety. Curiosity odebrala zhruba takové množství prášku, který by se vešel do polévkové lžíce, a dopravila jej do palubní laboratoře. Šedý prášek se podle vědců z NASA výrazně liší od červeného prachu pokrývajícího povrch planety, jehož barva je způsobena vlivem ultrafialového záření.
    Sonda, která je velká asi jako automobil, pracuje na Marsu od loňského srpna a pátrá po stopách mikrobiálního života. I když předcházející sondy na Marsu rýpaly do kamenů a prachu, Curiosity jako první bude vyvrtaný prášek v palubní laboratoři zkoumat.
    Vědci si od úspěšného vrtu slibují rozluštění tajemství minulosti planety. "Umožňuje nám to proniknout pod povrchovou vrstvu skal a tím v podstatě otevřít časovou schránku s důkazy o tom, jak vypadal Mars před třemi či čtyřmi miliardami let," řekla novinářům Louise Janduraová, která má na starosti systém sběru vzorků Curiosity.
    Vzorek navrtala sonda v hornině, které podle výzkumníků zřejmě před lety dala na Marsu tvar voda. Její přítomnost je považována za jednu z hlavních podmínek pro vznik života.
    Stopy organických molekul, které jsou základními stavebními kameny všeho živého, teď bude sonda hledat na nedaleké hoře, kam v příštích dnech zamíří. Na planetě by Curiosity měla pracovat ještě zhruba rok a půl.
    Zatímco na Marsu je úspěšný vrt sondy vůbec první, na Měsíci či Venuši již v minulosti vrtali lidé i stroje. Američtí astronauti dopravili v 70. letech na Zem vzorky z kamenů na Měsíci. Sovětské sondy vrtaly nejen na povrchu Měsíce, ale i na Venuši.

zdroj: www.nasa.gov

Tématické zařazení:

» Zajímavosti

» Aktuality