Pařížankám konečně po dvou stoletích zákon dovoluje nosit kalhoty

Aktuality

zdroj: absolutelyfobulous.com

PAŘÍŽ | Může se to zdát kuriózní, ale až teprve letos francouzské ministerstvo pro práva žen oficiálně uznalo, že Pařížanky skutečně mají právo oblékat se jako muži, tedy nosit kalhoty. Nařízení, které...

jim to zakazovalo, pocházelo z roku 1800, napsala agentura AFP.
    Na interpelaci jednoho senátora ministerstvo pro práva žen prohlásilo, že nařízení prefekta zakazující ženám nosit kalhoty je neslučitelné se zásadami rovnosti mezi ženami a muži, jaké stanoví ústava.
    V dokumentu z roku 1800 se nařizovalo, že každá žena, která se chce obléknout jako muž, se musí dostavit na policejní prefekturu, která jí k tomu vydá povolení.
    Práva žen nosit kalhoty, jež byly dlouho symbolem moci, bylo dosaženo obtížně, byl to boj, který svědčí o tom, že ještě dnes společnost kontroluje výběr ženských šatů, uvádějí historici.
    V roce 1930 byl dokument použit v procesu právničkou francouzské ženské sportovní federace, která vytýkala atletce Violette Morrisové, že nosí kalhoty, jež se od francouzské revoluce staly symbolem ženské emancipace, píše ve své Politické historii kalhot Christine Bardová.
    A soud skutečně dospěl k závěru, že federace má právo kalhoty atletce zakázat.
    Zákaz z roku 1800 nebyl zrušen přes četné návrhy poslanců až do dnešních dnů, kdy ministerstvo pro práva žen rozhodlo o jeho neplatnosti.
    Tento krok je pokrokem směrem k rovnosti žen a mužů, soudí feministické hnutí Ani děvky, ani porobené (NPNS), které ze zrušení zákazu učinilo jeden ze svých požadavků při prezidentské kampani.
    "Nařízení z roku 1800 symbolizovalo obavy z procesu emancipace žen v tehdejší společnosti," prohlašuje historička Christine Bardová.
    Tyto obavy vysvětlují, proč byly ženské kalhoty dlouho považovány za tabu a teprve v 60. letech minulého století se staly běžnými zejména díky takovým módním domům, jako jsou Saint-Laurent či Courrèges.
    Kalhoty, praktická součást oblečení, byly symbolem mužské moci - odsud pochází rčení "nosit kalhoty" vyjadřující, kdo v rodině rozhoduje - a naopak sukně nebo šaty zdůrazňovaly zranitelnost ženy, uvádí Christine Bardová. Za jistých podmínek mohou zaměstnavatelé ještě dnes svým pracovnicím sukni předepisovat, podtrhuje.
    Například hostesky letecké společnosti Air France musely čekat až do roku 2005, než měly právo nosit kalhoty.
    Předpisy týkající se závazného oblečení mohou mít podle Bardové nevypočitatelné důsledky na ženy, na omezení jejich ambicí. Nicméně v poslední době můžeme sledovat opačnou tendenci: mnohé dívky dnes naopak bojují za to, aby mohly sukni nosit.
    "Problém dívek dnes spíš tkví v tom, že chtějí nosit sukni, aniž by byly terčem pozornosti či posměchu na ulici nebo ve škole," říká Claire Cabanelová ze sdružení NPNS. Tato organizace dokonce vyhlásila den "Všechny v sukních" na znamení solidarity s dívkami, která zastírají svou ženskost, aby je společnost brala vážně.
    Od počátku tisíciletí někteří mladí lidé spatřují v sukni znamení "sexuální přístupnosti", tvrdí Christine Bardová.
    Ať už byla kdysi historie kalhot či dnes sukně jakákoli, Claire Cabanelová v tom spatřuje ilustraci tlaku na oblékání žen a nerovnosti mužů a žen vůbec.
    "To, jak se žena obléká, vždy vyvolává více poznámek než oblečení muže," zdůrazňuje Bardová. Příkladem toho může být ministryně rovnosti území a pro bydlení Cécile Duflotová, jejíž džíny stejně jako květované šaty byly loni terčem posměšků mezi politiky.