Čeljabinsk zasklívá okna a vtipkuje o pohromě z vesmíru

Aktuality

zdroj: yahoo.com

ČELJABINSK | Armáda 24.000 lidí odstraňuje škody způsobené v Čeljabinsku na Urale pátečním dopadem roje meteoritů. Podle dnešních informací ruských úřadů se již podařilo zasklít 38.000...

metrů čtverečních oken; celková plocha rozbitého skla se ale odhaduje až na 200.000 metrů čtverečních. Přitom právě poškozená okna jsou vzhledem k mrazivému počasí hlavním problémem. Během uplynulých 24 hodin se dalších 90 lidí přihlásilo k ošetření a počet zraněných překročil 1200; čtyři desítky osob zůstávají v nemocnicích.
    Ministerstvo pro mimořádné události ujistilo, že radioaktivní hodnoty v Čeljabinské oblasti zůstává v normě, nicméně milovníci spikleneckých teorií mají žně, zejména na sociálních sítích.
    Vůdce ruských nacionalistů Vladimir Žirinovskij už novinářům "vysvětlil", že na Ural nedopadly žádné meteority, ale že "provokatéři a váleční štváči" z USA testovali novou zbraň.
    "Jaké meteority? Nikdy nic takového nikde nepadá," usoudil výstřední politik a argumentoval i tím, že nový šéf americké diplomacie John Kerry několik dnů marně sháněl k telefonu svého ruského kolegu Sergeje Lavrova - prý ho chtěl před testem včas varoval, ale nestihl to.
    Pravoslavní kněží v místě pohromy vše označují za dílo boží. "Spíše věřím tomu, že šlo o nějakou vojenskou záležitost," řekla agentuře Reuters Oksana Trufanovová, místní aktivistka hnutí na obranu lidských práv. "Hovadina," okomentoval podezření místní úředník.
    Kosmické agentury obou velmocí hovoří o meteoritu: američtí experti odhadli sílu výbuchu na ekvivalent 20 až 30 atomových bomb z Hirošimy. Lze prý předpokládat, že cosi podobného se přihodí v průměru každých sto let.
    Některé ruské představitele znepokojuje, že Rusko před podobným "náletem" z vesmíru není nijak chráněno. Vicepremiér Dmitrij Rogozin připomněl, že ještě jako vyslanec u NATO navrhoval vytvořit mezinárodní systém včasného varování, ale vysmáli se mu. Teď prý problém nastolí na vládní úrovni.
    Experti dotázaní rozhlasovou stanicí Kommersant FM už vedou vášnivé spory: podle optimistů by se "protiasteroidní obrana Země" dala pořídit za nějakých deset miliard dolarů, podle skeptiků je to "vědeckotechnický žvást", protože asteroidy se sestřelovat nedají.
    Politolog Sergej Markov se vážně ptá, zda nejde o podobnou výstrahu z nebes, jako byl pád tunguzského meteoritu v roce 1908, tedy zda čerstvý úder z vesmíru opět nepředznamenává "válku či revoluci".
    Čeljabinsk, přezdívaný za druhé světové války také Tankograd kvůli výrobě tanků T-34, je na pohromy docela zvyklý. V roce 1957 výbuch v továrně na jaderné zbraně kontaminoval 23.000 metrů čtverečních a vynutil si evakuaci 10.000 lidí. Nyní je v okolí města podle agentury AP hlavní ruský závod na zpracování jaderného odpadu i závod na chemické zbraně. Ale dopad meteoritů se podle učitele hudby Ilji Šibanova stal spíše příležitostí k semknutí se lidí i k černému humoru.
    Jeden z vtipů, kolujících po internetu, kupříkladu praví, že "na Čeljabinsk dopadla unikátní příležitost rozkrást jednu miliardu rublů" (na tuto sumu úřady vyčíslily způsobené škody). A "vojáci stále nemůžou najít druhou černou skříňku z meteoritu". Patrioti hlásají, že čeljabinští oceláři svým dívkám darují "opravdové hvězdy", popřípadě se po nich pátrá "kvůli nepovolenému ohňostroji". A ředitel jaderného centra Čeljabinsk-70 prý na dotaz, zda u nich "něco nebouchlo", odpovídá protiotázkou: "A město stojí? Jestli stojí, tak to nebouchlo u nás..."

Dávný dopad meteoritu v Austrálii podle vědců pozměnil tvář Země

Pád meteoritu před více než 300 miliony let na území dnešní Austrálie zapříčinil rozsáhlé změny na zemském povrchu a zanechal ohromnou oblast dopadu, která patří k největším na světě. Agenturu Reuters dnes o svých závěrech informovali vědci. Zpráva se objevila krátce předtím, než kolem Země dnes těsně proletí planetka o velikosti poloviny fotbalového hřiště.
    Experti rozsáhlou zónu dopadu meteoritu odhalili na severovýchodě státu Jižní Austrálie. Je větší než 200 kilometrů, což prý představuje třetí největší takové území na světě, a způsobil ji náraz planetky, jež měla víc než deset kilometrů v průměru. Na Zem dopadla ještě před vymřením dinosaurů a mohla prý být součástí roje meteoritů, jejichž pád zapříčinil masivní vymírání tehdy existujících druhů. Podle expertů tak mohly například zmizet útesy s prapůvodními korály.
    "Prach a skleníkové plyny uvolněné z kráteru, seismický otřes a počáteční ohnivá koule by velké části země spálily na popel," uvedl Andrew Glikson, spoluautor článku v odborném časopise Tectonophysics působící na Australské národní univerzitě. Aby potvrdili, že jde o oblast dopadu, Glikson s kolegy analyzovali zrna křemene, které byla vyzdvižena v Jižní Austrálii z míst hluboko pod zemským povrchem. Výzkum začal v roce 2010 a experti nedávno identifikovali i samotný kráter.
    Vyhynutí dinosaurů před 65 miliony let způsobil pád jiného velkého vesmírného tělesa do blízkosti mexického poloostrova Yucatán. Nad příčinami jiného masivního vymírání, jež se odehrálo ještě před touto událostí, se ale vědci neshodovali. Řada expertů se v minulých letech přikláněla k názoru, že toto vymírání, které bylo rozloženo do řady tisíc let, vyvolaly vulkanické erupce v oblasti dnešní Sibiře. Časopis Science ale v roce 2004 publikoval studii podporující jinou teorii, podle níž v tomto vymírání hrál určitou roli i pád rozsáhlého meteoritu před asi 250 miliony let. Autoři práce tyto závěry dokládali tím, že nedaleko severozápadního pobřeží Austrálie objevili stopy mohutného kráteru, pojmenovaného Bedout. Někteří vědci tehdy vyjádřili pochybnosti nad tím, zda jde skutečně o kráter.
    Planetka 2012 DA14, která se dnes večer na necelých 28.000 kilometrů přiblíží Zemi, podle expertů nebezpečí nepředstavuje. Lidem ale připomíná, že podobný vesmírný objekt by jednou mohl znovu proniknout atmosférou. Nejznámější novodobý dopad planetky se odehrál v roce 1908 ve vzdálené neobydlené oblasti západní Sibiře u říčky Tunguzka. Meteor měl v průměru okolo 60 metrů, ale ještě před dopadem na povrch se rozpadl a nevytvořil tak kráter. Asteroid velikosti 2012 DA14 se do podobné blízkosti Země jako tato planetka dostává každých 40 let. Srážka s naší planetou hrozí zhruba každých 1200 let.

zdroj: www.ap.org

Tématické zařazení:

» Aktuality