Ve Francii slaví úspěchy "zlato chudých"

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

PAŘÍŽ | Svět klenotnictví zažívá malou revoluci: s krizí a zvyšováním ceny zlata prudce roste prodej zlatých šperků nižší kvality a devítikarátové zlato se stalo ve Francii běžnějším rychleji, než by si kdo dovedl...

představit. Píše o tom agentura AFP.
    Zlé jazyka mu říkají "zlato chudých". Někteří zlatníci se ho kategoricky odmítají dotknout. Přesto šperky z devítikarátového zlata slaví velký úspěch.
    Zatímco osmnáctikarátové zlato obsahuje 75 procent ryzího zlata doplněného stříbrem nebo mědí kvůli větší tvrdosti, má devítikarátové zlato vzácného kovu o polovinu méně, jen 37,5 procenta. Výhodou je tedy to, že se v době, kdy cena zlata prudce roste, může ze stejného množství kovu vyrobit dvakrát tolik šperků.
    Ve Francii se loni prodalo téměř třikrát více šperků z devítikarátového zlata než v roce 2011, zatímco před čtyřmi lety byl zájem o "zlato chudých" jen minimální. Prodej se ze 100.000 jednotek v roce 2008 zvýšil na 1,6 milionu v roce 2011 a 4,1 milionu v loňském roce.
    "Devítikarátové zlato se dnes stalo pojmem. Je jedničkou v prodeji zlatých šperků pokud jde o kusy," uvedl ředitel Société 5 Hubert Lapipe v rámci celoroční bilance společnosti Francéclat, která sdružuje zlatníky, klenotníky a hodináře.
    Pokud jde o ceny, nedosahuje devítikarátové zlato týchž výsledků jako zlato osmnáctikarátové, které ještě loni ve Francii představovalo čtyři pětiny prodeje zlatých šperků v hodnotě 1,9 miliardy eur (47 miliard Kč), zatímco "chudého zlata" se prodalo za 400 milionů eur (deset miliard Kč).
    Avšak rychlost, s jakou si devítikarátové zlato získalo oblibu, nutí tento sektor, aby se přizpůsobil.
    Klenotník, který si koncem roku 2011 pokazil vánoční obrat tím, že neměl zásoby devítikarátového zlata, v následujícím roce svou chybu rychle napravil.
    "Důvod úspěchu devítikarátového zlata je prostý: je to cena," říká předseda federace zlatníků, klenotníků a hodinářů HBJO Guy Subra. "Klenotnictví se dnes bez tohoto zlata nemůže obejít. Zákazník často žádá to, co je levnější," prohlašuje.
    Pro výrobky z osmnáctikarátového zlata nastaly hubené časy. Kurz zlata, které je v dobách nejistoty útočištěm, vzrostl v roce 2011 o 23 procent a loni o dalších 14 procent.
    "Aby se zákazník rozhodl pro nákup zlata nejlepší kvality, je třeba mu vše podrobně vysvětlit. Objasnit mu, že hodnota ani barva nejsou stejné, podobně jako odolnost, protože devítikarátové zlato se snáze zlomí," uvádí Subra.
    Nakonec tu ale vždy zůstane argument nižší ceny, říká. Za řetízek s medailonkem může klient u osmnáctikarátového zlata zaplatit až dvojnásobek: za devítikarátové dá například 250 eur (asi 6000 Kč), zatímco za osmnáctikarátové až 500 eur (přes 12000 Kč).
    Subra však zdůrazňuje, že zákazníci u některých výrobků devítikarátové zlato odmítají. Například jde o snubní prsteny, u nichž se předpokládá, že by měly vydržet celý život.
    Devítikarátové zlato však nikdy osmnáctikarátové nenahradí, neboť to je hlavním artiklem v obratu zlatníků a klenotníků, zdůrazňuje Hubert Lapipe. "Zlato chudých" však může přispět k zastavení poklesu prodeje zlatých šperků. Během uplynulého desetiletí tento prodej poklesl o více než 50 procent a prodej osmnáctikarátového zlata se loni snížil o 19 procent.
    Někteří tuto tendenci kritizují, například známý umělecký zlatník Alexandre Janot. "Francie s vybudovala své mezinárodní postavení na 18 karátech, jsme jedinou zemí, která má punc garantovaný státem. Tuto kvalitu si musíme udržet," zdůrazňuje.