Ústavní soud nestíhá, přibývá nevyřešených kauz

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

BRNO | Kvůli chybějícím soudcům a nárůstu počtu stížností se prodlužuje rozhodování Ústavního soudu a počet nevyřešených spisů dosáhl historického maxima. Zatímco v minulých letech...

obvykle soud rozhodoval o stížnostech a návrzích v průměru asi pět měsíců, nyní obvyklá délka řízení dosahuje téměř osmi měsíců. Na rozhodnutí teď čeká 2100 stížností, víc než kdykoliv v minulosti. Na jednoho stávajícího soudce připadá 175 nevyřešených kauz, sdělil ČTK generální sekretář soudu Tomáš Langášek.
    Z ÚS dnes odchází soudce Jiří Mucha. Od úterka tak zbude jen 12 soudců místo obvyklých 15. Už loni skončili Eliška Wagnerová a František Duchoň. Prezident Václav Klaus za Wagnerovou neúspěšně navrhl Senátu Jana Sváčka a Zdeňka Koudelku. S další nominací nepřišel, podle Langáška je zjevně nečinný. Do konce letošního roku skončí dalších sedm soudců. Přitom pokud počet členů klesne pod 12, přestane ÚS přezkoumávat zákony a vyhlášky. Proto je soud podle Langáška "na samé hranici paralýzy".
    "Absence tří soudců se na činnosti Ústavního soudu již projevuje velmi negativně, byť soud zatím v rámci možností plně funguje. Příliv nových ústavních stížností neustává, naopak oproti minulým letům stále dramaticky roste," uvedl generální sekretář. Zatímco do roku 2010 soud obvykle dostával asi 3500 podání ročně, v následujícím roce jich byly asi 4000 a loni téměř 5000.
    Stávajícím soudcům tak týdně na stole přistane téměř deset nových podání, kromě toho si museli přerozdělit 120 spisů po odcházejícím Muchovi. Například soudce Jiří Nykodým po něm převzal sledovaný poslanecký návrh proti části zdravotnické reformy včetně dělení péče na standard a nadstandard. Kritickou situaci se soud snaží zmírnit například tím, že se předseda Pavel Rychetský a místopředseda Pavel Holländer zapojili do práce tříčlenných senátů a dostávají stejné množství stížností jako ostatní soudci.
    "Již nyní hrozí značné průtahy v řízení před Ústavním soudem na úkor účastníků řízení, v případě odchodu dalšího soudce pak paralýza činnosti Ústavního soudu," doplnil Langášek. Přitom i v řízení před Ústavním soudem mají účastníci právo na rozhodnutí v přiměřené době. Neodůvodněné průtahy proto mohou vést k tomu, že bude stát lidem vyplácet finanční kompenzace.
    Výběr ústavních soudců je úkolem prezidenta, o jehož návrzích pak hlasuje horní komora parlamentu. Rychetský se obrátil dopisem na budoucího prezidenta Miloše Zemana. Pozval ho k návštěvě soudu a požádal, aby řešení kritické situace ústavního soudnictví věnoval mimořádnou pozornost bezprostředně poté, co se ujme výkonu prezidentské funkce. Zeman v médiích opakovaně uvedl, že výběr soudců bude s Rychetským konzultovat. Rychetský sám by přijal nominaci na další období, ovšem avizoval, že ve funkci případně setrvá jen do konce roku 2017.
    Rychetský už loni navrhl ústavněprávnímu výboru Poslanecké sněmovny jednoduchou změnu zákona o Ústavním soudu, podle níž by soudce svou funkci vykonával až do jmenování svého nástupce. Podobně je tomu v řadě jiných zemí, například v Německu. Tím by se dalo předejít dočasnému ochromení Ústavního soudu, k jakému došlo naposledy v roce 2004. Zatím však poslanci žádnou změnu neprovedli.
    Langášek dnes upozornil také na to, že ústavní soudci se kvůli opakovaným platovým restrikcím propadli na úroveň odměňování soudců vrchních soudů. ÚS se sice opakovaně staví proti snižování soudcovských platů, o svých mzdách ale v minulosti nerozhodoval.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality