Mikrosvěty Františka Weydy ve výstavní galerii Central Most

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

MOST | Při prohlídce digitálně upravených fotografií z elektronového mikroskopu ve výstavní galerii Central Most dýchne na diváky neznámý, ale krásný mikrosvět, plný tajemství. Autora fotografií Františka...

Weydy se Český Metropol zeptal, jak začínal, čemu dává přednost dnes a proč je popularizace vědy mezi laiky důležitá?

Co vás přivedlo k fotografování, kdy a jak jste začínal?
Tak teď asi nezbývá než se vrátit o hodně let zpátky. Fotografovat jsem začal v roce 1961, a to bakelitovým fotoaparátem Pionýr (jistě si starší ročníky vzpomínají…). Fotografování jsem bral, ostatně jako všechno, vážně a brzy jsem vyměnil tento fotoaparát za značku Ljubitěl, to už byla dvouoká zrcadlovka. Pak následoval Zenit, s ním tehdy fotografovala značná část těch, co nějaký fotoaparát měli. Charakteristický byl tím, že vydržel téměř všechno - a navíc měl i docela slušnou optiku. S ním jsem vplul i do základů vědecké fotografie. Fotografoval jsem s ním také na vysoké škole a pořídil značnou část snímků i do diplomové práce (dokumentace v terénu, makrofotografie). Měl jsem ale i jiná fotograficky zajímavá témata- to když jsem například nastoupil na roční brigádu do pražské zoo jako ošetřovatel, nejprve zubrů a bizonů a pak na veterinárním úseku. Hlavní část mé fotografické práce byla ale později ve vědě. Zde jsem od konce šedesátých let pořídil tisíce snímků v rámci různých vědeckých projektů. Zachytil jsem i začátky digitální fotografie a byl jsem aktivně u toho, když se zaváděla do naší vědy. To bylo velmi vzrušující. Založil jsem Laboratoř digitálního zobrazování v entomologii (jedinou na světě) a velmi se tomuto oboru věnoval. Také jsem v té době publikoval vědecké práce na toto téma (je jich celkem na šedesát) a pořádal hodně navštěvované konference „Digitální zobrazování v biologii a medicíně“ v Českých Budějovicích.

Proč dáváte přednost právě digitální fotografii?
Digitální fotografie je pro mne fotografická přítomnost a budoucnost (i když klasické fotografii jsem vděčen za mnohé). Čip - a vůbec elektronika (ve spojení s počítači a počítačovými programy) jsou velmi silné nástroje a už dnes je jasné, že digitální fotografie posunula možnosti fotografie jako oboru o velký kus dopředu. A to ještě zdaleka neřekla poslední slovo. Také každým rokem, především v době velkých světových elektronických akcí či veletrhů (například právě teď končící CES 2013 v Las Vegas nebo loňská Photokina), se vyrojí spousta novinek. Fotoaparáty dnes umí věci, o kterých se nám ještě před pár lety v klasické fotografii ani nesnilo. Ovšem jedna věc zůstává stejná - dobrá fotografie je stále dobrá fotografie.

Jaké objekty máte v hledáčku nejraději?
Možná vás překvapím, ale v hledáčku mám rád prakticky každý zajímavý objekt, který se dá fotografovat. Jako každý fotograf se snažím zachytit skutečnost tak, aby vznikla originální fotografie. Pravdou ovšem je, že se specializuji především na cestovní fotografii, makrofotografii a nejvíc na fotografii vědeckou a mikrofotografii. To je můj denní chleba, proto ji na tomto místě nebudu zdůrazňovat. Pokud ale potřebuji doopravdy relaxovat nebo si jen udělat radost, vyrážím do přírody fotit například zvířata a ptáky. Jeleny, tetřívky, divočáky… Koncem sedmdesátých let jsem se díky vědě přestěhoval na jih Čech. Tam mám opravdu hodně příležitostí si zafotografovat ještě relativně zachovanou přírodu. Taková Šumava, to je skvost. Ale i další, méně známá místa. No a svátkem je pro mne fotografování zvířat v zajímavých destinacích - oblíbené mám především Skandinávii a Spojené státy americké (fotografování losů, sobů, velryb, aligátorů...). V posledních letech mám další oblíbený fotografický obor- podvodní fotografii.

Proč je popularizace vědy ve veřejnosti důležitá?
Věda je člověku velmi prospěšná. Ale je také nákladná. Občané na ni přispívají ze svých daní. Už to je důvod, proč by měli být informováni o tom, jak jsou tyto peníze využívány. Ale popularizace vědy má ještě hlubší smysl. Do vědeckých laboratoří veřejnost nenahlíží tak často, vědci svoje objevy publikují ve vědeckých časopisech, které běžný člověk sotva čte a navíc je dnešní věda tak složitá, že je často těžké se v určitých oblastech vyznat i pro odborníky z jiných oborů. Proto je důležité, aby bylo co nejvíce odborníků, kteří se kromě své práce občas věnují i tomu, jak ji zprostředkovat pro veřejnost. Naštěstí i naše domácí věda proniká docela zřetelně do domácností - o vědě se dovíme z novin, specializovaných časopisů, televize, rozhlasu, vědecké organizace a vysoké školy se pravidelně otevírají tím, že pořádají Dny otevřených dveří (například naše Akademie věd se prezentuje každoročně veřejnosti v akci nazvané Týden vědy) a hodně vědců vědu popularizuje (a dobře).

Co byste poradil začínajícím fotografům?
Učím fotografii pro biology na Jihočeské univerzitě. O co se u studentů nejvíce snažím, je aby si uvědomili, jak mocná fotografie je. A jak krásná. Že zde může každý z nás být umělcem. Třeba jen malým dosahem své činnosti. Ale každému může fotografování přinést velkou radost. A může sám přijít na úžasný fenomén, který je s fotografií spojen. Totiž že fotografie umí zastavit čas. Zachytit ten úžasný moment, který se třeba už nebude nikdy opakovat. Čas nám všem neustále plyne - a fotografie ho umí zmrazit a zvěčnit do formy obrázků. Každý, kdo fotografuje, se snaží zachytit něco originálního. I po dlouhé fotografické praxi ale zjistí, že „všechno už bylo vyfotografováno“. Nás fotografujících je totiž velmi mnoho a k tomu přispěla právě digitální fotografie. Šmejdíme všude po světě a fotografujeme. Všechno. Nakonec ale někteří z fotografujících zjistí, že originální náměty přece jen existují. Jsou například spojeny s tím, co jedinečné v tomto světě je. Například člověk - každý jsme originál. Nebo určitá místa nesoucí „genius loci“. Úseky historie s dějinnými událostmi. Život člověka… A příroda jako nekonečný zdroj poznání. Takže mám jedinou radu: „Fotografujte“. Jen někteří z nás mají pro fotografování skutečný talent. Ti si časem vytvoří originální „rukopis“ a budou mít co říci nám ostatním. Na druhé straně každý z nás si může fotografováním udělat velkou radost. A podělit se o ni s ostatními. Zachovat originální snímky své doby pro budoucnost. Kdo má zajímavé nápady, snímky, ať je zprostředkuje ostatním. Internet je ostatně mohutným místem pro výměnu obrazových informací. Pozitivní obrazy nám mohou přinést mnoho radosti a poznání.

Dodejme ještě, že výstava Mikrosvěty Františka Weydy v galerii OC Central Most je přístupná denně až do 28. února a návštěvníci mají možnost vytvořit si pomocí mikroskopové kamery vlastní fotografie. Srdečně zváni jste i vy, čtenáři Metropolu.

Doc. RNDr.František Weyda,CSc. - vizitka

Absolvent oboru entomologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jeho hlavním zájmem je studium ultrastruktury hmyzu. Ve vědeckém celosvětovém prostředí je znám díky svým nezaměnitelným digitálně upravovaným fotografiím z elektronového mikroskopu. V roce 1998 založil v Českých Budějovicích Laboratoř digitálního zobrazování v entomologii, kde rozpracoval koncepci vědecké digitální fotografie.

Text: Ladislava Richterová, šéfredaktorka