Prezidentem byl zvolen Zeman, získal 54,8 procenta hlasů

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

ČESKÁ REPUBLIKA | Prezidentské volby vyhrál někdejší premiér a bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman. Získal 54,8 procenta hlasů. Vicepremiéra a předsedu TOP 09 Karla Schwarzenberga porazil téměř o půl...

milionu hlasů. Volit přišlo 59,11 procenta lidí.
    Zeman vyhrál ve všech regionech vyjma Prahy. Schwarzenberg byl úspěšnější kromě hlavního města také v zahraničí a ve většině krajských měst. Zeman zvítězil jen v Ústí nad Labem, Pardubicích, Jihlavě, Olomouci a v Ostravě.
    Vítěz voleb si náskok před svým soupeřem udržoval v podstatě od začátku. Po sečtení prvních okrsků vedl dokonce s náskokem dvou desítek procentních bodů. Schwarzenberg sice svou ztrátu postupně snižoval, ale spíše jen po desetinách procenta. Výsledek vůle voličů tak byl jasný už půldruhé hodiny po uzavření volebních místností.
    Oba finalisté získali zhruba dvakrát více hlasů než v prvním kole, celkem téměř pět milionů hlasů z 8,4 milionu možných. Volební účast tak byla zhruba o dvě procenta nižší než v úvodním klání před dvěma týdny, kdy přišlo hlasovat 61,31 procenta.
    První výsledek byl na volebním webu zveřejněn stejně jako po prvním kole ve 14:13. Nejdéle se po finále čekalo na jeden z okrsků v Praze 4, který výsledky dodal až před 17:30. Musel opravovat chybně provedený zápis o výsledku voleb.
    Výsledky prezidentské volby vcelku korespondují s průzkumem, který týden před začátkem hlasování zveřejnila agentura ppm factum.

Celkové výsledky prezidentských voleb:

jméno	počet hlasů v 1.kole	procento hlasů v 1. kole	počet hlasů v 2. kole	procento hlasů v 2. kole	průzkum ppm factum
Miloš Zeman	1,245.848	24,21	2,717.405	54,80	53,7
Karel Schwarzenberg	1,204.195	23,40	2,241.171	45,19	46,3

Výběr životopisných dat nastupujícího prezidenta Miloše Zemana

Výběr životopisných dat Miloše Zemana (68), který byl dnes zvolen třetím prezidentem České republiky:
    28. září 1944 - narodil se v Kolíně.
    1968 - vstoupil do Komunistické strany Československa; v roce 1970 byl vyloučen.
    1969 - absolvoval Vysokou školu ekonomickou (VŠE) v Praze.
    1969-70 - pedagog na VŠE v Praze.
    1971 - nastoupil do tělovýchovného podniku Sportpropag, kde vybudoval oddělení komplexního modelování.
    1971 - poprvé se oženil, v manželství s Blankou Zemanovou se narodil syn David (1972); rozvedli se v roce 1978.
    1984 - po nuceném rozpuštění jeho předchozího působiště začal pracovat v podniku Agrodat, kde se zabýval modely zemědělských systémů.
    1986 - stal se členem Světové prognostické společnosti.
    1989 - v srpnu uveřejnil v Technickém magazínu článek, ve kterém kritizoval režim, poté byl propuštěn ze zaměstnání.
    1990-93 - vědecký pracovník Prognostického ústavu ČSAV.
    1990-92 - poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění (v lednu 1990 kooptován za Občanské fórum), byl členem klubu poslanců Občanského hnutí a později klubu Sociálně demokratické orientace.
    1992 - vstoupil do ČSSD.
    1992 - poslanec Sněmovny lidu FS ČSFR, místopředseda klubu poslanců ČSSD.
    1992-93 - předseda městské organizace ČSSD v Praze.
    28. února 1993 - zvolen předsedou ČSSD.
    2. července 1993 - podruhé se oženil; s manželkou Ivanou má dceru Kateřinu (1994).
    1996-2002 - člen Poslanecké sněmovny.
    1996-98 - předseda Poslanecké sněmovny.
    15. března 1997 - podruhé zvolen předsedou ČSSD.
    17. července 1998 - jmenován předsedou vlády; díky tzv. opoziční smlouvě s ODS sestavil menšinovou vládu pouze z členů nominovaných ČSSD.
    7. dubna 2001 - opustil vedení ČSSD.
    15. července 2002 - poslední den ve funkci předsedy vlády (vláda podala demisi 12. července 2002).
    2002 - nastoupil do starobního důchodu a přestěhoval se z Prahy do své chalupy v Novém Veselí na Vysočině.
    24. ledna 2003 - neúspěšný kandidát druhé volby prezidenta republiky; nepostoupil z prvního kola, soupeři mu byli Václav Klaus a Jaroslava Moserová.
    21. března 2007 - oznámil odchod z ČSSD.
    2009 - předseda přípravného výboru Strany práv občanů; později Strana práv občanů - zemanovci (SPOZ).
    6. března 2010 - zvolen předsedou SPOZ.
    29. října 2010 - po neúspěchu SPOZ ve volbách do Sněmovny rezignoval na funkci předsedy SPOZ.
    13. listopadu 2010 - čestný předseda SPOZ.
    12. ledna 2013 - vítěz prvního kola prezidentské volby; postoupil do druhého kola spolu s Karlem Schwarzenbergem.
    26. ledna 2013 - zvolen prezidentem republiky.

Výběr názorů Miloše Zemana na často diskutovaná témata

Názory nastupujícího prezidenta Miloše Zemana na vybraná témata, jak je v uplynulých letech prezentoval ve veřejných vystoupeních, v tisku a na svých internetových stránkách:

Boj s korupcí:
- Podle Zemana k vymýcení korupce pomůže přijetí zákona o prokázání původu příjmů a majetku, včetně možnosti zabavení nelegálně nabytého majetku. (2012)

Církevní restituce:
- Obyvatelé by měli mít možnost vyjádřit se k nim v referendu. Domnívá se, že ve stávajícím rozsahu by neměly být. (2012)

Jaderná energetika:
- Podporuje využívání jaderné energetiky. Je pro dostavbu Temelína, která podle něj sníží českou závislost na dovozu energetických surovin. (2012)

Milosti a amnestie:
- Pokud by se stal prezidentem, neudělil by amnestii na začátku ani na konci svého mandátu. Milosti by neuděloval. Zvážil by je pouze v případě, kdy by odsouzený trpěl nevyléčitelnou nemocí a chtěl konec života strávit doma. (2012)

Podepisování zákonů:
- Postup, kdy hlava státu zákon nepodepíše ani nevetuje, pokládá za alibismus, který mu připadá nedůstojný úřadu prezidenta. Zákony by parlamentu vracel pouze tehdy, kdyby šlo o legislativní zmetky. (2012)

Přijetí eura:
- Před volbami do Poslanecké sněmovny v květnu 2010 řekl, že je příznivcem eura, jehož přijetí v ČR však podle něj bude možné nejdříve v roce 2017.

Diskuse o přijetí lisabonské smlouvy reformující EU
- Zeman se vyjádřil pro přijetí smlouvy. K euroskeptickému názoru prezidenta Václava Klause řekl, že jej respektuje. "Já jsem druhý extrém... Já jsem také menšina, ale přesně obrácená. Já jsem totiž eurofederalista, který by si přál, aby časem, postupně, vznikly Spojené státy evropské s jednotnou zahraniční, obrannou a další politikou," řekl v prosinci 2008.

Rozšíření EU:
- Zeman je pro vstup Chorvatska, případně Srbska do EU. O dalších balkánských státech neuvažuje. Samostatnost Kosova neuznává. (2013)

Diskuse o možném umístění amerického radaru v Brdech:
- Zeman se vyslovil proti ratifikaci dokumentů o vzniku amerického radaru protiraketového systému v ČR (2008). V listopadu 2007 řekl, že by se o radaru mělo konat všelidové hlasování (požadavek ČSSD). "Skutečným cílem radarové základny je její zaměření proti Ruské federaci," řekl.

K osobnosti prvního českého prezidenta Václava Havla:
"I když se naše názory mnohdy lišily, vždy jsem si ho nesmírně vážil, obzvlášť v době disentu a, za schopnost naslouchat, když byl u moci. ... Václav Havel je jednou z mála osobností, které dokázaly do posledního zbytku naplnit svůj život a nezradit sám sebe," řekl v prosinci 2011 po Havlově úmrtí.

K osobnosti druhého českého prezidenta Václava Klause:
"Václav Klaus je jediný silný protihráč, kterého jsem v politickém životě ČR potkal. Všichni ostatní byli stádo šašků." (LN, 15. června 2002)

Ke svému členství v KSČ a k bývalým členům komunistické strany:
"Rok 1968 byl jediný rok, kdy lidé věřili komunistické straně. Jediný rok v celé její historii. ... Rozlišuji kariérismus a idealismus - jedině a pouze osmašedesátý rok byl idealismus." (LN, 30. listopadu 2012)

    Poválečný odsun Němců z Československa:
    "Podle českých zákonů se mnozí sudetští Němci dopustili vlastizrady, zločinu, který se podle tehdejších zákonů trestal smrtí, a to i v době míru. Jestliže tedy byli vyhnáni nebo přesunuti, bylo to mírnější než trest smrti," řekl v lednu 2002 pro německý časopis Profil. Dále uvedl, že "sudetští Němci byli Hitlerovou pátou kolonou, když se jednalo o zničení jediného ostrova demokracie ve střední Evropě". Později odmítl tvrzení, že sudetským Němcům přisuzuje kolektivní vinu.
    Jako předseda ČSSD Zeman v dubnu 1997 řekl, že strana odmítá byť jen morální omluvu za odsun sudetských Němců, neboť při něm nebyl uplatňován princip kolektivní viny a pouze může vyjádřit politování nad excesy při odsunu. Na schůzi Federálního shromáždění v říjnu 1990 ale Zeman řekl, že transfer německého obyvatelstva se konal "přesně v duchu stalinských migračních přesunů".

Základní údaje o prezidentské funkci a pravomocích

Základní údaje o prezidentské funkci a pravomocích včetně změn po přímé volbě:
    - Prezident České republiky je volen přímou volbou na pět let. Ve funkci může být nejvýše dvě volební období po sobě.
    - Prezident je hlavou státu a není z výkonu své funkce odpovědný.
    - Prezident republiky je výraznou postavou na politické scéně. Podle ústavy jmenuje a odvolává premiéra a ministry, odvolává vládu a přijímá její demisi, svolává zasedání Poslanecké sněmovny a rozpouští Poslaneckou sněmovnu, pověřuje vládu vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády.
    - Prezident mimo jiné jmenuje soudce Ústavního soudu, předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu, prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, členy bankovní rady České národní banky, předsedu Českého statistického úřadu, soudce, rektory a profesory vysokých škol, pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí.
    - Prezident také podepisuje zákony a má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního.
    - Prezident má také právo udělovat milosti a amnestie. Dříve mohl v milosti mimo jiné sám nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. Od září 2012 je k platnosti tohoto prezidentova rozhodnutí třeba spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
    - Prezident zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy.
    - Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenuje a povyšuje generály.
    - Prezident vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu.
    - Prezident má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Má i právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.
    - Prezident propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán.
    - Novela, přijatá v souvislosti se zavedením přímé volby, rozšířila výčet důvodů pro odvolání prezidenta - Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu k Ústavnímu soudu nejen pro velezradu, jak to platilo doposud, ale i pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. K přijetí návrhu v Senátu je třeba třípětinové většiny přítomných senátorů a k přijetí souhlasu Sněmovny pak třípětinové většiny všech poslanců. Ústavní soud pak rozhodne o tom, zda prezident ztratí svůj úřad a způsobilost jej znovu nabýt.
    - Doposud bylo trestní stíhání hlavy státu pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce navždy vyloučeno. Novela říká, že prezidentská imunita je omezena pouze na dobu funkčního období.