Vláda schválila novou koncepci mobilizace ozbrojených sil

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

PRAHA | Od roku 2015 bude česká armáda mobilizovat novým způsobem. Příslušné koncepce mobilizace vojáků i příslušníků aktivních záloh dnes schválila vláda. Novinářům to po jednání kabinetu řekl premiér Petr...

Nečas (ODS). Podle nové koncepce začnou být při ohrožení státu opět povinné odvody a rozpočet bude upraven tak, aby země mohla posílit svou armádu.
    Koncepci mobilizace armády představilo ministerstvo obrany loni v prosinci. Nyní platný dokument z roku 2005 totiž zastarával a pro současný stav ozbrojených sil se nehodil. Kromě mírového a válečného stavu počítá nový materiál ještě s ohrožením státu, které bude vyhlášeno mezi dvěma krajními stavy.
    Nová koncepce počítá se třemi stavy bojové připravenosti. V době míru bude armáda nadále nabírat pouze dobrovolné vojáky a členy aktivních záloh. Ve vojenských skladech bude zároveň umístěna výzbroj a výstroj pro potřeby mobilizace.
    Při vyhlášení stavu ohrožení státu bude rozpočet upraven tak, aby ČR mohla posilovat svou armádu. Odvody budou povinné. Proti výsledku odvodního řízení se nebude možné odvolat. Jednotky budou doplňovány výběrově, podle pozic, které armáda bude potřebovat obsadit. Vojáci v záloze budou zařazeni do jednotek. Důraz bude kladen na bývalé profesionální vojáky a členy aktivních záloh, neboť budou nejlépe připraveni, uvádí dokument.
    Válečný stav znamená přechod státu na práci s krizovým rozpočtem. Bude též vyhlášena všeobecná mobilizace. Budou pokračovat odvodní a posudková řízení. Podle vývoje válečné situace může být rozhodnuto o dalším doplnění vojáky ze zálohy i vytvoření nových válečných útvarů.
    Materiál připomíná, že ČR ztrácí schopnost přechodu na válečnou organizační strukturu především v důsledku snižování výdajů na obranu. Zároveň klesá počet vojáků v záloze. Do vojenské evidence je v souladu s branným zákonem zařazeno asi 1,600.000 vojáků v záloze a tento počet se - protože už neexistuje branná povinnost - každoročně snižuje o přibližně 60.000 osob, připomíná koncepce. Počty vojáků v záloze nyní narůstají jen o vojáky z povolání, kteří v armádě skončili, a o dobrovolné příslušníky aktivních záloh.
    Koncepce aktivních záloh počítá mimo jiné s tím, že jejich příslušníci budou dostávat vyšší odměny za služby pro vojsko. Částka vyplácená ministerstvem obrany by se měla zvýšit z dosavadních 6000 korun za rok na dvojnásobek. Vedení obrany počítá, že by v budoucnu vojákům mohlo pomáhat až 5000 záložníků.
    Z modelových výpočtů přitom vyplývá, že průměrné osobní výdaje na jednoho vojáka aktivních záloh jsou 65.000 až 85.000 Kč za rok; průměrné osobní výdaje na jednoho vojáka z povolání jsou přibližně 500.000 korun ročně.
    Vedle lepších podmínek pro příslušníky aktivních záloh chce armáda více motivovat i zaměstnavatele. Ti tak nově dostanou 1117 Kč za den výcviku "jejich" záložáka, pokud budou členové aktivních záloh nasazení, bude kompenzace ještě vyšší.

    Tři stavy bojové připravenosti země:

    Mír - Armáda přijímá pouze dobrovolníky a členy aktivních záloh. Výzbroj a výstroj připravena ve skladech.

    Ohrožení státu - Povolány zálohy, především někdejší profesionálové a aktivní zálohy se zkušenostmi. Povinné odvody. Armáda rozhoduje o nasazení personálu podle svých potřeb. Rozpočet zohledňuje potřeby ozbrojených sil.

    Válečný stav - Vyhlášena všeobecná mobilizace, pokračují odvodní řízení. Může být rozhodnuto o vzniku nových útvarů. Krizový rozpočet.