Židenický puč měl být před 80 lety signálem k převratu

Aktuality

zdroj: pospec-blog.blogspot.com

ŽIDENICE | V letech 1932 a 1933 vrcholil v tehdejším Československu dopad hospodářské krize, v důsledku čehož zesiloval i vliv extrémních hnutí. V zemi tehdy působila i Národní obec fašistická (NOF) na...

čele s bývalým náčelníkem generálního štábu generálem Radolou Gajdou. Tato antisemitská formace usilovala o vybudování totalitního státu podle vzoru fašistické Itálie. Člen NOF Ladislav Kobsinek vyprovokoval před 80 lety, 22. ledna 1933, v brněnských Židenicích puč, kterého se zúčastnilo několik desítek lidí a jehož záměrem bylo údajně vyvolat státní převrat. Jen týden po puči nastoupil v Německu k moci Adolf Hitler...
    Jediný pokus o fašistický převrat v Československu ale skončil fiaskem útočníků. Během dvou hodin panoval v židenických kasárnách klid a kromě jednoho mrtvého útočníka se střet obešel bez ztrát na životech. Historici posléze zpochybnili i to, zda cílem puče bylo vůbec vyvolat převrat.
    Celá akce začala v sobotu 21. ledna 1933 v 19:30 hodin, kdy z Vícemilic u Bučovic vyjely směrem na Brno dva autobusy s více než 60 muži, vesměs dělníky, řemeslníky a nezaměstnanými z bučovického okolí. Na cestu se vydali s tím, že jedou chránit fašistickou schůzi do Brna. Kolem půlnoci se setkali s činovníkem NOF, nadporučíkem mimo službu Kobsinkem, který jim oznámil, že jejich skutečným úkolem je přepadnout Svatoplukova kasárna 43. pěšího pluku v Židenicích a dát tak signál k převratu ve státě.
    Cíl si nevybrali náhodou, protože někteří z nich, včetně Kobsinka, v kasárnách sloužili. Přepadení začalo 22. ledna v 0:30 hodin. Útočníci pronikli do areálu kasáren, obsadili strážnici u hlavní brány a poté i skladiště zbraní, kde se zmocnili pušek a nábojů. Mezitím ale již byl vyhlášen poplach a při přestřelce u budovy poddůstojnické školy byl zabit jeden z útočníků. Jeho smrt a odpor vojáků vedly ke zhroucení celé akce. Pravděpodobně někdy v této době uprchl z kasáren velitel akce Kobsinek.
    Přepadeným vojákům také přispěchala na pomoc policie. Část útočníků uprchla, asi třetina z nich ale byla zajištěna na místě. Kolem druhé hodiny ranní už panoval v kasárnách klid, přesto o půl hodiny později zazněly ze Špilberku čtyři dělové výstřely, znamenající vyhlášení poplachu pro celou brněnskou posádku. Výsledkem "puče" byl tedy jeden mrtvý útočník a po jednom těžce a lehce zraněném na obou stranách.
    V obavách, že by nemuselo jít o ojedinělou událost, provedly úřady i armáda v dalších dnech řadu bezpečnostních opatření. Do vězení se brzy dostali skoro všichni útočníci, jedině vůdce a organizátor přepadení Kobsinek ze sítí vyklouzl a přes Vídeň unikl do Jugoslávie.
    Výslechy zatčených pak ukázaly, že za celou událostí prý stála NOF a údajně i její vůdce Gajda, který byl již 22. ledna večer zatčen. A nakonec došlo i na Kobsinka: po vypovězení z Jugoslávie do Rumunska jej tamní úřady předaly Československu.
    V soudním líčení před Státním soudem v Brně 26. června dostal Kobsinek šest let, další účastníci přepadení několik měsíců vězení a 11 osob včetně Gajdy bylo osvobozeno. Případ ale poté začal v únoru 1934 projednávat Nejvyšší soud v Praze, který vynesl 28. března 1934 nový, podstatně přísnější rozsudek: Kobsinek dostal 12 let, další několikaleté tresty vězení, Gajda vyvázl s šesti měsíci.
    Kobsinek byl z vězení propuštěn v lednu 1939. Po vzniku Protektorátu se zapojil do činnosti kolaborantské organizace Vlajka a stal se jedním z velitelů jejích úderných oddílů, tzv. Svatoplukových gard. V březnu 1944 získal německé občanství. Po válce dostal 12 let za kolaboraci, v roce 1955 byl propuštěn a odsunut do Spolkové republiky Německo, kde žil až do své smrti v roce 1988.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti