Diplomacie: ČR se letos vymezovala v EU, z Hradu odejde Klaus

Aktuality

zdroj: wizards.com

PRAHA | Vymezující se české postoje v EU, zvýšená aktivita nejen amerických diplomatů v ČR kvůli Temelínu, společné zasedání vlád ČR a Slovenska k 20. výročí rozdělení Československa, podpora Izraele v blízkovýchodním...

konfliktu či další německé gesto pro česko-německé usmiřování s historickými událostmi - to patřilo mezi nejdůležitější události české diplomacie v letošním roce. Do Česka přicestovalo několik významných politiků, mimo jiné z Německa, USA a Izraele.
    Příští rok z české zahraniční politiky zmizí hlas prezidenta Václava Klause, hlasitého kritika EU. Končí mu mandát. Na Hradě by se teoreticky mohl objevit třeba proevropský šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg (TOP 09), který ale podle průzkumů nepatří mezi favority. Mezi prezidentskými kandidáty jsou příznivci i kritici hlubší evropské integrace.
    V nadcházejícím roce česká diplomacie zastaví trend zavírání velvyslanectví, do 1. pololetí chce naopak otevřít úsporné zastupitelské úřady v Kataru, Senegalu, Barmě, Srí Lance a Kolumbii.
    V Evropské unii se letos Česko stavělo mimo hlavní proudy vedoucí k řešení finanční krize v eurozóně, hlavně v předlužených zemích. Česko nemá důvod vstupovat do rodící se bankovní unie až do doby, než rozšíří řady unijních států platících eurem. Na jaře bylo Česko spolu s Británii jedinou zemí EU, která nepodepsala evropskou smlouvu o fiskální unii. Premiér Petr Nečas (ODS) se kvůli tomu střetl se Schwarzenbergem.
    V dubnu německá kancléřka Angela Merkelová v Praze uvedla, že Německo nevyvíjí tlak na ČR, aby smlouvu o fiskální unii podepsala. S Nečasem se nicméně shodla na tom, že ČR se v rozpočtové odpovědnosti staví za principy paktu.
    I nadále bylo tento rok slyšet kritické názory Klause na EU. Například označil jako žert zprávu, že EU obdržela Nobelovu cenu za mír. Na slavnostním ceremoniálu Praha nakonec zastoupení na nejvyšší úrovni neměla.
    Česká zahraniční politika řešila též sousedské vztahy. Z německých politiků byl v ČR vedle Merkelové i prezident Joachim Gauck. Stal se prvním německým prezidentem, který navštívil Lidice. Chtěl uctít památku lidí, kteří zahynuli při vyhlazení této obce nacisty před 70 lety.
    Letošní rok byl též ve znamení zvýšené diplomatické aktivity diplomatů USA, Ruska, Francie kvůli tendru na rozšíření jaderné elektrárny Temelín. Šance konsorcia s americkou účastí přiletěla v podpořit ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová, podle níž je nabídka americko-japonského Westinghousu nejlepší. Současně tu děkovala za to, že česká ambasáda v syrském Damašku slouží vedle českých a slovenských občanů i Američanům. Spojené státy v neklidné zemi totiž velvyslanectví zavřely. Při případném zásahu v Sýrii, kde pokračuje občanská válka, Česko počítá s vysláním svých chemických expertů.
    V pomalu končícím roce se Česko postavilo jednoznačně na stranu Izraele, když v OSN hlasovalo proti proti rezoluci, která Palestinu povýšila v OSN na nečlenský pozorovatelský stát. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijel za to osobně poděkovat; v Praze byl letos dokonce dvakrát.
    Vztahům s Ukrajinou nepřidalo k dobru udělení azylu manželovi bývalé ukrajinské premiérky Oleksandru Tymošenkovi. Expremiérka Tymošenková byla loni na Ukrajině odsouzena na sedm let v procesu, který Západ ostře kritizoval jako politicky motivovaný.
    Česko letos předsedalo uskupení V4, tedy ČR, Slovenska, Polska a Maďarska. Nečas v Praze v půli roku hostil premiéry těchto zemí. Vzkázali, že řešení potíží v eurozóně musí být dlouhodobé a nesmí narušit evropský jednotný trh a konkurenceschopnost.
    Do české metropole zavítal v říjnu irácký premiér Núrí Málikí, s Nečasem řešili hlavně obchodní spolupráci.
    Česká diplomacie musela i letos řešit situaci českých turistů v zahraničí. V létě musela vydat varování před cestami na egyptský Sinajský poloostrov včetně turistických letovisek. Intervenovat musela několikrát i ve prospěch zadržených Čechů, mimo jiné v Zambii, Řecku, Togu.