Magnitského zákon je podle Putina jedem pro vzájemné vztahy

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

MOSKVA | Nový americký zákon, který vystavuje sankcím všechny osoby, jež v Rusku potlačují lidská práva, je jedem pro vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Na dnešní tiskové konferenci v Moskvě to prohlásil ruský...

prezident Vladimir Putin. Takzvaný Magnitského zákon podepsal americký prezident Barack Obama před týdnem.
    Putin odsoudil americkou kritiku ruských poměrů v otázce lidských práv a připomněl problematickou iráckou věznici Abú Ghrajb, kde američtí vojáci týrali vězně, nebo kontroverzní vězeňské zařízení na americké základně Guantánamo na Kubě, kde Američané zadržují osoby podezřelé z terorismu.
    "Představte si, že by něco takového bylo u nás. Neuvěřitelně by nás kritizovali," poznamenal Putin v komentáři k Magnitského zákonu. Ten nese jméno ruského právníka a auditora Sergeje Magnitského, jenž zemřel před třemi lety za nevyjasněných okolností v moskevské vazební věznici poté, co upozorňoval na miliardové defraudace v ruské státní správě.
    Ruští zákonodárci připravují jako odpověď na americký zákon vlastní právní předpis, jehož součástí má být paragraf zakazující vydávání ruských sirotků k adopci do USA. Putin tento zákaz na tiskové konferenci obhajoval jako nutný, protože Spojené státy podle něj neřeší zneužívání adoptovaných dětí. Připomněl tak neblahý osud několika ruských sirotků.
    Jeden z novinářů Putinovi řekl, že vybudoval "poměrně tvrdý režim osobní moci", a zeptal se, zda takové uspořádání považuje za životaschopné. Putin odmítl, že by ruský systém byl autoritářský. Jeho rozhodnutí nastoupit po dvou prezidentských mandátech do premiérského úřadu je toho podle něj nejlepším důkazem. Měl prý možnost změnit ústavu tak, aby v Kremlu zůstal i ve třetím funkčním období. Svůj odchod z nejvyššího postu země označil za úctu k ústavě.
    V reakci na dotaz týkající se vztahů s Gruzií prohlásil, že od nové vlády miliardáře Bidziny Ivanišviliho, která změnila dosavadní ostře protiruský kurz, cítí pozitivní signály, ale Moskva od podpory gruzínských separatistických republik Jižní Osetie a Abcházie nehodlá ustoupit. Oba regiony Rusko uznalo za nezávislé státy.
    Putin hovořil i o situaci v Sýrii a prohlásil, že Rusku záleží na osudu této blízkovýchodní země, nikoli na osudu tamního prezidenta Bašára Asada. Moskva si prý chce být jistá tím, že řešením konfliktu nebude pouhá výměna rolí mezi Asadem a opozicí, což by vedlo jen k dalšímu pokračování bojů.
    V úvodu tiskové konference hovořil Putin o ruském hospodářství: i přes problémy světové ekonomiky si podle něj Rusko se stabilním finančním systémem vede dobře a letos očekává hospodářský růst 3,7 procenta. Putin uvedl, že v zemi rostou platy ve všech sektorech a že více peněz dostali i učitelé nebo důchodci. Pochvalně hovořil také o celní unii s Běloruskem a Kazachstánem.
    Šéf Kremlu reagoval i na spekulace o svém zdravotním stavu. Popřel, že by nějakými zdravotními problémy trpěl, a šíření informací o svém nalomeném zdraví připsal na vrub politických oponentů. Před několika týdny média informovala o bolestech zad, které prý Putinovi komplikují pohyb. Kreml označil zprávy o prezidentově zhoršeném zdravotním stavu za "silně přehnané" a bez dalších podrobností potvrdil, že se zranil při sportu. Při dnešní tiskové konferenci, která již trvá přes tři a půl hodiny, působí Putin uvolněně, v křesle za řečnickým stolem často a bez strnulých pohybů mění pozice, výrazně gestikuluje a s novináři vtipkuje.
    Putin se tiskovou konferencí, na kterou se akreditovalo přes 1200 žurnalistů, vrátil k tradici každoročních velkých setkání ruského prezidenta s novináři. Naposledy podobnou akci uspořádal v roce 2008, kdy skončil jeho druhý prezidentský mandát. Konference tehdy trvala takřka pět hodin, na dnešní událost vyhradily ruské televize tři hodiny vysílacího času. Do křesla hlavy státu se Putin po premiérské přestávce vrátil letos.

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika