SCIO: Snížit počet vysokoškoláků je ekonomický nesmysl

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

PRAHA | Není pravda, že Česká republika má příliš mnoho univerzitně vzdělaných lidí. Trh práce jich stále nemá dost, navíc oproti Evropě jsou i lépe placeni, uvedli na čtvrteční tiskové konferenci zástupci společnosti SCIO.

Přestože si česká veřejnost často myslí, že máme v zemi příliš mnoho vysokoškoláků a studenti by měli směřovat k praktickým oborům, čísla společnosti SCIO ukazují opak.

"Máme jich pořád málo, ale rozhodně se zvedá počet těch, kdo na univerzity nastupují, tam se dostáváme maličko nad průměr v OECD. Poslední čísla ukazují, že loni do studia nastoupilo 60,4 procenta z populačního ročníku. To je až šokující číslo, před dvaceti třiceti lety to bylo 10 procent," uvedl Ondřej Šteffl, ředitel společnosti SCIO. Ačkoli tedy roste počet těch, kdo na vysoké školy nastoupí, ukazatele nezaměstnanosti nasvědčují, že trh práce jimi stále není nasycen.

Že poptávka po akademicky vzdělaných absolventech trvá, dokazuje i platové ohodnocení. "Rozdíl výdělku vysokoškoláků a těch, kdo toto vzdělání nemají, je vysoce nadprůměrný oproti Evropě. To značí, že naše země si pořád velmi váží vysokoškoláků. Kdyby jich bylo dost a trh byl nasycený, nebyli by oproti zemím OECD přepláceni," podal další argument Bohumil Kartous, odborník společnosti SCIO.

Šteffl rozhodně popřel, že by České republice hrozil stejný stav, jaký panuje ve Španělsku. Tam čísla hlásí pětatřicetiprocentní nezaměstnanost vysokoškoláků. I tato cifra však má svůj kontext. "Tady se tím pořád apeluje, že se musí počet vysokoškoláků rapidně snížit, protože je tu ten španělský strašák. Jenomže ve Španělsku je celkově čtyřicetiprocentní nezaměstnanost a učňové a středoškoláci mají tak větší podíl na nezaměstnanosti, učňové až 50 procent," vypočítal. Znamená to podle něj, že snížení počtu vysokoškoláků by k poklesu nezaměstnanosti nepomohlo, naopak.

Také je významný rozdíl v tom, kolik absolventů univerzit u nás a ve Španělsku pracuje na místech, pro které svůj stupeň vzdělání nepotřebují. "Ve Španělsku je to 35 procent a u nás jen pět. Takže tu pořád máme nedostatek vysokoškolsky vzdělaných. Lidé jsou překvapení, protože dřív studovalo 15 procent populačního ročníku, dnes 60. Je tak jasné, že dřív byli absolventi kvalitnější, protože čím větší je nějaká skupina, tím více klesá její průměrná kvalita," zmínil Šteffl.

Jako mýtus označili Kartous a Šteffl i to, že Česká republika trpí nedostatkem absolventů technických oborů, přitom je po nich poptávka. Zájem o techniku je mezi studenty na 22 procentech, což vysoce převyšuje ostatní oblasti, a číslo je už šest let stabilní. "Takže není pravda, že o ně klesá zájem," zmínil Šteffl.

"Odborníci ze SCIO se shodli na tom, že řešením míry nezaměstnanosti, ať v České republice, nebo ve světě, není snížení počtu vysokoškoláků, ale posílení kvality vzdělání. "Už neplatí, že kvalitní vzdělání ztělesňuje diplom. Lidí s titulem už je tolik, že ztratil význam. Ukazatelem je to, jak dobré a prospěšné vzdělání dokáže fakulta svým studentům poskytnout," zdůraznil ředitel společnosti.

Doplnil, že pořád platí, že vysokoškolák najde práci snáz než ten, kdo ji nemá. "Snížit počet přijatých vysokoškoláků je ekonomický nesmysl," uzavřel.

SCIO je společnost zaměřená na testování žáků základních a středních škol, e-learning a podporu studentských aktivit. Mnohé fakulty v České republice přijímají studenty na základě její Národní srovnávací zkoušky, na středních školách zjišťuje v rámci projektu Vektor, jak se změnila míra obecných studijních předpokladů v rozmezí prvního až čtvrtého ročníku.

Tématické zařazení:

» Aktuality