Začíná platit zákon o ochraně ovzduší, zavádí nízkoemisní zóny i povinné kontroly kotlů

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

PRAHA | Dlouho připravovaný zákon o ochraně ovzduší, který v uplynulých měsících prošel parlamentem a podepsal ho prezident Václav Klaus, začíná platit 1. září. Zákon počítá mimo jiné se zavedením nízkoemisních zón, zachovává znečišťovatelům povinnost platit poplatky nebo zavádí povinné kontroly kotlů.

Při projednávání zákona v Poslanecké sněmovně i Senátu, se často diskutovalo o výši poplatků i jejich formě. Zda a v jaké výši zůstanou poplatky zachované. V konečné verzi zákona o ochraně ovzduší je nakonec "kompromisní" varianta, tedy že do roku 2016 poplatky zůstanou na současné výši, postupně ale budou vzrůstat a po roce 2021 by znečišťovatelé platili za tunu tuhých znečišťujících látek v ovzduší 14 700 korun, za tunu oxidu siřičitého 4900 korun, za oxidy dusíku 3900 korun a za VOC (těkavé organické látky) 9800 korun.

Přestože se právě poplatky za znečištění dostaly do popředí mediálního i politického zájmu, norma je mnohem rozsáhlejší a obsahuje celou řadu neméně významných úprav. Zákon obsahuje také například kompenzační opatření, kdy průmyslová firma bude muset při zavádění nových provozů odstavit staré tak, aby se na daném území emise nezvýšily. Emisní limity mají být stanovené s ohledem na specifickou situaci v jednotlivých oblastech.

Předloha se také zabývá neméně významnými znečišťovateli, jako jsou doprava a domácnosti.

Zákon navíc počítá od roku 2016 s povinnými pravidelnými kontrolami kotlů na tuhá paliva v domácnostech. Lidé budou předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad potvrzující, že kotel je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a zákonem. Podle Českého statistického úřadu existuje v naší zemi 650 tisíc domácností, které topí tuhými palivy.

Norma předpokládá i možnost vymezit nízkoemisní zónu ve znečištěných městech, lázních a obcích v chráněných územích, přičemž bude na jednotlivých samosprávách, zda budou či nebudou chtít takovou zónu aplikovat.

Zákon o ochraně ovzduší patří k jedné z nejdiskutovanějších norem, které za poslední dobu procházely legislativním procesem. Koaliční i opoziční zákonodárci ji označují za "dlouho očekávanou" a zdůrazňují nutnost jejího přijetí. Zatímco nad většinou výše uvedených změn se až na malé výjimky shodovali poslanci napříč politickým spektrem, dlouhé debaty se vedly právě o poplatcích, které musí provozovatelé platit za znečišťování životní prostředí.

Sněmovna si vybírala mezi původní vládní verzí, verzí se sněmovními úpravami a verzí, kterou vypracoval Senát. Na začátku května uspěl v dolní parlamentní komoře právě senátní kompromis.

"Lobbistické návrhy byly přehlasovány a výsledek hlasování je dobrou zprávou pro lidi žijící v těch oblastech. Vracíme se alespoň k tomu základnímu principu, tedy kdo znečišťuje, ať platí. Nebyl žádný důvod ty poplatky znečišťovatelům odpouštět," řekl po odhlasování normy v podobě z "oranžového" Senátu místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

Přesto nad senátní verzí ve sněmovně nepanovala kvůli otázce poplatků jasná shoda. Návrh totiž zvyšuje strop objemu škodlivých látek, od kterého musí znečišťovatelé za nečistoty vypouštěné do vzduchu platit. Poslankyně za KSČM Kateřina Konečná upozorňovala, že od placení bude osvobozena část znečišťovatelů.

Ministr životního Tomáš Chalupa (ODS) i někteří opoziční poslanci ale považovali senátní verzi za kompromisní. Podle přijatého návrhu senátního výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se tak budou poplatky za znečištění u daných znečišťovatelů postupně zvyšovat.

Tématické zařazení:

» Aktuality