FOCUS: Před deseti lety zasáhly Česko ničivé povodně, vyžádaly si 17 lidských životů

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

PRAHA | Obrovské materiální škody a sedmnáct lidských životů si vyžádaly ničivé povodně, které zasáhly Českou republiku před deseti lety. Desetidenní povodně, které v roce 2002 zasáhly velkou část republiky, vedly ke změně protipovodňové ochrany i některým legislativním opatřením.

Povodeň udeřila v Česku ve dvou vlnách a spolu se záplavami na Moravě v roce 1997 bývá považována za jednu z nejničivějších přírodních katastrof, se kterou se musela země ve své novodobé historii vyrovnat.

Mračna se začala nad Českem zatahovat 6. srpna 2002, kdy nad naše území zamířila tlaková níže. Vytrvalé srážky, které přinesla, naplnily koryta většiny velkých řek na západě a jihu země. Už dva dny poté, tedy 8. srpna, hlásily některé toky povodeň na úrovni padesátileté vody. Ten den byla situace nejhorší na jihu Čech, kde si katastrofa vyžádala první lidské životy. Hasiči evakuovali přes dva tisíce lidí z Českých Budějovic, Týna nad Vltavou, Hluboké nad Vltavou, Vodňan, Protivína a dalších měst a obcí na Malši a Blanici.

Meteorologové začali varovat také před přívalovou vlnou, která by mohla zasáhnout Prahu, kde v té době platil třetí stupeň povodňové aktivity. 8. srpna se také začali mobilní operátoři potýkat s výpadky kvůli přetížení.

Den na to deště ustaly a voda začala na jihu Čech opadat. Vltava dosáhla průtoku 1500 m³/s, což odpovídá třetímu stupni povodňové aktivity. 10. srpna skončila první vlna povodní a většina lidí z postižených oblastí začala odstraňovat škody napáchané velkou vodou, Vltava v Praze klesla na 2. stupeň povodňové aktivity.

11. a 12. srpna 2002 ale začalo znovu pršet a v Českých Budějovicích zasedala krajská povodňová komise, která upozornila, že se povodňový stav může opakovat. "Hasiči při pátrací akci nalezli tělo muže, kterého ve čtvrtek i s automobilem strhla rozvodněná Malše v Kaplici na Českokrumlovsku,“ informovala tehdy televize Nova.

Povodí Vltavy zvýšilo odtoky z Lipna, Římova a nádrže Husinec a meteorologové hlásili, že vytrvalý déšť potrvá ještě další dva dny.

Voda, kterou nedokázala půda nasycená předchozí povodňovou vlnou vsakovat, stékala do přeplněných koryt řek. Na povodeň se začal připravovat Český Krumlov i Praha, kde měla voda vystoupat na úroveň předešlých dní.

Už 12. srpna se ale ukázalo, že druhá povodňová vlna bude mohutnější a ničivější než ta předešlá. Pod vodou se postupně ocitla většina velkých jihočeských i západočeských měst, jihočeský hejtman vyhlásil stav nebezpečí, později byl vyhlášený i pro Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj a pro Prahu, tam už ho vyhlásil tehdejší premiér Vladimír Špidla.

Ne velkou vodu se v té době už připravovali i na severu Čech a povodeň mířila do Prahy.

Krizový štáb vyhlásil v Praze třetí stupeň povodňové aktivity, tedy stav ohrožení a vodohospodáři očekávali příval dvacetileté vody. "Oproti normálnímu stavu stoupne hladina Vltavy v metropoli o tři a půl metru,“ varovali meteorologové a hasiči začali připravovat sto tisíc pytlů s pískem, které začali rozmisťovat v krizových oblastech.

O den později začal už v 11 hodin dopoledne platit v Ústeckém kraji stav nouze, hladiny řek navíc začaly stoupat i na jižní Moravě. Ve středních, jižních i severních Čechách se začalo s evakuací celých měst, mnohých částí republiky se v té době navíc začaly dotýkat výpadky elektrického proudu.

Pražský primátor varoval, že stejný problém možná čeká také obyvatele hlavního města, vodohospodáři navíc bili na poplach, že se na metropoli žene stoletá voda a že hrozí zatopení Kampy, všech pražských ostrovů a že se v ohrožení ocitá také pražský Radotín, Lahovice a Zbraslav.

Průtok Prahou nakonec 14. srpna 2001 dosáhl 5000 m³/s. Pod vodou se ocitly celé pražské čtvrti jako Karlín, voda zaplavila pražské metro.

Na Plzeňsku a v jižních Čechách začala voda klesat, v Praze ale teprve odpoledne Vltava kulminovala, stejně jako pozdě večer i Dyje ve Znojmě.

Situaci navíc komplikoval další vytrvalý déšť na severu Čech, takže se musely uzavřít například oba mosty v Ústí nad Labem.

Zvednutá hladina Vltavy ten den začala působit problémy i u Mělníka, kde se blížila k chemičce Spolana. Areál Spolany Neratovice byl zcela zatopený o den později, 15. srpna.

Ze Spolany unikl chlór, v Praze byla zaplavena třetina stanic metra a v Ústeckém kraji se zavřely všechny mosty přes Labe. Dobré zprávy přicházely z Moravy, kde začala klesat hladina Dyje a nakonec i z Prahy, kde se Vltava začala vracet zpět do koryta, a lidé mohli začít odklízet škody.

Při ničivých záplavách přišlo o život 17 lidí, v sedmi krajích byl vyhlášen stav nouze. Velká voda postihla 753 obcí, 225 tisíc lidí muselo být evakuováno a škody přesáhly 70 miliard korun.

Tématické zařazení:

» Aktuality