FOCUS: Raketoplány, vesmírní kentauři bez potomků

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

PRAHA | Startujete v raketě z rampy kolmo k zemskému povrchu a přistáváte v bezmotorovém kluzáku na ranveji. Tak vypadal let americkým raketoplánem - křížencem letadla s raketou, vesmírným kentaurem. V sobotu uplyne rok od chvíle, kdy se éra flotily těchto vesmírných korábů uzavřela.

Jednadvacátého července 2011 přistál v Kennedyho vesmírném centru na mysu Canaveral Atlantis, který ukončil tři desetiletí trvající odyseu raketoplánů.

Raketoplány americké vesmírné agentury NASA zamířily do muzeí. Zatím nemají následovníky. Pouze jejich menší bezpilotní verzi používá ke špionáži Pentagon.

Pro vesmírná plavidla, která jako první umožňovala opakované použití, to je ústup ze slávy. Když raketoplány před třemi desítkami let začínaly létat do vesmíru, konstruktéři tvrdili, že to je začátek nové epochy.

Raketoplány však nesplnily všechna očekávání. Uvízly v polovině cesty. Konstruktéři jim nedokázali sestrojit vlastní raketové motory, které by je vynesly za hranici zemské přitažlivosti. Proto musel startovat "po staru", kolmo k Zemi a s přídavnými nádržemi.

Raketoplány byly při startu připevněny k vnější palivové nádrži naplněné třaskavou směsí kapalného kyslíku a vodíku. Bylo to, jako byste seděli na sudu střelného prachu.

Také to je důvod, proč flotila raketoplánů nemá novou generaci.

Raketoplánu Columbia se v roce 2003 během startu z vnější nádrže odtrhl kus hmoty a udělal díru do ochranného pláště křídla. Při sestupu do atmosféry se do tohoto místa dostal horký vzduch, který narušil jeho soudržnost a způsobil rozpad raketoplánu.

V případě klasické rakety s vesmírným modulem by se to nestalo. Modul je při startu upevněn před raketou.

Zkáza Columbie byla hlavním důvodem, proč NASA ustoupila od koncepce, která pochází z počátku 70 let dvacátého století. Vesmírná agentura sice přídavné nádrže i plášť raketoplánu vylepšila, riziko však zůstává

Co víc, nesplnil se ani předpoklad úspornosti těchto lodí. Ekonomové NASA předpovídali, že raketoplány zlevní cesty do vesmíru, protože budou použity několikanásobně. To se však nepotvrdilo. University of Colorado spočítala, že do konce roku 2010 spolykaly lety těchto lodí 193 miliardy dolarů.

To jsou základní údaje o raketoplánech:

• Raketoplány NASA byly první vesmírné lodi umožňující opakované použití - kromě externí palivové nádrže, která byla po startu odhozena a shoří v atmosféře.

• Plán vyvinout raketoplány pro cesty do vesmíru vyhlásil 5. ledna 1972 prezident Richard Nixon. Vývoj byl zahájen v dubnu příštího roku. První raketoplán - Columbia - vyletěl na oběžnou dráhu 12. dubna 1981.

• Firma Rockwell International pro NASA postavila celkem šest raketoplánů: zkušební Enterprise (který létal pouze v atmosféře), Columbii, Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour.

• Challenger a Columbia - ztroskotaly v letech 1998 a 2003. Challenger vybuchl při startu, Columbia se rozpadla při návratu na Zemi. Při každé z těchto havárií přišlo o život všech sedm astronautů na palubě.

• Sestava raketoplánu měla tři částí: 1) vlastní raketoplán, 2) dva pomocné startovací stupně, které dodávaly 80 procent tahu při startu, 3) vnější nádrž, která při startu poskytovala palivo hlavním motorům raketoplánu a kterou raketoplán po startu odhodil. Sestava raketoplánu měla délku 56 metrů, raketoplán 36. Vzletová hmotnost sestavy byla 2 050 tun.

• Raketoplán startoval jako raketa. Ve vesmíru manévroval pomocnými motory, které používal také při sestupu, avšak jen v omezené míře. Raketoplán využíval během sestupu k brzdění především tření o atmosféru. To kladlo vysoké nároky na tepelnou izolaci lodě. Nakonec raketoplán klesal na ranvej jako kluzák.

• Program amerických raketoplánů nebyl jediný svého druhu. Rusové zkonstruovali raketoplán Buran. Jeho první a poslední orbitální let se uskutečnil 15. listopadu 1988. Byl nepilotovaný, ale skončil úspěchem. Rusové však počátkem 90. let program Buran odpískali. Pokládali ho za příliš drahý. Také Evropská vesmírná agentura ESA plánovala raketoplán. Její letoun Hermes však skončil jen na rýsovacích prknech konstruktérů.

• Raketoplány NASA startovaly na oběžnou dráhu 135krát.

Tématické zařazení:

» Aktuality