Focus: Krizová odysea Řecka v otázkách a odpovědích

Aktuality

Řecko míří k volebnímu reparátu. Voliči předluženého státu, který balancuje na hraně bankrotu, budou podruhé během několika týdnů volit zástupce do parlamentu. Po předčasných volbách 6. května půjdou obyvatelé kolébky evropské demokracie k předčasným volbám číslo dvě 17. června.

To jsou odpovědi na základní otázky týkající se krize, která otřásá zemí z balkánského jihu, eurozónou a celou Evropskou unií:

PROČ BUDOU ŘEKOVÉ ZNOVU VOLIT?

Protože volby z počátku května nedaly žádnému politickému bloku většinu a šéfové stran se nedokázali dohodnout na široké koalici, nebyli ochotní přistoupit na kompromisy.

Řecká ústava předepisuje, že pokus sestavit vládu mají dostat vůdci tří nejúspěšnějších stran - a to v pořadí, v jakém se ve volbách jejich strany umístily.

Tuto příležitost postupně nedokázali využít vítěz voleb, předseda konzervativní Nové demokracie Antonis Samaras, vůdce radikální levice SYRIZA Alexis Tsipras a šéf řeckých socialistů z hnutí Pasok Evangelos Venizelos.

Poté se vůdcové stran neshodli na úřednickém kabinetu, který navrhl prezident Karolos Papulias.

Tím byly vyčerpány všechny možnosti k sestavení vlády, které předpokládá řecká ústava.

KDO JE FAVORITEM VOLEB?

SYRIZA a Nová demokracie. Průzkumy jim přičítají zhruba stejný počet hlasů.

První ze stran je pro zachování eura, stejně jako čtyři pětiny Řeků. Avšak odmítá úspory v řeckém rozpočtu, kterými Evropská unie a Mezinárodní měnový fond podmiňují čerpání dalších úvěrů.

Nová demokracie je pro euro a zásadní změny v rozpočtu nehlásá.

Vítězství, byť těsné, bude veledůležité. Vítěz dostane první pokus sestavit vládu. Co je však podstatné: připadne mu bonus padesáti poslanců ve třistačlenném parlamentu.

ZMÍRNÍ EU POŽADAVKY VŮČI ŘECKU?

Pokud ano, tak jen v detailech. Evropská unie nechce Řekům slevit a na dohodnutých úsporách trvá. "Program podpory, který byl projednán a naplánován do nejmenšího detailu, není možné jednoduše přehodnotit a vyjednávat o něm znovu," řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble v rozhovoru pro Deutschlandfunk.

Německá kancléřka Angela Merkelová i nový prezident Francie Francois Hollande, šéfové dvou klíčových zemí Evropské unie i eurozóny, vzkázali Řekům, že by podmínky pro čerpání dalších částí úvěru měli dodržet.

JAK VYSOKÝ JE ŘECKÝ DLUH?

Nyní se pohybuje na úrovni 250 miliard eur (6,3 bilionu korun). To je více než 130 procent HDP země.

Dluh, který se loni řecké vládě vymkl z kontroly, snížila dohoda se soukromými věřiteli, kterou zprostředkovala Evropské unie. Na jejím základě věřitelé Řecku odpustili 107 miliard eur.

Od té doby se však dluh zase zvyšuje.

VRÁTÍ SE ŘECKO K DRACHMĚ?

Angela Merkelová i nový prezident Francie Francois Hollande zdůrazňují, že Řecko chtějí v klubu zemí, kde se platí eurem. Avšak zdůrazňují, že Řekové musí projevit dostatek vůle po tom, aby se udrželi v eurozóně. Mnozí z politiků v evropské unii (například český ministr financí Miroslav Kalousek) však pokládají řecký návrat k drachmě za nejlepší řešení. Devalvovaná drachma by Řekům zlevnila splátky dluhů.

O drachmě se mluví v Bruselu i Berlíně. Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová v televizi France 24 upozornila: "Je důležité technicky se připravit na možnost odchodu Řecka z eurozóny. Mohl by být hodně chaotický."

JAKÝ DOPAD BY MĚL ODCHOD ŘEKŮ Z EUROZÓNY?

Americký ekonom Paul Krugman, kterého cituje deník Financial Times, předpokládá, že po návratu k drachmě by následoval odliv peněz z italských, španělských a portugalských bank, tedy z bank v zemích, které jsou dalšími slabými články eurozóny.

Řecká měna by oslabovala a stát by nebyl schopen platit půjčky. Evropští poplatníci by patrně přišli o desítky miliard eur.

Některým státům by v důsledku otřesů na finančních trzích snížily agentury rating. To by zvýšilo jejich "provozní" náklady - prodražily by se jim půjčky.

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti