Senát odsouhlasil, aby tajné služby měly přístup k údajům z bankovních účtů

Aktuality

PRAHA | Schválením novely zákona o bankách budou mít agenti zpravodajských služeb v Česku přístup k informacím o tom, kolik peněz má klient na účtech i jaké na nich probíhají transakce. Proti novele se při hlasování postavili jen tři senátoři.

"Základní politický problém, který patří zákonodárcům a ne ministrovi financí, je zvážit, zda prolomit či neprolomit zpravodajskými službami bankovní tajemství. Můj osobní názor je takový, že jestli nám dnes hrozí bezpečnostní rizika, jsou to rizika terorismu. A krevním oběhem tohoto rizika jsou peníze. Když zpravodajské služby nevidí na peníze, bojují s teroristickými organizacemi velmi těžko," řekl v Senátu za navrhovatele ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

"Je to konflikt dvou strachů," pokračoval ministr. "Jedním je strach z terorismu, druhým strach z bezpečnostních služeb, že zneužijí moje osobní údaje. Já mám ty strachy oba, ale ten z terorismu je větší. Proto si myslím, že ten zákon je ve své podobě správný."

"Je to krok, který jde správným směrem," podpořil ministra i Milan Štěch (ČSSD), podle kterého by měla panovat důvěra v bezpečnostní služby.

Podle navrhované úpravy by nově banky musely tajným službám informace o finančních náležitostech svých klientů poskytovat i bez jejich souhlasu, jenom na písemnou žádost zpravodajců. Odůvodnění žádosti má být zpravidla tajné. Ani banka tak nebude mít možnost zjistit, proč se chtějí agenti zaměřit na ten který účet.

"Riziko zneužití tohoto institutu bude eliminováno tím, že bude podrobeno kontrole soudní mocí, kdy podání žádosti o poskytnutí zprávy o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem obchodního tajemství, bude podléhat povolení předsedy senátu Vrchního soudu v Praze," vysvětlil dříve ministerstvo financí.

Proces vydání povolení se v podstatě omezí na podání zdůvodněné žádosti zpravodajskou službou, její posouzení soudem, které bude spočívat ve vyhodnocení dokumentů dodaných zpravodajskou službou, a následné rozhodnutí. Novela navrhuje i to, aby proti rozhodnutí soudce nebylo možné podat opravný prostředek.

Získávání důvěrných informací o klientech bank má být omezené na maximálně tříměsíční období, které může sahat i do budoucna. Po rozhodnutí soudce může být ale období na základě nové žádosti prodloužené, a to i opakovaně, ovšem vždy maximálně o čtvrt roku.

Bezpečnostní informační služba (BIS), Vojenské zpravodajství (VZ) a Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) mohou údaje kryté bankovním tajemstvím žádat dosud jen v rámci bezpečnostního řízení – stejně jako Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) nebo ministerstvo vnitra.

V zákoně o bankách se mají změnit i pasáže, které se týkají zahraničních bank působících v České republice. Novinka by se měla dotknout především poboček finančních ústavů z jiných než členských zemí Evropské unie. Většina stávajících pravidel, která upravují založení a činnost poboček zahraničních bank ze třetích zemí v České republice, byla přijatá totiž v průběhu devadesátých let a ani po vstupu Česka do Evropské unie nedoznala změn.

Jak uvedl ministr financí, v současnosti na českém bankovním trhu žádná pobočka zahraniční banky ze zemí mimo Evropskou unii nepůsobí. Přesto je podle něj žádoucí stanovit v této oblasti taková pravidla, která vytvoří rovné podmínky pro subjekty bankovního sektoru a zajistí stabilní, důvěryhodné a konkurenční bankovní prostředí.

Návrh zákona má navíc odstranit některé věcné nedostatky nebo nesrovnalosti v zákoně o spořitelnách a úvěrních družstvech. Cílem je eliminovat neodůvodněné rozdíly v regulaci bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry.

Tématické zařazení:

» Aktuality