Rockové Vánoce s Olympikem

Aktuality

Ikona

16. prosince 2008, 22.15 | Praha | Šestašedesátiletý kytarista, zpěvák a skladatel Petr Janda, frontman kapely Olympic před nedávnem vydal své druhé sólové album „Jednou jó, jednou né“. Stalo se tak po dlouhých deseti letech od debutu desky „Co je dobrý a co zlý“.

Ještě na letošek naplánoval Olympic desku Rockové Vánoce zhruba se šestnácti koledami v modernějším hávu. Petr Janda je v jednom kole, ale únavu přesto necítí. „Jde mi to tak nějak samo. Když se mě někdo zeptá, jak se cítím, tak musím kupodivu říci, že se cítím dobře. I když nevím, jak bych se měl v tomto věku vlastně cítit. Nedovedu si představit svůj život bez hudby. Poslouchat ji moc nemusím, ale tvořit a hrát mě ohromě baví. Ideálně si odpočinu při práci, na koncertech nebo ve studiu. V létě jsem měl jen týden volno, kdy jsem byl v Itálii u moře, ale i tam jsem psal aranžmá, právě k „vánoční“ desce. Já osobně koledy miluji, hraji je odmalička, takže práce na téhle desce je pro mne strašně příjemná a do ničeho se nemusím nutit.“

Skladbu „Ještě držím pohromadě“ ze sólové desky je možné vykládat jako reakci na občasné jedovaté poznámky těch, kteří zpěváka posílají do důchodu nebo přímo do rakve. „Ten titulní slogan mám vymyšlený už několik let. Tuhle píseň jsem si opravdu zazpíval s gustem! Text se mi psal strašně lehce, úžasně jsem se tím, že národu sděluji svůj aktuální zdravotní stav, bavil.“

Sever Čech není častou štací kapely Olympic. Na podzim ale kapela učinila výjimku a představila se postupně v Ústí nad Labem, Litvínovu a na litoměřickém vinobraní. „Víno i atmosféru vinobraní mám rád. Jsem Vinohraďák, a tak si nenechávám ujít právě to naše Vinohradské vinobraní, kam chodím jako host. Litoměřické bylo také velmi příjemné, koncert se vyvedl a po něm jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít ochutnávku místních vín. Žernosecká bílá vína jsou známá, ale já piji převážně červená, a tak dávám přednost spíše cizím vínům z Francie, Austrálie a Chile. Moravská červená nepiji.“

O oslavách padesáti let Olympiku ještě ani neuvažuje. „Je to zatím daleko. Necháváme mě to v klidu, a také se nechci zbytečně rouhat. Bůh ví, co bude tou dobou.“

Současné trendy v hudbě například elektronickou hudbu, sound systémy nebo hip hop nemá příliš v oblibě. „Možná je to i tím, že se v moderních směrech moc nevyznám. Je to zkrátka už generační posun. My jsme vždy skládali na kazeťák, dnes se skládá na počítač. Dřív musel člověk umět trošku hrát a dnes nemusí umět vůbec, a bohužel to i tak často bývá. Stačí, když umí brilantně ovládat počítač, což mu postačuje k vytvoření jakési muziky. A to je jinak, než jak to dělám já. Já mám rád zvuky, které vytvořím hraním.“

Petr Janda je zvyklý na popularitu a život mu tak výrazně nezměnila ani účast v porotě hojně sledovaného X Faktoru. „I když tak úplně jednoduché to nebylo. Byly i momenty, kdy jsem si nebyl zcela jistý a říkal si, co tady vlastně dělám. Najednou jsem se ocitl ne na jevišti, ale v hledišti, a ještě jsem měl za úkol někoho kritizovat. Nakonec jde ale říci, že to bylo to zajímavé vytržení z toho, do určité míry, stereotypního muzikantského života, které jsem dotáhl myslím do zdárného konce.“

„Mnoho lidí všelijak zpochybňuje Anetu Langerovou, ale já jsem si jistý, že právě ona se bude živit hudbu po celý život. Což o ostatních zpěvácích vzešlých ze všech hudebních soutěží, s kterými se v posledních letech takřka roztrhl pytel, říci nemohu. „Úmrtnost“ u nich je velmi vysoká. Myslím, že ona je největší talent, který z nich vzešel,“ říká Petr Janda na otázku který interpret jej z těchto soutěží nejvíce zaujal.

„Technologie přeskočila o generaci právo a legislativu. Stalo se to, co se stát nikdy nemělo, a to že si lidé zdarma stahují hudbu, za kterou by měli logicky platit. Což já považuji za normální krádež. Duševní vlastnictví je v zákoně definováno jako majetek autora a nikdo jej nesmí krást. Dokonce je zákon tak přísný, že neumožňuje zkracovat, prodlužovat nebo měnit skladbu bez jeho souhlasu. A přitom nelegální stahování je vlastně legální. Já už to nijak neřeším. Smířil jsem se s tím, ale nepřijde mi to správné,“ uzavřel výtkou na současný stav v hudebním průmyslu Petr Janda.

Marek Kubín