STEM: Dvě třetiny Čechů se bojí o práci, stěhovat se za ní však nechtějí

Aktuality

PRAHA | Nezaměstnanosti se obávají téměř dvě třetiny ekonomicky aktivních lidí, jde o úroveň v dlouhodobém srovnání vysoká, ale v posledních dvou letech stabilní. Vyplývá to z aktuálního výzkumu agentury STEM zveřejněného v pátek.

Nemění se ani to, jakým způsobem by byli lidé ohrožení ztrátou místa ochotni této hrozbě čelit. Naprostá většina z nich by přijala hůře placenou práci anebo i práci mimo svůj současný obor, ale jen asi dvě pětiny z nich by byly ochotny se za prací stěhovat do jiného kraje.

Míra nezaměstnanosti od poloviny roku 2009 kolísá (zčásti sezónními vlivy) zhruba mezi 7,5 až (téměř) 10 procenty. Obavy lidí z nezaměstnanosti se v posledních dvou letech prakticky nemění. Z ekonomicky aktivních lidí mají obavy skoro dvě třetiny, třetina silné.

Současná míra obav ze ztráty místa je relativně vysoká, je jedním ze tří "historických" maxim – první bylo s výkyvy v delším období kolem roku 2000, druhé kolem roku 2005. V obou případech to byla období skutečně zvýšené nezaměstnanosti na úrovni zhruba jako v posledních dvou letech. Na současnou míru obav mohou mít vliv i obecně negativní zprávy o vývoji české a zejména světové ekonomiky.

V aktuálním průzkumu bylo 87 procent ekonomicky aktivních respondentů ochotno pracovat mimo svou kvalifikaci, 79 procent z této skupiny lidí by pracovalo i za nižší mzdu, ale pouze 40 procent uvedlo, že v případě hrozby ztráty zaměstnání by byli ochotni se za prací přestěhovat do jiného kraje.

Strategie lidí se za poslední desetiletí nemění. "Z dlouhodobého pohledu je jedinou výraznější změnou to, že od roku 2009 zaznamenáváme poněkud vyšší podíl ekonomicky aktivních lidí, kteří by v případě hrozby nezaměstnanosti vzali i hůře placenou práci," poznamenala agentura STEM.

Ani současné ekonomické problémy zatím nenarušily pasivní strategii v řešení potenciální nezaměstnanosti. Lidé jsou odhodláni změnit místo, pracovat mimo obor, ale jen málo z nich je ochotno jít za prací. Příčin tohoto stavu je zřejmě několik. Jednou z nejsilnějších je patrně vázanost k rodinnému nemovitému vlastnictví. Vedle toho tu je malá flexibilita trhu s byty a domy a fakt, že levné byty jsou zpravidla tam, kde není práce. Svou roli hraje asi i širší zázemí, posilující se zejména po založení rodiny (přátelé, školky, školy apod.).

Přestěhovat se za prací do jiného města či obce v jiném kraji naší republiky je únosnější pro muže než pro ženy (ekonomicky aktivní muži 43 procent, ženy 37 procent). Výrazně odhodlanější se stěhovat za prací jsou mladí lidé pod 30 let, s přibývajícím věkem ochota přestěhovat se za odpovídajícím zaměstnáním klesá (51 procent ekonomicky aktivních ve věku 18-29 let, 28 % ve věku 45-59 let).

Významnou roli hraje i rodinný stav (ze svobodných osob ekonomicky činných žijících bez partnera by se bylo ochotno stěhovat 56 procent, z lidí žijících s partnery 40 procent, z ekonomicky aktivních žijících v manželském svazku 30 procent).

Zanedbatelný vliv na ochotu stěhovat se za prací má materiální situace domácnosti. Sami "aktuálně nezaměstnaní" projevují ke stěhování za prací vůli podprůměrnou (32 %). Pokud má někdo pocit, že mu ztráta zaměstnání skutečně hrozí, je častěji ochoten pracovat mimo svou profesi a přijmout zaměstnání s horším výdělkem.. Ani obavy ze ztráty práce však většinu obyvatel nepřesvědčí, že by se měli stěhovat do jiného kraje. Naopak, skupina lidí, kteří mají strach z nezaměstnanosti, je ještě o něco méně ochotna se stěhovat než skupina těch, kteří o práci strach nemají.

Výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 12.-21. 5. 2012. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 975 respondentů.

Tématické zařazení:

» Aktuality