Nejvyšší soud v Brně poprvé v historii definoval nezřízený život

Aktuality

BRNO | Nejvyšší soud v Brně poprvé v historii české justice definoval pojem nezřízený život. V pondělí to řekl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. V rámci sjednocování judikatury schválilo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu na svém dubnovém jednání definici, podle čeho posuzovat nezřízený život a jaká kriteria musí člověk porušit, aby byl označen za někoho, kdo vede nezřízený život.

Tento sjednocující právní názor bude zapsán do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a bude k dispozici všem soudcům. "Pojem nezřízený život se v praxi týká především dědictví a možnosti vydědění," řekl agentuře Mediafax Knötig.

Právní věta zní: "Za vedení nezřízeného života ve smyslu ustanovení §469a odst. 1 písm. c) obč. zákoníku lze označit takové chování, které evidentně vybočuje z rámce obecné představy o chování v souladu s dobrými mravy. O trvalé vedení nezřízeného života pak půjde v takových případech, kdy chování vyděděného bude vykazovat známky kontinuálnosti (tedy nikoliv jen nahodilosti či ojedinělosti) a dlouhodobosti, kdy již zpravidla nebude možné očekávat návrat k běžnému způsobu života tak, jak je vnímán většinou společnosti."

Do kategorie nezřízený život lze zařadit především – dlouhodobé či trvalé neplnění vyživovací povinnosti a péči o děti či rodinu, alkoholismus, drogovou závislost, nekontrolovatelnou závislost na hracích automatech a opakovanou trestnou činnost.

"Zjednodušeně lze tedy říci, že člověk, který se dlouhodobě opíjí, nestará se o rodinu, zanedbává péči o děti, peníze prohrává v automatech, fetuje, nebo se vyhýbá normálnímu stylu života a ubližuje svému okolí, pak žije právě nezřízený život a jeho rodina má plné právo jej připravit o právo na rodinný majetek," řekl Knötig. Nejčastější je to právě v případě vydědění, kdy je možné takového člověka připravit o právo dědit majetek.

Nejvyšší soud tento pojem definoval pro zajištění právní jistoty všech, kteří trpí takovýmto chováním člena rodiny, které se vymyká ze zásad obyčejné slušnosti. Současně je tato definice i vodítkem pro toho, kdo bere nezřízený život jako samozřejmost, aby se změnil a vrátil se do stylu života, který je běžný a obvyklý.

Podkladem pro rozhodnutí Nejvyššího soudu je případ vydědění z Ostravy, kdy senior vydědil svého syna, který místo péče o rodinu žil právě nezřízený život. Neplatil dlouhodobě na výživu svého syna, opíjel se, byl agresívní na své životní partnerky, páchal násilnou trestnou činnost a svému okolí neustále lhal.

Okresní soud v Ostravě i Krajský soud v Ostravě potvrdily oprávněné vydědění z důvodu nezřízeného života. Protože dotčený muž s tímto názorem rodiny i závěry soudů nesouhlasil, podal si dovolání k Nejvyššímu soudu do Brna, v němž tvrdil, že se tvrzení rodiny nezakládá na pravdě a soudy hodnotily jen důkazy v jeho neprospěch.

"Nejvyšší soud však závěry nižších soudů potvrdil a jeho dovolání zamítl. Současně vzal tento příklad jako modelovou situaci k tomu, jak posuzovat nezřízený život a poprvé tak určil definici, která se stává vodítkem pro všechny české soudy," konstatoval Knötig.

Tématické zařazení:

» Aktuality