Před kárným senátem Nejvyššího správního soudu stála za poslední dva roky třetina českých exekutorů

Aktuality

BRNO | Čtvrtina ze 76 kárných žalob na exekutory skončila během posledních dvou let výrokem Nejvyššího správního soudu o jejich vině. V úterý to řekla mluvčí NSS Sylva Dostálová s tím, že ve dvou třetinách případů soud zastavil řízení o trestu a v desetině kauz zprostil vymahače obvinění.

Podle Dostálové řešil Nejvyšší správní soud během posledních dvou let dohromady 99 kárných žalob proti 48 exekutorům. "V případě dvaceti exekutorů byla podána více než jedna kárná žaloba," řekla mluvčí.

Kárné žalobě u NSS čelila více jak třetina všech tuzemských exekutorů; v absolutních číslech to znamená projednávání činnosti 48 ze 146 exekutorů. "Tato skutečnost naznačuje selhávání dohledových mechanismů ze strany ministerstva spravedlnosti," konstatovala Dostálová. Upřesnila, že 56 kárných žalob převzal soud z dřívějška přímo od Komory exekutorů a 43 žalob pak bylo po novele zákona podáno přímo k Nejvyššímu správnímu soudu.

Exekutoři jsou podle Dostálové nejčastěji postihováni za problematický výkon exekuce, nečinnosti a průtahy, procesní pochybení, snižování důstojnosti stavu, pochybení v souvislosti s dražbami či doručováním. "Nejčastěji navrhovanou sankcí není konkrétní sankce, ale takzvané přiměřené kárné opatření," řekla mluvčí.

Nejčastěji uloženou sankcí byla pokuta. "Vymahači museli zaplatit částky od desíti tisíc do sto padesáti tisíc korun," řekla Dostálová. Dalšími sankcemi pak byla písemná napomenutí a napomenutí.

"Nejaktivnějším kárným žalobcem je ministr spravedlnosti, který podal sedmdesát procent kárných žalob, exekutorská komora si pak na své členy stěžovala ve čtvrtině případů," řekla Dostálová.

Nejvyšší správní soud se zabývá trestáním exekutorů od roku 2009, kdy podle novely zákona musel speciálně pro jejich kauzy vytvořit samostatné kárné senáty.

Tématické zařazení:

» Aktuality