Knížka s vůní domova - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

Dnes je 1. května 2026, Svátek práce.

Aktuality

Knížka s vůní domova

Kliknutím zvětšíte obrázek
Ikona

Ikona

21. listopadu 2008, 13.19 | Okřídlené přísloví, že láska prochází žaludkem, nelze zpochybnit. Něco o tom ví Helena Rytířová. Nedávno vydala kuchařku, která spatřila světlo světa právě z čisté lásky. Jmenuje se Nedělní menu – kuchařka krok za krokem.

 

Manželka známého českého textaře Zdeňka Rytíře patří k těm vzácným ženám, které své rodině s láskou vaří teplé jídlo dvakrát denně. A nejen to. Jejich domem, který má dveře neustále vstřícně otevřené přátelům a známým, prošly snad stovky návštěvníků. Vzhledem k profesi Zdeňka Rytíře to byli mnohdy lidé zvučných jmen. Společné mají jedno – všichni hovoří o kuchyni paní Heleny v superlativech.
Svůj literárně kulinářský počin vyprovodila slovy: „Na světě je jen jedna činnost, při které si člověk přeje, aby výsledek jeho práce rychle zmizel. A tou je vaření… Když se řekne: „Mámo, udělej zas někdy…“ - to je značka dobrého jídla. Jídla, které nám zůstane po celý život v paměti... Při vaření mi byli většinou v patách kocouři a naše obrovské štěně, a tak se občas stalo, že ochutnávali jako první. Možná bych se měla omluvit ochráncům přírody – má jídla byla testována na zvířatech.


Svou kuchařku napsala Helena Rytířová svým dětem – kuchařským začátečníkům. Srozumitelným jazykem, kdy jsou pracovní postupy vybaveny  více než sedmi sty fotografií. Úspěšně podle ní uvaří každý. A nemusí to být jenom její děti.


Kdy nastane ta chvíle, kdy se z kuchařky stane spisovatelka?

Ten důvod u mě byl velmi prozaický. Původně jsem začala recepty oblíbených rodinných jídel sepisovat pro své děti. Nápad vydat je knižně přišel až mnohem později. Vychovala jsem čtyři, vlastně i s dalšími přírůstky, šest dětí, které se ale nenaučily vařit. Neměly zkrátka tu zvídavost, aby se zajímaly jak to, co jedí, vzniká. Chyběla jim trpělivost sledovat proces vaření v kuchyni. Dnes už jsou všichni dospělí a já jsem si uvědomila, že občas v jejich očích zahlédnu něco jako nejistotu nebo strach, co s nimi bude, až tu jednou máma nebude. Protože to, co celý život s naprostou samozřejmostí konzumovali, vlastně nedovedou uvařit.
Ovšem sepsat recepty a vytvořit krásnou a fotograficky nádherně vybavenou knížku je přece jen trochu rozdíl. A vy jste navíc nafotila také všechna jídla, která se ve vaší kuchařce objeví.
Jsem profesí fotografka a když můj muž onemocněl, nechtěla jsem být moc často z domu. Pracovat někde v novinách nepřipadalo v úvahu, nejvíc ze všeho jsem byla doma. Přemýšlela jsem, co můžu doma fotit a vyšlo z toho jídlo. Zkrátka se to všechno správně potkalo.
Napsat, navařit, nafotit, musela jste mít docela honičku. Navíc kdo má tu zkušenost potvrdí, že fotit jídlo není snadné.
Dala jsem si do kuchyně štafle a vždycky jsem při vaření udělala jeden krok, vylezla na štafle, vyfotila, slezla, postoupila jsem o další krok a všechno se opakovalo. Takhle jsem pokračovala čtyři měsíce. Všechny fotografie vznikaly u nás doma. Od kamarádů jsem si občas vypůjčovala talíře nebo nádobí, na nichž jsem jídlo fotografovala. Chtěla jsem, aby jídla na fotografiích působila živě. Vím jak se fotí jídlo a v podstatě to je tak trochu podvod. Používají se různé laky za ztužení, umělé šlehačky, masa jsou uvnitř syrová, aby držela tvar. Já jsem chtěla, aby to jídlo bylo vyfocené tak, jak opravdu vypadá. Jakmile jsem s fotografováním skončila, můj manžel ho snědl. Je to skutečné a nefalšované jídlo a myslím, že je to na snímcích vidět. Dokonce jsem většinou ani nepoužívala umělé osvětlení, jenom jsem po domě hledala dobré světlo.

Kdo učil vařit vás? 

U mě spíš hrál roli motiv naučit se vařit. V naší rodině se totiž vařilo opravdu příšerně. Často jsem pobývala u babičky a toto období budu mít navždy spojené s vůní podpalovače Pepo. Babička ho totiž skladovala v kredenci spolu s potravinami a všechno, co se tam jedlo, jím bylo načichlé. Byl to smutný život s Pepem a já jsem postupně začala doslova hltat veškeré informace týkající se vaření. Považte však, že tehdy nebyly k dispozici kuchařky, nebyl internet a já spoléhala jen na zkušenosti jiných žen. Ať už to byla tchýně nebo různé známé. Za pětatřicet let jsem těch zkušeností získala strašně moc. A teď je chci předat dál. Je škoda, aby zapadly. Vím, že recept na svíčkovou najdete všude. Ale mně šlo o to, zachytit ve své kuchařce různé vychytávky a nuance, kterými se docílí toho, že mámina svíčková je nezaměnitelná.


Stalo se vám někdy, že jste vařila pro někoho, na kom vám hodně záleželo a zkazila jste to tak, že z toho byl trapas?

Určitě se mi za ty roky povedlo něco zkazit. Ale vždycky jsem byla schopná udělat  rychle něco jiného, takže k nějakému šílenému trapasu nikdy nedošlo. Někdy se samozřejmě chybička vloudila a dodnes mi leží v hlavě. Vzpomínám si třeba, že u nás byl Karel Šíp a já dělala bramborové knedlíky. Jenže byly špatné brambory a ony se nepovedly. Karel je sice chválil, ale já si ten neúspěch pamatuju. Myslím, že on už dávno ne. Pak se mi také stalo, že u nás jednou Helena Vondráčková jedla štrůdl a byl v něm vlas. Nejspíš můj. I to si dodnes pamatuju.


Co je váš majstrštyk když chcete někomu uvařit něco hodně dobrého?


Většinou to dělám tak, že se snažím z těch lidí vytáhnout, co mají rádi, abych se nedostala do situace, že to, co jim předložím, nejedí. Tak jako když jsem Petrovi Hapkovi předložila koprovku, kterou on nerad. Mimochodem, snědl ji a byla to jediná v jeho životě. Napsal o ní i na přebal mé knihy. Ale sázkou na jistotu jsou koláče, ty mají vždycky úspěch. A svíčková.


Na čem si nejvíc pochutnáte vy?


Na svíčkové. Tu si můžu dát kdekoliv i kdykoliv. I v těch obyčejných hospodách. A bramborové knedlíky. Ty miluju.



Zuzana Janotová

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

Poslat článek Diskuse (0) Tisk Autor: Přečteno: 866x

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

Nejčtenější články v rubrice
Anketa

Souhlasíte s přijetím eura?

Ano

30.1%

 

Ne

36.4%

 

Je mi to jedno

17.4%

 

Nemám k tomu dost informací

16.1%

 

 

 

 

ORLEN Jobs
Regionální noviny