Rusové hrozí raketami a odstoupením od smlouvy START

Aktuality

MOSKVA | Ruský prezident Dmitrij Medveděv ve středu pohrozil rozmístěním nových raket a odstoupením od odzbrojovacích smluv, jestliže Spojené státy budou ignorovat námitky, které má Moskva proti protiraketovému deštníku v Evropě. Informuje o tom agentura Interfax.

"Z mého nařízení ministerstvo obrany okamžitě uvede do bojové výzbroje radiolokační stanici systému varování před raketovým útokem ve městě Kaliningrad," oznámil Medveděv. Sdělil zároveň, že chce posílit "ochranu objektů strategických jaderných sil".

Spojeným státům prezident připomněl, že si Rusko ponechává právo "odmítnout další kroky v oblasti odzbrojování a zbraňové kontroly". Moskva podle něj může odstoupit například od odzbrojovací smlouvy START, kterou podepsali prezidenti obou zemí loni v dubnu v Praze.

Ruský parlament smlouvu ratifikoval s usnesením obsahujícím klauzuli, podle které Rusko bude smlouvou vázáno jen tehdy, pokud protiraketová obrana Američanů neporuší strategickou rovnováhu. Stejné prohlášení ke smlouvě připojila Rada federace, horní komora ruského parlamentu.

"Pokud tato opatření nebudou stačit, Rusko umístí na západě a jihu země útočné systémy, které umožňují zasáhnout prvky evropské protiraketové obrany," pohrozil Medveděv.

Agentura Interfax už v úterý s odvoláním na ruský diplomatický zdroj informovala, že pokud rusko-americké rozhovory o protiraketové obraně ztroskotají, rozmístí Rusko taktické rakety Iskander v Bělorusku a na svých západních hranicích.

Zdroj z ruské diplomacie potvrdil, že Rusové nadále pokládají protiraketový štít, který má chránit USA a jejich spojence před střelami z islámského Íránu, za nepřátelský manévr vůči své zemi.

Raketovou odvetou hrozili představitelé ruské vlády a armády už za vlády amerického prezidenta George Bushe. Jeho protiraketový štít počítal s "protiraketami" v Polsku a s radarem v Brdech.

Americký prezident Barack Obama Bushův projekt odvolal. Američané namísto něj chtějí v Evropě rozmístit protiraketový systém na lodích ve Středomoří, který později doplní rakety odpalované ze země. Od roku 2015 budou v Rumunsku, o tři roky později také v Polsku.

Rusko se mezitím loni v listopadu dohodlo se Severoatlantickou aliancí na spolupráci. Jednání se ale dostala do slepé uličky. Rusové trvají na právních zárukách, že protiraketový deštník nebude namířen proti nim, od Američanů se jim však záruk nedostalo.

Přesun těžiště protiraketového štítu ze střední Evropy na jihovýchod umožní, aby před íránskými střelami byli chránění také američtí spojenci na jihu Evropy, které by systém spoléhající pouze na radar v Česku a rakety v Polsku neochránil.

Radar protivzdušné obrany původně plánovaný pro Brdy bude na jihovýchodě Turecka.

Protiraketový štít NATO, trn v ruském oku

Evropská výspa protiraketové obrany před Íránem, kterou plánuje Amerika a NATO, je Rusům trnem v oku. Potvrdil to ruský prezident Dmitrij Medveděv.

Medveděv ve středu pohrozil Američanům a jejich spojencům ruskými raketami na východní hranici NATO - Rusové je rozmístí, pokud americká vláda nebude respektovat jejich námitky k protiraketovému štítu.

Je to obehraná písnička. Raketovou odvetou hrozili představitelé ruské vlády a armády už za vlády amerického prezidenta George Bushe. Jeho protiraketový štít počítal s "lapači raket" v Polsku a s radarem v Brdech.

Rusům na projektu vadil hlavně radar v brdských lesích, který by viděl do evropské části jejich země. Na námitku, že americký systém je zaměřen proti raketám z Íránu, ne z Ruska, nebrali ohled.

Bushův nástupce Barack Obama ruský odpor otupil tím, že dal projekt překreslit a radar v Brdech z něj vyškrtl. Američané v Evropě nově rozmístí protiraketový systém na lodích ve Středomoří, který později doplní rakety odpalované ze země. Nebudou v silech, jak plánovala Bushova vláda, ale na pojízdných nosičích.

Od roku 2015 budou v Rumunsku, o tři roky později také v Polsku. Radar protivzdušné obrany původně plánovaný pro Brdy postaví Američané na jihovýchodě Turecka.

Američané se snaží výhrady Rusů vůči protiraketovému štítu mírnit tím, že jim nabídli výměnu informací z radarových systémů NATO a Ruska. Rusové však chtějí víc, požadují, aby mohli ovlivňovat zaměření amerických radarů.

Nejsou to však jen ruské námitky, ale také peníze, které mohou projekt zbrzdit. Zatímco Bushův projekt počítal s tím, že ho bude kompletně financovat americká vláda, Obama už tak štědrý není.

Lapače raket a radary od Boeingu a Lockheed Martin Američané zaplatí. Požadují však, aby se spojenci finančně podíleli na jejich provozu. Roční náklady předběžně vyčíslili na 200 milionů eur, to je více než pět miliard korun.

Některé evropské vlády už daly najevo, že projekt protiraketové obrany by s ohledem na hospodářskou krizi raději odložily.

Tématické zařazení:

» Aktuality