Zemřel legendární český režisér Otakar Vávra

Aktuality

PRAHA | Ve čtvrtek večer zemřel po krátké nemoci legendární český režisér Otakar Vávra. V únoru oslavil sté narozeniny, uvedl ve svém nočním zpravodajství na stanici Radiožurnál Český rozhlas. Otakar Vávra natočil přes 50 hraných filmů a napsal na 80 scénářů. Byl spoluzakladatelem pražské FAMU, na které učil až do svých 97 let.

Vychoval řadu režisérů takzvané české nové vlny, mezi nimi Jiřího Menzela nebo Věru Chytilovou, připomněl Radiožurnál. Za celoživotní přínos české kinematografii získal Českého lva a od prezidenta Václava Klause medaili za zásluhy.

Profil: Otakar Vávra

Narodil se 28. února 1911 v Hradci Králové. Po ukončení studií na tamním reálném gymnáziu se vydal do Brna, aby tu na místní vysoké škole studoval architekturu. Záhy však odešel do Prahy, kde sice pokračoval ve studiu, ale ne na dlouho. Architekturu ještě v průběhu školy pověsil na hřebík a začal se plně věnovat filmu, který ho fascinoval již od dětských let.

S filmařinou koketoval už za doby svých studií, kdy spolupracoval na vzniku několika dokumentů. V roce 1931 se jako producent podílel na experimentálním snímku Světlo proniká tmou. Samostatnou režisérskou dráhu odstartoval v roce 1937 filmem Filosofská historie.

Dalším režisérským počinem byl o rok později snímek Cech panen kutnohorských, kde si zahrála Zorka Janů, sestra známé herečky Lídy Baarové. Vávra Janů obsadil i do dalších svých filmů - střihla si role v Podvodu s Rubensem a Pacientce Dr. Hegela. Její sestra Lída se objevila ve Vávrových snímcích Panenství, Maskovaná milenka, Dívka v modrém a Turbína.

Vávrase jako režisér podepsal pod více než padesátku filmů, většinou si k nim sám psal i scénáře. Mezi nejvýznamnější díla patří kromě Filosofské historie, Cechu panen kutnohorských a Turbíny (1941) také snímky Romance pro křídlovku (1966), Kladivo na čarodějnice (1969), Oldřich a Božena (1985) a Evropa tančila valčík (1989).

Jeho jméno lze zahlédnout také v titulcích k "husitské" trilogii Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem, kterou natočil v období let 1954 až 1956 a za kterou sklidil vlnu kritiky. Vytýkali mu zkreslování dějin.

Bez ohledu na to patřil mezi uznávané režiséry - za své filmy si vysloužil řadu státních vyznamenání i ocenění na prestižních zahraničních filmových festivalech.

Své zkušenosti si Vávra nechtěl nechat pro sebe, a proto se rozhodl spolu se svými kolegy založit pražskou filmovou školu FAMU. Na tamní katedře režie působil až do pozdního věku. Jeho rukama prošli takoví režiséři jako Evald Schorm, Věra Chytilová, Jiří Menzel či Jan Schmidt.

Jeho partnerkou byla v posledních desetiletích o téměř 40 let mladší režisérka Jitka Němcová.

Tématické zařazení:

» Aktuality