Hejtman ocenil deset osobností regionu

Aktuality

Ikona

26. října 2008, 19.01 | Liberec | Již potřetí v řadě uděloval hejtman Libereckého kraje Petr Skokan pocty osobnostem Libereckého kraje. Slavnostní akt se uskutečnil včera v Severočeském muzeu v Liberci. Poctu hejtmana Libereckého kraje za rok 2008 si odnesli architekti Zdeněk Patrman (in memoriam), Otakar Binar, Karel Wünsch, Stanislav Libenský (in memoriam) a Jaroslava Brychtová, kteří se podíleli na stavbě Ještědu a jeho interiérů, dále Petr Čáp ze Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje za lidský přístup k pacientům, významný liberecký herec Vojtěch Ron (in memoriam), Dobroslava Kricklová, která jako pěstounka vychovala již řadu dětí, stavitel Eduard Anděl a akademický malíř Rudolf Novotný (in memoriam).

„Poprvé jsme slavnostní večer pořádaný na počest vzniku československé republiky věnovali také ocenění několika zajímavých a význačných osobností Libereckého kraje v roce 2006. V této milé tradici jsme pokračovali i vloni a pokračujeme letos.

Poděkovat všem nominovaným, kteří si zaslouží naše poděkování a veřejnou úctu za to, co vykonali, je pro mne velká čest. Je to však jen malé zrničko z našeho obdivu, který jim chceme a můžeme vyjádřit. Bez těchto osobností by naše současnost byla ochuzena o mnohá díla či prostou lidskou empatii, která člověka dělá člověkem,“ řekl v úvodu hejtman.

„K prvním laureátům Pocty hejtmana Libereckého kraje z roku 2006 náleží architekt Karel Hubáček, duchovní otec horského hotelu Ještěd. Hejtmanskou poctu si však zasloužili i jeho spolupracovníci,“ dodal.

Na poctu hejtmana pro rok 2008 tak byla Radou Libereckého kraje nominována skupina výtvarníků a architektů: Ing. Zdeněk Patrman, akad. architekt Otakar Binar, akademický malíř Karel Wünsch, prof. Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová.

„Kdybych měl velice jednoduše shrnout všechny jejich zásluhy, asi bych řekl - Svojí osobitou invencí tito odborníci vdechli Ještědu život. Je mi proto velice líto, že dva z pětice jmenovaných - inženýr Patrman a profesor Libenský si už pro naše poděkování nemohou přijít osobně, neboť jejich životní kapitola se na počátku třetího tisíciletí navždy uzavřela,“ uvedl hejtman.

Ing. Zdeněk Patrman byl svojí odborností projektant a statik, u Hubáčkova Ještědu však neřešil pouze statiku. Jeho neopomenutelný podíl na unikátní stavbě připomněl ve své knize Fenomén Ještěd také Jiří Jiroutek. Podle fotografa Jiroutka se spolu s Karlem Hubáčkem podíleli statici Patrman a Zachař, který roku 1968 emigroval do USA, takže jeho přínos k budově na Ještědu přestal být od té doby zmiňován, také na ojedinělém tvaru rotačního hyperboloidu. Projektant Zdeněk Patrman mimo jiné objížděl celé tehdejší Československo a u výrobce laminátů se snažil nadchnout někoho, kdo byl ochoten se zamyslet nad možnostmi úpravy zaběhnutých výrobních postupů a dokázal najít způsob, jak vyzkoušet a vyrobit vše, co bylo pro Ještěd třeba. I to se mu podařilo.

Akademický architekt Otakar Binar je autorem návrhů interiéru. Jeho rukopis je tak vepsán v celém prostoru horského hotelu. Nedílnou součástí ojedinělé stavby se tak stala i Binarova křesla, stolky, postele, police, popelníky, zábradlí, kliky, věšáky, svítidla, radiátory i ventilace. Bohužel část z původního vybavení známe už pouze z dochovaných fotografií. O původní mobiliář je ochuzena zejména kavárna. Nezbývá proto než doufat, že se časem s dobovým nábytkem vyrobeným podle návrhů Otakara Binara na Ještědu zase setkáme.

Sklářský designer, akademický malíř Karel Wünsch navrhl pro ještědskou restauraci soubor originálního nádobí a rovněž veškerý textil. Originální kávové i jídelní soupravy měly dotvářet výjimečnou atmosféru ve výjimečném hotelu, kam budou přicházet turisté za výjimečným zážitkem. Jenomže jak v jednom ze svých rozhovorů na téma Ještěd jejich autor uvedl: „Všichni mi říkali, že mají obavu, že to bude mizet….A lidi začali krást hned první den. Už asi po měsíci tedy všechno stáhli z běžného provozu a užívali soubor jenom v salónku, aby ho uhlídali. Byl jsem z toho zoufalý.“ Podle výtvarníka Karla Wünsche to byla daň doby, která nic podobného nedokázala zákazníkům nabídnout. Jeho krásné hrnečky, podšálky, konvičky, jídelní talíře si přesto můžete i dnes prohlédnout, a to v jabloneckém muzeu, díky němuž se ještědský soubor dochoval.

Jaroslava Brychtová, vytvořili nejenom partnerskou, ale také uměleckou dvojici. Ve svých společných dílech dokázali propojit sochařský kumšt s malířským nadáním a vytvořit tak ojedinělé skleněné plastiky. Výraznou etapu jejich tvorby tvoří sklo určené pro architekturu, kam patří také výtvarné řešení nosného betonového středu libereckého vysílače a hotelu Ještěd. „Ve strukturálním poli prvních temperových studií k vysílači zdůraznili Libenský s Brychtovou především hmotné stránky ve výstavbě plochy. Horizontální brázdění, kterého tvaroslovně využili, zachycuje reliéfní vrstvení průřezů země. Konečné řešení díla si uchovalo onu mineralogickou čistotu, obsahově povýšenou o kosmický rozměr. Je evokací letu meteoritů a jejich dopadu na zem.“ Těmito slovy charakterizovala „ještědský podíl“ obou výtvarníků dr. Klasová.

Z rukou hejtmana cenu za Zdeňka Patrmana převzal jeho syn Ing. Petr Patrman a Jaroslava Brychtová převtzala Poctu i za svého svého muže prof. Stanislava Libenského.

Každoročním hostem a účinkujícím slavnostních večerů konaných u příležitosti oslavy 28. října zároveň býval herec Vojtěch Ron I jemu udělil Petr Skokan Poctu hejtmana in memoriam.