Novým vůdcem Al-Káidy se stal ideolog Zavahrí

Aktuality

16. června 2011, 09.36 | DUBAJ | Ajmán Zavahrí, ideolog a donedávna muž číslo dvě Al-Káidy, se stal nástupcem Usámy bin Ládina v čele této teroristické organizace. Informuje o tom ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na televizní stanici Al-Arabíja.

Usáma bin Ládin byl na začátku května zastřelen americkým komandem v pákistánském Abotabádu. Al-Káidu od té doby řídil Egypťan Sajf Ádel přezdívaný "Meč spravedlnosti". Nyní se novým vůdce stal Zavahrí, jeden z nejhledanějších teroristů světa.

Zavahrí po smrti bin Ládina na videonahrávkách vyzval v pokračování džihádu proti Západu. Chválil také svého předchůdce jako muže, který "za svého života děsil Ameriku, v tom bude pokračovat i po své smrti".

Egypťan Ajmán Zavahrí, který bude mít v neděli 19. června 60 let, patřil k nejbližším spolupracovníkům zakladatele a vůdce Al-Káidy Usámy bin Ládina. Je také označován za hlavního ideologa i stratéga Al-Káidy. Přičítá se mu plánování největších útoků této teroristické sítě v poslední době.

PROFIL: Ajmán Zavahrí - chirurg, který chce zabíjet bezvěrce

Ajmán Zavahrí má pověst fanatického a krutého vyznavače islámu. Tento devětapadesátiletý egyptský chirurg nahradí zabitého Usámu bin Ládina v čele Al-Káidy.

Zavahrí platil za Usámovu pravou ruku, jeho nejbližšího spolupracovníka, za druhého muže v hierarchii islamistické teroristické sítě a za jejího ideologa. Poté, co americký prezident George Bush vyhlásil na bin Ládina hon, stal se "neformálním" mluvčím Al Káidy.

Vydával jedno prohlášení za druhým, zatímco bin Ládin se odmlčel a připomínal se jen jednou za několik měsíců.

V posledních měsících o sobě dal Zavahrí vědět hrozbami vůči Francii. Zatracoval ji za zákaz šátků a závojů muslimských žen. "Za tento zločin a další své zločiny (Francouzi) ještě zaplatí," hlásal na audiozáznamu.

Obamu nazval "nebezpečným zločincem" a vyzval muslimy, aby mu nenaslouchali.

Svůj profil "bojovníka za islám" však Zavahrí píše už od šedesátých let, kdy Obama teprve začínal chodit do školy. Tehdy se v rodné Gíze zapojil do činnosti Muslimského bratrstva. V roce 1996 byl za to krátce vězněn.

V sedmdesátých letech přestoupil k radikálnější skupině Islámský džihád.

Podruhé byl vězněn v roce 1981. To už dokončil studia na lékařské fakultě v Káhiře a pracoval jako chirurg. Zatkli ho spolu s desítkami dalších islamistů po atentátu na egyptského prezidenta Anvara Sadata. Dostal tři roky vězení za nepovolený obchod se zbraněmi.

V roce 1999 Zavahrího za spiknutí odsoudili v Egyptě k trestu smrti. To však byl už dávno v cizině. Egypt opustil v roce 1985. Stal se z něj světoběžník. Nejprve pobýval v Pákistánu, potom odjel do Afghánistánu.

Klíčový však pro něj byl pobyt v Afghánistánu, kam přijel bojovat proti Sovětům. Seznámil se tam s bin Ládinem, kterému později pomáhal založit Al-Káidu.

Počátkem 90. let navštívil Zavahrí nejen Spojené státy, ale i Dánsko, Švýcarsko, Súdán a Rusko. Krátce působil také v Kosovu. Americká špionážní centrála zjistila, že cestoval na francouzský, nizozemský a švýcarský pas.

Po invazi do Afghánistánu Američané předpokládali, že ho zabili při jednom z náletů na areál jeskyní Tora Bora. Zavahrí však přežil.

Americká justice ho obvinila z podílu na bombových útocích na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v roce 1998. Americká vláda mu připisuje spoluvinu na dalších atentátech včetně útoků z 11. září 2001. Na jeho hlavu vypsala odměnu 25 milionů dolarů.

Americká vláda předpokládá, že žije v těžko dostupném afghánsko-pákistánském pomezí. Avšak v tomtéž místě se podle ní měl skrývat Usáma. Nakonec ho americké komando dopadlo v jeho rezidenci v pákistánském vnitrozemí.

Kdo ví, kde se Zavahrí objeví. Lze však předpokládat, že své souvěrce bude dál mobilizovat k "válce s křižáky a Židy" - v prohlášeních i knihách, které píše od sedmdesátých let.

Tématické zařazení:

» Aktuality