Experti: Zeman smí odmítnout ministry jen v závažných případech

Volby 2013

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Prezident republiky může odmítnout některé kandidáty na ministry pouze ve zvlášť závažných případech, například pokud by prokazatelně neuměli číst a psát nebo byli agenty cizí mocnosti. Jinak podle...

ústavy musí vyhovět návrhu premiéra. Shodli se na tom právníci oslovení ČTK, kteří se tak vymezili proti názoru prezidenta Miloše Zemana.
    Komentář k Ústavě, na nějž se Zeman odvolává, podle expertů v otázce jmenování ministrů jako jediný vybočuje z řady dalších komentářů, navíc ani podle něj prý není odmítnutí jmenování běžné.
    Zeman ve čtvrtek řekl, že mu ústava dovoluje odmítnout některé kandidáty do vlády, které mu navrhne předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle něj to vyplývá z komentáře k ústavě z roku 1997, jehož autorem je právník Dušan Hendrych.
    "Pokud vím, tak je to jediný komentář z celkem existujících pěti či šesti, kde možná určitý takový náznak najdete. V těch ostatních - pokud vím - je výslovně uvedeno, že prezident odmítnout nemůže, anebo jen v extrémních případech," řekl dnes ČTK odborník na ústavní právo Jan Kudrna.
    Jeho kolega Vladimír Balaš navíc upozornil, že daný komentář nepsali ústavněprávní experti, ale "jeden odborník na správní právo a jeden notář". Hendrych je bývalým vedoucím katedry správního práva pražské právnické fakulty Univerzity Karlovy, druhým autorem komentáře je někdejší ministr vnitra a zahraničí Cyril Svoboda.
    Podle profesora ústavního práva Václava Pavlíčka však ani Hendrych se Svobodou ve své práci neuváděli, že prezident může zcela běžně odmítnout jmenovat ministry. "Vždy to bylo chápáno jako zcela mimořádný prostředek, a ne aby se to týkalo většího počtu ministrů nebo osobních výhrad. Musely to být výhrady objektivně dané," popsal Pavlíček praxi Zemanových předchůdců.
    Otázku jmenování premiéra a vlády upravuje ústava ve druhém odstavci článku 68, který uvádí, že "předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů".
    "Sestavování vlády je věcí, kterou má na starosti premiér, ten za ni odpovídá a je to jeho vláda, ne prezidentova vláda. Prezident by proto měl respektovat téměř bez výhrad jakýkoliv návrh, který mu dá ten, koho jmenuje předsedou vlády," míní Balaš. Připomněl, že vrcholným orgánem výkonné moci je v České republice vláda, nikoliv prezident. "Prezident nemůže suplovat vládu, která je opřena o většinu v parlamentu. De facto by tím negoval výsledky voleb," upozornil.
    I podle Kudrny musí prezident návrhu na ministry vyhovět, nebo si musí vybrat jiného kandidáta na premiéra. Výjimkou z tohoto pravidla by podle experta byly pouze případy, kdy by jmenováním konkrétního kandidáta došlo k porušení ústavnosti nebo zákona. "Například kdyby se ukázalo, že navrženému kandidátovi ještě nebylo 18 let nebo že byl soudně prohlášeným za nesvéprávného. Dále pokud by se prokázalo, že dotyčný kandidát je v ústavním nebo zákonném střetu zájmů, že neumí číst a psát či že je prokazatelně agentem cizí mocnosti," vyjmenoval.
    Balaš doplnil, že jako "zvlášť závažný důvod" by v úvahu připadalo i to, když by kandidát spáchal trestný čin, o kterém premiér neví. "V takovém případě by šlo pravomoc prezidenta chápat jako kontrolní," vysvětlil.
    Média spekulují o tom, že by Zeman mohl odmítnout jmenovat ministrem místopředsedu ČSSD Lubomíra Zaorálka. Mluví se také o dalším sociálním demokratovi Jiřím Dienstbierovi, který stál proti Zemanovi v prvním kole prezidentské volby. "Myslím si, že prezident Zeman testuje naši trpělivost. Mohla by to být zajímavá ústavní stížnost, pokud jde o kompetence," uzavřel Balaš.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika

» Volby 2013