Češi se stěhují z měst na venkov, zjistili statistici

Bydlení

Ikona

1. prosince 2009, 16.05 | ČESKÁ REPUBLIKA | Od roku 2000 ubývá obyvatel ve městech ve prospěch venkova, zjistil Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici to v úterý uvedli při představování 13 publikací, které popisují český venkov po jednotlivých krajích. Dagmar Pospíšilová z regionálního pracoviště ČSÚ v Brně uvedla, že zhruba od roku 2000 ubývá obyvatel v městském prostoru ve prospěch venkova:

"Lidé se stěhují do příměstských oblastí a do měst jezdí pouze za prací. Zjistili jsme ale i další zajímavosti, například že venkovské obyvatelstvo je mladší než městské. Na to má vliv nejen vyšší plodnost žen a migrační přírůstek, ale také vyšší úmrtnost venkovanů, zejména na onemocnění oběhové soustavy."

Největší migrační přírůstek v přepočtu na 1 000 obyvatel byl přitom zaznamenán na venkovských obcích Středočeského, Ústeckého a Libereckého kraje. Nejméně se obyvatelé stěhovali na venkov na Vysočině.

ČSÚ pro účely průzkumu určil jako venkovský prostor všechny obce s velikostí do 2 000 obyvatel a obce s velikostí do 3 000 obyvatel, jejichž hustota zalidnění je menší než 150 obyvatel na km². Po tomto rozdělení tvoří venkovský prostor 5 734 obcí, které představují 79 % rozlohy státu, ale žije v nich pouhých 30 % obyvatel České republiky.

"Díky tomuto rozčlenění jsme byli schopni zjistit řadu údajů nejen o obyvatelstvu, ale také o bydlení, zaměstnanosti, hospodářské struktuře či ekonomice," vysvětlila Pospíšilová.

"Naším cílem bylo především venkov definovat, popsat a ukázat jeho vývoj. Samotné nás překvapilo, že zjištěné údaje mnohdy vyvracely obecné mínění," řekl k publikacím Jan Honner z regionálního pracoviště ČSÚ v Českých Budějovicích.

K otázce zaměstnanosti měli statistici údaje převážně ze sčítání lidu v roce 2001. Zjistili, že menší nabídka pracovních míst vede na venkově k nižší ekonomické aktivitě obyvatelstva, zejména osob ve věku 55 až 64 let, a vyšší míře nezaměstnanosti – to především u žen a obecně u obyvatel nad 50 let.

Průzkum ČSÚ se zabýval také oblastí ekonomiky. V té se zmenšují rozdíly mezi městským a venkovským prostorem především v zázemí velkých měst, kde v současné době probíhá intenzivní bytová výstavba. Na venkově jsou více zastoupeny podniky se zaměřením na zemědělství a lesnictví, a to včetně zpracovatelského průmyslu napojeného na tato odvětví. Tento jev je podle statistiků viditelný především na Vysočině a v Jihočeském kraji.

Jedním z cílů zkoumání byla i občanská a technická vybavenost. V této otázce ČSÚ zkoumal především situaci na venkově, protože ve městech se předpokládá téměř 100 % občanská vybavenost. Nejvyšší podíl obcí s mateřskou i základní školou byl zjištěn v Moravskoslezském a Zlínském kraji, podobná byla situace i s nejvyšším podílem obcí se zdravotnickým zařízením. Také zde se na prvních příčkách umístily kraje Moravskoslezský a Zlínský, které následoval kraj Olomoucký. Nejnižší podíl obcí se zdravotnickým zařízením je na Vysočině. Zajímavé je i napojení obcí na plyn. Zatímco v Jihočeském kraji je na něj napojena pouze třetina obcí, v Jihomoravském kraji je podíl plynofikovaných obcí 93 %.

Jako nejvíce městské kraje se v průzkumu ukázaly Moravskoslezský, Jihomoravský a Ústecký kraj, naopak kraji s nejvyšším podílem venkovského prostoru jsou kraj Středočeský a Vysočina. Největší obce jsou na východní Moravě, naopak nejvíce malých obcí je na Vysočině. Nejmenší hustota zalidnění venkova je v jižních a západních Čechách, nejvyšší naopak na jihovýchodní Moravě.

Český statistický úřad (ČSÚ) v úterý představil soubor třinácti regionálních publikací se souhrnným názvem Postavení venkova v kraji. Publikace, ve kterých není zahrnuta pouze Praha, se zabývají především vztahem venkovského a městského prostoru v jednotlivých krajích.

Tématické zařazení:

» Bydlení