Focus: Klimatická konference v Cancúnu – nová šance světa na snížení emisí skleníkových plynů - Ekologie

Ekologie

Focus: Klimatická konference v Cancúnu – nová šance světa na snížení emisí skleníkových plynů

Ikona

29. listopadu 2010, 09.10 | CANCÚN | Známé mexické turistické letovisko Cancún se od pondělí stane dějištěm mezinárodních klimatických jednání. Dvanáctidenní rozhovory pod záštitou OSN mají přebít hořkou chuť nezdaru loňských jednání v Kodani a dát novou šanci spolupráci na snížení emisí skleníkových plynů. V hlavním dánském městě se loni v prosinci mělo dosáhnout shody na způsobu, jak zpomalit, zastavit a nakonec svět úplně zbavit ohrožení klimatickému systému Země.

Dojednat závazné limity pro emise se ale nepodařilo. Až na poslední chvíli byla přijata nová, ale spíše politická dohoda o klimatických změnách, tzv. Kodaňská dohoda, která měla nahradit Kjótský protokol.

Cílem dohody se mělo stát omezení růstu oteplování, snížení emisí skleníkových plynů, pomoc rozvojovým zemím a další opatření. Aby se však Kodaňská dohoda stala právoplatným dokumentem Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), musí ji jednohlasně přijmout všech 193 států, které se konference účastnilo. Skupina několika rozvojových zemí, mezi nimiž byl ostrovní stát Tuvalu, Venezuela, Bolívie, Kuba nebo Nikaragua, ale klimatickou dohodu v Kodani odmítla.

Jednání v Cancúnu by mělo tyto otázky nejen znovu otevřít a dojít k závazným dohodám, ale také obhájit legitimitu a důvěryhodnost OSN v této otázce. Státníci mocností světa v tom OSN v Kodani příliš nepomohli a je otázkou, zda Cancún bude představovat nějakou zásadní změnu v jejich přístupu.

Zde jsou dvě hlavní otázky, na něž by klimatický summit v Cancúnu měl přinést odpověď.

BOJ PROTI KLIMATICKÝM ZMĚNÁM PO ROCE 2012

Aby OSN opět získala důvěru světa, konference bude muset přijít s několika jasnými opatřeními:

- zavedení tzv. Zeleného fondu (Green Fund), který by měl pomoct chudým zemím poradit si s dopady klimatických změn. Zelený fond by měl být hlavním zdrojem peněz, o nichž se mluvilo už v Kodani, a to až 100 miliard dolarů v roce 2020;

- finanční podpora zemí v tropickém pásmu, aby účinně chránily své lesní zdroje před vykácením. Podle odhadů je těžba dřeva a mýcení porostu příčinou 12 až 25 procent globálních emisí v posledních patnácti letech;

- pobídky bohatým zemím, aby předávaly své „čisté“ technologie zemím rozvojovým;

- způsoby, jakými budou v jednotlivých zemích měřeny a monitorovány jejich opatření proti globálnímu oteplování.

Nepravděpodobné naopak je, že by se země v Cancúnu dohodly na největším problému – závazných limitech snižování emisí skleníkových plynů. Stejně tak existuje jen malá možnost, že by se země shodly na způsobu, jak do přijatých závěrů zahrnout i Kodaňskou dohodu.

BUDOUCNOST KJÓTSKÉHO PROTOKOLU

Zásadním dokumentem, který se UNFCCC podařil kdy uzavřít, je Kjótský protokol – první mezinárodně závazná dohoda zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů. V Kjótu se dohodlo, že průmyslové země sníží své znečišťování ovzduší skleníkovými plyny nejméně o pět procent v časovém období 2008-2012, a to v porovnání s rokem 1990.

Rok 2012 se ale blíží a jednání v Cancúnu se proto zaměří na „druhé kolo“ Kjótského protokolu, to jest období po roku 2012. Týká se to všech členských zemí UNFCCC s výjimkou Spojených států, které sice Kjótký protokol v roce 1997 podepsaly, ale v roce 2001 jej odmítly ratifikovat.

Neochota USA spolupracovat, nadměrné emise škodlivých plynů v Kanadě a Austrálii a růst ekonomicky silných zemí jako je Čína, Indie nebo Brazílie poškodily reálné prosazování závazků z Kjóta. V současnosti patří mezi největší „přispěvatele k balíku“ skleníkových plynů Spojené státy (21 procent), Evropská unie (20 procent), Čína (17 procent), Rusko (9 procent), Indie (5 procent) a Japonsko (4 procenta). Všechny ostatní země „přispívají“ 24 procenty.

Zásadní také bude postoj Evropské unie, která Kjótký protokol zachránila poté, co se z něj Spojené státy vyvázaly. EU chce, aby se v Cancúnu dosáhlo schválení komplexní a právně závazné smlouvy o spolupráci zemí světa v boji proti změně klimatu po roce 2012. V Dánsku se EU chtěla zavázat na snížení emisí do roku 2020 o 20 procent (v porovnání s rokem 1990). Pokud by ostatní země, zejména ty průmyslově rozvinuté, chtěly v této oblasti skutečně spolupracovat, pak by unie byla ochotna zavázat se ke snížení emisí do roku 2020 až o 30 procent.

Cancún proto ukáže, zda se obecná prohlášení politických špiček dokáže převést i do závazných limitů, omezení, opatření a dohod. Klimatická konference v Mexiku potrvá od 29. listopadu do 10. prosince. Jednání na nejvyšší úrovni potrvají poslední tři dny. Podle některých analýz může odkládání realizace opatření na snižování emisí skleníkových plynů zvýšit hrozbu zásadních a dokonce i nezvratných změn klimatu. S tím by adekvátně rostly i náklady na boj s těmito změnami.

Pokud se v Cancúnu OSN nepodaří dosáhnout požadovaných závazků, pak se jí další šance otevře na konci příštího roku, kdy se uskuteční další klimatický summit – tentokrát v Jihoafrické republice.

Tématické zařazení:

» Více » Ekologie