Na konferenci OSN v Kodani formálně přijali novou dohodu o klimatických změnách

Ekologie

Ikona

19. prosince 2009, 17.17 | KODAŇ | Na klimatické konferenci OSN v Kodani byla v sobotu i přes odpor několika zemí formálně přijata nová dohoda o klimatických změnách, kterou navrhly zástupci Spojených států amerických. Informuje o tom agentura Reuters. "Konference vzala na vědomí Kodaňskou dohodu," uvádí konečné rozhodnutí vyjednávání zástupců 193 zemí OSN.

Delegace zemí tak uvedly dohodu v platnost, přičemž se vyhnuly jejímu přímému schválení.

Tímto krokem chtěli světoví lídři zabránit naprostému selhání téměř dvoutýdenních vyjednávání, která začala již 7. prosince.

"Nakonec jsme smlouvu zpečetili," uvedl generální tajemník OSN Pan Ki-mun. "Kodaňská dohoda je však daleko od toho, v co jsme doufali. Je to však důležitý začátek."

"Kodaňská konference znamená pro Českou republiku jako člena Evropské unie promarněnou příležitost k dosažení ambiciózní dohody. V rámci možného je odouhlasení dohody klíčových emitentů o vybraných základních parametrech budoucí klimatické dohody pozitivní," uvedl český ministr životního prostředí Jan Dusík s tím, že ovšem na finální dohodě, která bude předpokladem pro účinné omezení klimatických změn, je ještě hodně práce.

Stejně jako Pan Ki-mun i mnozí další zástupci jednajících zemí cítí, že nová dohoda rozhodně nesplňuje cíle, které byly předem vytyčeny. Jako hlavní slabinu vidí, že dohoda nespecifikuje, do jaké míry je nutné omezit emise skleníkových plynů, aby se zabránilo globálnímu oteplování o více než dva stupně.

Závěrečná zpráva konference by měla obsahovat seznam zemí, které s dohodou souhlasí, a které naopak vystupují proti ní.

Kodaňská dohoda je právně nezávazná. Země, které se k ní připojí, by měly na konci ledna 2010 předložit své plány na snížení emisí skleníkových plynů. Podle textu tohoto dokumentu by se také do konce roku 2010 tato nezávazná smlouva měla změnit v právně závaznou dohodu.

Rozvinuté země se také zavázaly každoročně poskytnout rozvojovým zemím až do roku 2020 částku 100 miliard dolarů na pomoc k potlačení důsledků klimatický změn.

Na dohodě se téměř v hodině dvanácté v pátek večer shodl americký prezident Barack Obama s čínským premiérem Wen Ťia-paem, indickým premiérem Manmóhanem Singhem a jihoafrickým prezidentem Jacobem Zumou. Dohodu podpořila i Brazílie.

Aby se však tzv. Kodaňská dohoda stala právoplatným dokumentem Organizace spojených národů, musí ji jednohlasně přijmout všech 193 států, které se konference účastní.

Skupina několika rozvojových států v sobotu klimatickou dohodu odmítla. Podle nich je příliš laxní a nepomůže zastavit globální oteplování,

„S lítostí vám oznamuji, že Tuvalu nemůže tuto dohodu uznat,“ řekl Ian Fry z delegace tichomořského ostrovního státu, který je globálními teplotními změnami přímo ohrožen. Po dlouhé páteční noci, kdy už většina politiků jednání opustila, Fry řekl, že závazek k zabránění oteplování o více než dva stupně Celsia je příliš laxní a znamená „konec pro Tuvalu“.

Podobné stanovisko zaujali i delegáti Venezuely, Bolívie, Kuby a Nikaraguy. Tyto země nesouhlasí s Kodaňskou dohodou, neboť nepomůže zabránit globálnímu oteplování a byla navíc vypracována za zavřenými dveřmi bez jejich přítomnosti.

Nesouhlas s klimatickou dohodou vyjádřil i delegát Súdánu Lumumba Stanislaus Di-Aping, podle kterého je dohoda pro africký kontinent „sebevražedná srovnatelná s Holocaustem“. „Dohoda je zbavena jakéhokoli smyslu pro odpovědnost a morálku. Slib pomoci ve výši 100 miliard dolarů nás nepodplatí k tomu, abychom zničili nás kontinent,“ prohlásil súdánský delegát.

Tématické zařazení:

» Více » Ekologie