Plýtvání odpadem je nevyužitá energie

Ekologie

zdroj: archiv Metropolu

ČESKÁ REPUBLIKA | Nastupující zima zaměstnává majitele nemovitostí starostmi o vytápění nejen v Ústeckém kraji. I letos se potvrzuje trend minulých let, kdy celá řada domácností používala k vytápění doplňující zdroj tepla. Na řadu tak přicházejí znovu staré i nové kotle a kamna.

„K topení používáme plynový kotel, poslední dvě zimy, ale večer a o víkendech přitápíme v kamnech,“ říká majitel domku na okraji Ústí. Tendenci přitápění potvrzují i prodejci dřeva. Cena dřeva při pohledu do ceníků každoročně roste. Nejdražší je tvrdé naštípané dřevo, za které se platí 1600 až 1900 korun za prostorový metr rovnaný. Právě o to je mezi „domkaři“ největší zájem.
Topení v kamnech s sebou nese i negativa. „Každoročně mě překvapí, jak je v zimě na horách a na vesnicích kolikrát horší ovzduší, než ve městě,“ říká obyvatel Ústí. I když se spaluje pouze dřevo a uhlí, kouř z desítek či stovek domků zakryje celé údolí. V této souvislosti se hovoří často o tom, že v kamnech může končit i to, co tam nepatří. „V létě nacpané popelnice jsou v zimě často poloprázdné a z mnoha komínů padá k zemi štiplavý kouř,“ popisuje jeden z obyvatelů zimní vesnický kolorit. Přitom spalování odpadu, PET lahví, polystyrenu, či nápojových kartonů je nejenom nelegální, ale vznikají při něm i látky ohrožující lidské zdraví. Existuje ale způsob, jak získat energii spalováním odpadu ekologickou cestou a vyřešit problém s hromadícím se komunálním odpadem na skládkách.
Na západě jsou velmi rozšířená zařízení na energetické využití odpadu. Třeba ve Švýcarsku je skládkování úplně zakázáno a odpad, který už není možné recyklovat, končí v kotlích, za kterými jsou ovšem filtry zaručující plnění přísných limitů. Vzniká tak teplo pro vytápění a elektřina, které odebírají obyvatelé v regionu. V Česku jsou taková zařízení zatím pouze tři, v Praze, Brně a Liberci. S jejich rozšířením do jiných oblastí počítají nejen obce a kraje, ale i národní energetická koncepce. Vyřeší se tak problém s odpadem, jehož vršení na skládkách je neekologické a v rozporu s plány Evropské unie. Zároveň je to příležitost pro úsporu nerostných surovin. Podle odborníků má totiž jedna tuna komunálního odpadu podobnou výhřevnost, jako jedna tuna hnědého uhlí. "Oproti Německu, Rakousku nebo Dánsku jsme pozadu. Jsou pokročilejší v třídění odpadu a odpad energeticky využívají. My vyhazujeme na skládky drtivé množství odpadu, které nevyhovuje evropským směrnicím," uvedl k problematice plýtvání s odpadem Ivo Hlaváč z Ministerstva životního prostředí ČR na podzim letošního roku na konferenci Spalovny a energetické využití odpadů v Praze. Nejbližší projekt v Komořanech je v tuto chvíli ve stádiu schváleného územního povolení. Se spuštěním se počítá nejdříve v roce 2015 a ročně by se zde mělo využít 100 až 150 tisíc tun odpadu.

Tématické zařazení:

» Více » Ekologie