Focus: Data z příběhu oteplování planety

Ekologie

Množství skleníkových plynů v ovzduší dosáhlo nejvyšší úrovně v dějinách lidstva. Je to jeden z důsledků průmyslové revoluce, před kterým už před 113 lety varoval Švéd Svante Arrhenius. Světová meteorologická organizace v pondělí oznámila, že koncentrace oxidu uhličitého dosáhla 389 částic v milionu částic atmosféry (ppm).

To je nejvyšší hodnota od začátku průmyslové revoluce v polovině 18. století. Vedle koncentrace oxidu uhličitého, se zvýšil také podíl oxidu dusného a metanu.

Tyto plyny přispívají k oteplování planety. Nejvýraznějí - téměř ze dvou třetin - se na něm podílí oxid uhličitý, který vzniká spalováním benzinu, nafty a uhlí.

To jsou klíčová data novodobého globálního oteplování, která zveřejnil časopis Science:

1790
Před průmyslovou revolucí je v atmosféře 280 částeček oxidu uhličitého na milion částic.

1898
Švédský badatel Svante Arrhenius, zakladatel fyzikální chemie, jako první varuje, že oxid uhličitý, vznikající spalováním uhlí a benzinu, způsobí oteplení planety. Oxid uhličitý je nejvýznamnější ze skleníkových plynů, které odráží teplo unikající do atmosféry zpátky na Zemi.

1955
V atmosféře vzrůstá podíl oxidu uhličitého na 315 částeček.

1971
První konferenci o podnebí hostí Švédsko. Konference však nepřijímá žádnou dohodu o ochraně klimatu.

1986
Podíl oxidu uhličitého dosahuje 350 částeček.

1988
James Hansen, vědecký pracovník NASA, varuje v americkém Kongresu, že nastává prudké globální oteplování, které může mít ničivé následky.

1988
OSN svolává Mezivládní panel o změnách podnebí, který shromažďuje stovky vědců.

1992
Je přijata první konvence o podnebí. Vyzývá státy, aby si stanovily cíle pro snížení emisí.

1997
Účastníci konvence přijímají Kjótský protokol, který stanoví stropy emisí pro průmyslové státy. Odmítají ho však Spojené státy. Další státy ho nedodržují.

1998
Nejteplejší rok od měření teplot v polovině 19. století.

2007
Mezinárodní panel ve své zprávě píše, že značná část oteplování není dílem "matky přírody", ale člověka. Upozorňuje, že globální teplota kopíruje růst emisí skleníkových plynů, především oxidu uhličitého. Uvádí, že od počátků průmyslové revoluce na přelomu 18. a 19. století stoupla teplota na Zemi o 0,8 stupně Celsia, z toho o 0,6 stupně ve dvacátém století.

2007
Mezinárodní panel a Al Gore získávají Nobelovu cenu za mír. Nobelův výbor oceňuje jejich snahu snížit emise oxidu uhličitého.

2010
Podíl oxidu uhličitého v ovzduší dosahuje 389 částeček. Za bezpečnou hodnotu pokládá většina expertů 350. Svět je tedy v období, kdy by měl vypouštění skleníkových plynů nejen zastavit, ale tyto plyny dokonce z atmosféry odebrat.

Tématické zařazení:

» Více » Ekologie