V zimovišti vodních ptáků na řece Berounce v Plzni je hodně živo, přilétlo mnoho cizinců

Zvířata

Ikona

27. ledna 2010, 09.13 | PLZEŇ | Velmi rušno je v těchto dnech na velkém zimovišti vodního ptactva na okraji Plzně poblíž kostela sv. Jiří. Na nezamrzlé řece Berounce tam zimuje několik stovek vodních ptáků, kde převládají hlavně kachny, informoval šéf záchranné stanice živočichů Karel Makoň. "V zimovišti jsou nyní početná hejna divokých kachen, labutí velkých, kormoránů velkých, morčáků velkých a dalších druhů vodních ptáků.

To svědčí o tom, že zima panuje v celé severní a střední Evropě. Většina těchto druhů totiž operativně reaguje na počasí ve své domovině a pokud je u našich severních sousedů chladněji, posouvají se postupně směrem k jihu," vysvětlil Makoň. "Pro severské ptáky je totiž ta naše zima takovou českou Afrikou. Jedná se o přirozenou migraci," řekl Makoň.

"Díky kroužkům pak velice snadno zjistíme a prokážeme skutečnost, že například na řece Berounce v Plzni zimují tři páry labutí z Německa, divoké kachny z Ruska, lyska černá z Běloruska. U dravců jsme třeba v zimě kontrolovali na území Plzeňského kraje poštolku ze Švédska, nebo káni z Finska," informoval šéf zvířecích záchranářů z Plzně. I to je dalším důkazem, že příroda a divoká zvířata nejsou hloupá a umí se v rámci přežití velice dobře a rychle přizpůsobit.

V současné době zimuje v Plzni na Berounce 60 až 100 labutí. Většinou se jedná o páry žijící na území Plzeňského kraje, kde podle pozorování ornitologů hnízdí 32 párů. Populace labutí v regionu stagnuje. Mezi dospělými ptáky je v zimovišti pouze pět mladých. Labutě bohužel velmi často umírají na následky nárazů do vedení vysokého napětí. Odhady v počtu zimujících kachen se pohybují kolem 500 až 600 ptáků.

Zima má však i svůj význam zejména při ozdravování jednotlivých populací volně žijících živočichů. Přesněji řečeno, co je slabé či nemocné uhyne, anebo se stane v zimním období potravou pro predátory. "V přírodě přežívají pouze ti zdraví a nejsilnější, kteří jsou následně zárukou zdravé a života schopné populace. Tento ozdravný proces funguje již odpradávna a záchranou slabých jedinců negativně zasahujeme do přirozeného přírodního systému," řekl Makoň.

"Mezi slabé a nemocné, kteří mají v přírodě uhynout, však nemůžeme počítat živočichy, kteří hynou na následky úrazů způsobených například dopravou, nárazem na vzdušné vedení, skleněné a zrcadlové plochy nebo v důsledku likvidace přirozených potravních zdrojů, biotopů a přetváření krajiny i nadměrného rušení. To vše jsou totiž věci, které v přirozeném přírodním sytému nemají co dělat, ale bohužel tam jsou a výrazně ovlivňují jednotlivé populace zvířat nejen v zimě," dodal Karel Makoň.

Tématické zařazení:

» Zvířata