Veterináři: Stát by měl mít větší pravomoci při kontrole chovů psů

Zvířata

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Stát by měl mít větší pravomoci při kontrole chovů psů. Pomohlo by mu to v boji proti tzv. množírnám v nichž jsou zvířata chována v nevyhovujících podmínkách. V Česku navíc chybí definice samotného pojmu...

množíren. Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci soukromých veterinárních lékařů, státní správy i kynologové.
    "Bylo by vhodné, kdyby vznikla nějaká definice množírny, o kterou by bylo možné se legislativně opřít," řekl prezident Komory veterinárních lékařů Karel Daniel. "Bez identifikace a vymezení podmínek pro chov zvířat, tak, aby orgány kontroly mohly racionálně tyto kontroly provádět, se věc nepohne dopředu," dodal.
    "V současné době se hledá způsob, který by omezil či eliminoval závadné komerční chovy, aniž by postihl řádné chovatele," řekl ČTK v reakci na výroky veterinářů mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán, který potvrdil, že česká legislativa pojem množíren nedefinuje. Ministerstvo podle něj na řešení spolupracuje s veterináři, kynology i policií. Situací se zabývá i pracovní skupina, která vznikla v Poslanecké sněmovně. "V úterý 14. dubna se jejího jednání zúčastní i zástupce MZe," dodal Jordán.
    Porušování zákona by mohlo omezit i povinné čipování všech psů. Podle pravidel EU musí být nyní povinně označeni čipem pouze psi, kteří cestují se svými majiteli z jedné členské země do druhé. Zároveň musí mít cestující psi pas. Registr pasů a tudíž i čipů vede Komora veterinárních lékařů. To, zda se stát rozhodně povinně plošně čipovat všechny psy, je na jeho rozhodnutí. V Česku tuto povinnost zatím chovatelé nemají.
    Podle veterinárních lékařů a kynologů může záměr povinně čipovat psy v boji proti množírnám pomoci, má však úskalí."Všeobecná povinnost čipování psů je určitě výborný nápad, ovšem nedává smysl bez centrálního registru," uvedl prezident Komory veterinárních lékařů ČR Karel Daniel. Nyní kromě registru, který spravuje komora, evidují čipované psy některá města.
    Nepropojenost registrů například komplikuje pátrání po ztracených psech. "Pokud se totiž pes ocitne vně svého perimetru, kde je schopen najít cestu zpět, tak nemá šanci," řekl Daniel. Zároveň upozornil na to, že případné vybudování centrálního registru by bylo poměrně nákladné, jeho cena by se pravděpodobně pohybovala ve stovkách milionů korun.
    Podle Jordána panuje shoda v tom, že příčinou výskytu množíren je především dostatečná poptávka po levných štěňatech z neznámých chovů. "Tito kupující dosud nejsou veřejným míněním dostatečně vnímáni jako negativní součást tohoto jevu," podotkl mluvčí. Naopak takové pořízení štěněte podle něj bývá vnímáno jako milosrdenství, protože může být například prezentováno jako pomoc toulavým psům z ciziny. Pokud poklesne poptávka po takovýchto psech, lze předpokládat pokles nabídky psů neznámého původu. Centrální evidence podle něho může řešení problému pomoci. Její nevýhodou jsou však především náklady pro všechny chovatele.
    Češi jsou národem pejskařů. Českomoravská kynologická unie coby největší chovatelská organizace ročně zapíše zhruba 40.000 nově narozených štěňat. V přepočtu na počet obyvatel řadí toto číslo Českou republiku na čtvrté místo v Evropě. "Před námi jsou severské státy, tam je ale daleko menší podíl psů bez průkazu původu," podotkla Vladimíra Tichá z kynologické unie. Podle odhadů kynologických organizací se počet psů v Česku pohybuje mezi dvěma a třemi miliony psů.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zvířata